3. kapitola

" Herm stávej!!! Honem!!" probouzela Ginny Hermionu.

" Jo, sakra už jdu. Zdál se mi sen," řekne rozespale Hermiona.

" A jaký pak?" táže se Ginny.

" Rozešla jsem se s Ronem a zamilovala se no…. do …… Snapea?" vymyslí si Herm aby nemusela říkat to jméno … Draco Malfoy.

" Děláš si srandu? Do Snapea? Ty máš ale debilní sny," rozesměje se Gin.

" Tak už pojď, jdeme na tu snídani, Ron a Harry by měli zase řeči, znáš to," řekne ještě Ginny a vyjdou obě dívky na snídani.

U stolu jsou už všichni.

" Vidíš jak na nás už Harry a Ron civí?" Hermiono vnímáš mě?" naštve se malinko Ginn.

Hermiona je otočená hlavou ke zmijozelskému stolu a hledá Draca. Spatřila ho a on, jako by věděl že se na něj dívá . Otočil se na Herm a usmál se, i na tu dálku to Herm poznala.

Rychle se otočila na Ginny a odpověděla … " Promiň jsem dneska nějaká mimo. Snape dneska chce odevzdat práci, kterou jsme měli o prázdniny zpracovat a mně chybí závěr."

" Teda Herm? Že tobě něco chybí? Co se to děje?" diví se Ginny.

" Ale já ani nevím, ale tu práci jsem si nechávala sem, protože v knihovně je skvělá knížka v které je všechno báječně popsané," odpoví klidně Herm.

Dál si už nestihnou povídat, protože dorazili k nebelvírskému stolu a přisedli si k Harrymu a Ronovi. Herm stačila dát Ronovi ještě pusu, než stačil cokoliv říct. A pak se klidně zeptala jestli mají práci na lektvary dokončenou.

" Jo, máme!" vyštěkne Ron.

" Pomáhala nám s tím Lenka,." řekne už klidněji Ron.

" To je skvělý, ale já musím zmizet. Mám teď volnou hodinu takže si jdu dopsat závěr, kdyby jste mě hledali jsem v knihovně. Ahoj," vypadne z Hermiony. V  knihovně Malfoy zmačká rozečtený dopis na kterém stálo:

Milý synu, tvoje chvíle se blíží. Doufám, že na úkolu co jsi dostal už pracuješ. Je to opravdu důležité, jak pro mě tak pro pána Zla.

PS: Jsme na dobré cestě vyvraždit všechny mudlovská šmejdy..!!

Ale dopisem se dále nezabýval. Spatřil Hermionu, která právě vycházel ze síně a mířila si to nejspíš do knihovny.

" Musím to udělat prostě musím. Nesmím otcovi zničit pověst. Pán Zla by se hněval," povídal si Draco pro sebe.

" Rychle, rychle, kde jen ta kniha může být. Á tady je," pospíchá Herm, aby měla závěr rychle dokončený a mohla si ještě přečíst zadání na lektvar, který budou připravovat.

" Ale, ale. Koho pak to tu máme Grangerová, že by jsi nestihla dopsat úkol přes prázdniny?" popichuje ji Draco.

" Nějakej chytrej Malfoyi , ne?" vrátí mu to Herm.

" Chtěla by jsi s tím pomoct?" ptá se Draco s úsměvem.

" Hm, kde se v tobě bere ta ochota Malfoyi? Jo a tvou pomoc nepotřebuji," odpoví Herm a malinko se začne červenat.

" Prosím tě pro tebe už jen Draco nechci, aby mi taková pěkná holka říkala příjmením," usměje se Draco.

" No a když tedy nechceš pomoct, tak já si alespoň přisednu," ještě řekne Draco.

Hermiona se na něj podívá s údivem, ale už nic neříká. Sedne si vedle Draca a otevře knihu. Začne v ní listovat, ale vůbec se nemůže soustředit. Draco si jí prohlíží a dívá se na ní upřený pohledem. Herm znervózní. Nechce odejít, ale musí. Snape by si na ní smlsnul.

"Malfoyi , teda Draco, budu muset jít Harry s Ronem na mě čekají," řekne Herm smutně.

" Jo, tak to se nedá nic dělat, když tě Harry s Ronem čekají," řekne trošku uraženě Draco.

" Promiň já- já to opravdu slíbila. A sliby se mají plnit," poví mu Herm.

" No vidíš, to mi připomíná, že dneska v 18:00 přesně tady. A ty jsi mi odepsala, že přijdeš," řekl s úšklebkem Draco.

" Slibuji, že tady budu, jen se teď nemrač, ano?" usměje se Herm.

" Jak bych mohl. A teď už raději jdi, abys náhodou nepřišla pozdě k Harrymu a Ronovi," odpoví Draco.

Herm už se jen usměje a upaluje i s knihou do společenské místnosti, protože ji už moc času nezbývá než začnou lektvary.

" Bylo to docela snadný, mám ji v kapse, to bych mohl mít jistý," mluví pro sebe Malfoy.

" Je mi jí celkem líto, je hezká, chytrá i milá, až na to že je to mudlovská šmejdka. Líbila by se mi. Hermiona je sebejistá, ale musím jí to udělat prostě musím. Moje budoucnost by se mi zhroutila, kdybych jen popřemýšlel nad láskou."