NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

10. kapitola - Krok zpět

Dny na Grimauldově náměstí se chýlily ke konci. Od té doby co už Harry neměl před tátou, Siriem, Miou a Ronem žádné tajnosti, se jejich vztahy výrazně zlepšili.
Mia mu vyprávěla o minulých letech s Harrym v téhle realitě. Některým věcem se jen Těžko dalo věřit.

"Opravdu jsme spolu chodili?"zeptal se Harry s úsměvem.

"Jo a poměrně dlouho, skoro dva roky. To byl u tebe výkon, málokdy si s někým vydržel tak dlouho,"řekla Mia pobaveně.

"Tví rodiče byli nadšení. Vždycky si asi představovali, že budeme spolu a navíc tvůj táta nechápal, že už spolu nechodíme dávno, když spolu trávíme tolik času,"vysvětlila Mia.

"To víš, táta tak trochu nechápe, že i mezi opačným pohlavím může být jen přátelství,"zasmál se Harry.

"Stejně to nechápu. V mé realitě jsem nikdy ani nepomyslel, že bychom spolu chodili. Připadáš mi jako moje sestra,"řekl Harry.

"Jo, tady to bylo do určité doby podobně,"přiznala Mia.

"Přiznávám, že ten kdo náš vztah začal, jsem byla já. Možná to bylo tak trochu na truc Viktorovi, že mi už nepsal tak často, ale pak jsem zjistila, že nám to docela klape,"pousmála se.

"Vlastně to byl ten nejlepší vztah, který sem kdy s někým měla,"dodala. "Vždycky jsme si rozuměli. Jen Ron to nějak nemohl překousnout."

"Ani se mu nedivim. Jestli je Ron z téhle dimenze alespoň částečně podobný tomu z mé, tak jsi pro něj mnohem víc než jen kamarádka,"usmál se Harry.

Mia se zarazila. "To je blbost. Nikdy ani částečně nedal najevo, že bych se mu líbila,"namítala.

"Znáš Rona. Nějaké věci mu trvají trochu dýl než jiným,"řekl Harry. "Ale věř mi, že tě má rád víc než cokoliv na světě,"ujistil jí.

"Moc ráda bych k němu cítila to samé Harry, ale myslím, že mám ještě pořád ráda tebe,"řekla zničehonic Mia a sedla si k němu blíž.

Harry se k ní udiveně otočil. "Mio?"začal protestovat.

"Pšt,"zarazila ho Mia prstem na rtech.

"Možná, že mě máš taky rád a ani o tom sám nevíš,"poznamenala a pak ho políbila.

Ten polibek byl krásný, ale jen do té doby než si Harry uvědomil, s kým se to vlastně líbá. Proboha, vždyť je to Mia. Křičel na sebe v duchu. Ale to nemění nic na tom, že líbat fakt umí. Odpověděl mu druhý hlas.
Po chvíli se Harry vzpamatoval a odtrhl se od Mii.

"Mio, to nejde,"řekl zadýchaně.

"Proč ne? Nelíbím se ti? Nic ke mně necítíš?"nechápala Mia a ve tváři měla ublížený výraz.

"Tak to není,"řekl hned "Mio, ty jsi krásná holka, ale jak jsi ty řekla o Ronovi. Moc rád bych tě miloval, ale už miluju někoho jiného."

Panebože, co kdyby sem vtrhla Ginny zrovna, když se líbali? Zděsil se, když si to uvědomil.

"Jak jí můžeš milovat?"zeptala se Mia ne nenávistně, jen překvapeně a udiveně zároveň. "Vždyť je o šest let mladší než ty."

"Ty jsi mladší o pět let a ještě před chvílí ti to nevadilo,"vrátil jí to pobaveně Harry,

"Prostě jí miluju, víš?"snažil se jí to vysvětlit.

"Já přeju Ginny jenom to nejlepší, ale přece jen....,"zarazila se Mia.

"Sakra Mio, je moje žena,"vykřikl Harry.

"Co..Cože?"nechápala Mia.

"Ginny je moje manželka, i když se to v téhle realitě ještě nestalo,"dostal ze sebe konečně Harry.

"Slíbil jsem, že jí budu věrný, že jí budu ochraňovat v dobrém i zlém a do konce svého života,"řekl Harry. "Nemůžu to porušit. Ona je jediná žena se kterou chci strávit zbytek života."

"Panebože,"vydechla Mia. "Mělo mi to dojít."

"Ne, to ti dojít nemohlo,"usmál se Harry.

"Ježiš, promiň Harry, neměla jsem na tebe tak vyjet,"omlouvala se.

"Nic se nestalo, jen to prosim tě nikomu neříkej,"prosil jí Harry.

"Neřeknu,"slíbila Mia.

Ani jeden netušili, že je Ginny poslouchá za dveřmi a nemůže uvěřit tomu co slyší.

"Manželka?"zašeptala.

Mia odcházela z pokoje a tak musela Ginny zmizet. Rychle zaplula do jejich pokoje vedle. Jen tak tak Mia jí skoro viděla. Pak se ale otočila a vydala se opačným směrem, do knihovny.

Poté co Mia odešla si Harry sedl na postel a pobaveně se díval na již zavřené dveře.

"Já a Mia,"zasmál se potichu. "Tak to by bylo něco."

Uvědomil si, že si musí¨ještě sbalit věci, protože zítra odjížděli do Bradavic. Jel po třech letech znovu na místo kde toho tolik zažil.
Nemohl se dočkat. Chtěl si tak moc promluvit s Hagridem, vyběhnout na Atronomickou věž a rozhlížet se po okolí. Chybělo mu tolik věcí, že by je nedokázal spočítat. Bradavice, jeho nový domov.

Bral věci po kusech a házel je do bezedného kufru bez ladu a skladu, Máma by ho přetrhla, kdyby to věděla, ale to on neřešil.

"Koukám, že balení není tvoje silná stránka,"zaslechl vedle sebe pobaveně.

Rychle se otočila a už chtěl namířit na dotyčného hůlku, ale poznal kdo to je a tak se uklidnil.

"Merline? Tebe bych tady nečekal,"přiznal Harry a pokračoval v balení.

"To sem poznal,"usmál se Merlin.

"Chtěl jsem ti jenom odevzdat pár věcí,"řekla a vytáhl váček zpod hábitu.

"To je klíš od tvého trezoru, tenhle je od panství a tenhle od tajné místnosti v Bradavicích,"řekl a všechny tři mu podal.

"Tajná místnost? Pobertův plánek žádnou takovou neukazuje,"řekl Harry, ale klíče si vzal.

"Je začarovaná samozřejmě, aby ani takoví studenti, jako byl tvůj otec a kmotr, ji nenašli,"vysvětlil mu pobaveně.

"Je ve čtvrtém patře u obrazu dámy v modré robě a černýma ebenovýma očima. Stačí, když jí pozdravíš jménem a ona ti ukáže tajné dveře. Jmenuje se Rowena,"řekl ještě Merlin a zmizel.

„No bezva,“povzdechl si Harry.

„Moment, říkal trezor?“uvědomil si Harry a pousmál se.

Ne, že by mu nestačilo, co dostával od rodičů, ale přece jen mu bude dvacet a byl zvyklý na svůj vlastní příjem, který, vzhledem k tomu, že byl jeden z nejlepších bystrozorů, byl nemalý.

Rozhodl se, že se na ten trezor půjde podívat a hned se přemístil k Děravému kotli. Netušil, že svým  přemístěním spustil výstražný alarm na Grimauldově náměstí.

První ho slyšel Sirius, který jako majitel domu byl hned informován co se v něm děj. Jelikož se alarm ozval pouze v jeho mysli, nikdo jiný to zatím nevěděl. Sirius Jamese upozornil, že se něco děje, aby s ním šel vedle.

„Co se děje, Tichošlápku?“zeptal se James, jakmile byli za dveřmi.

„Z domu se právě někdo nepovolaně přemístil a ještě ke všem zdolal bariéry, které sem dal Albus,“řekl Sirius.

„Myslíš, že to byl Harry?“zeptal se James.

„Myslím, že jo. Půjdeme za ním?“zeptal se pro změnu Sirius.

„Ne,“řekl po chvíli přemýšlení James. „Někomu by mohlo přijít nápadně, že jsme se tak vytratili a kdyby zjistili, že zmizel i Harry.“

„Ale co když se mu něco stane? Ne, že bych podceňoval jeho magii, jen pro případ,“namítal Sirius.

„Uvalil jsem na něj kouzlo, která nás okamžitě informuje, kdyby byl zraněný, nebo kdyby na něj někdo zaútočil,“řekl  James. „Taky mám o svého syna strach, ale chtěl přece, abychom mu důvěřovali.“

„Možná máš pravdu a taky přece prošel Moodyho školou, to ho určitě nenechalo nepoznamenaným,“ušklíbl se Sirius.

James se zasmál. „A koho ne.“

Harry vešel do Děravého kotle a rovnou zamířil ke Gringottově bance. Doufal, že ho nikdo z řádu neuvidí a ještě hůř někdo ze smrtijedů.

Naštěstí došel k bance bez nehod a už se řítil dolů, do hloubek Gringottovic podzemí kde měl být Merlinův a nyní jeho trezor.

„V tomto trezoru už dlouho nikdo nebyl, pane. Mysleli jsme, že už všichni majitelé zemřeli,“řekl skřet, když mu otevíral velice složité zamykání dveří.

„Jak vidíte, tak ne,“odsekl Harry.

Nechtěl, aby se ho někdo na cokoliv vyptával. Chtěl se jen podívat dovnitř bez zbytečných řečí.

„Prosím, pane,“otevřel skřet konečně dveře.

Kdyby tu byl Harry sám asi by tu jen stál s otevřenou pusou. Ještě nikdy neviděl tolik bohatství pohromadě. Nebylo tu jenom zlato, ale také truhly plné oblečení z těch nedražších látek, Skříně plné vzácných starých knih, přičemž některé byly poslední na světě, meče, drahokamy, rubíny, safíry a spoustu jiných věcí jako bylo drahocenné zrcadlo, obrazy. Všechno co si jen člověk může přát.

Procházel skříně, šuplíky, poličky až našel skříň plnou šperků. Uprostřed byla smaragdová krabička. Byla mu nějak povědomá.  Otevřel jí a vydechl. Samozřejmě, že mu byla povědomá. To byla ta krabička, kterou přesně přede dvěma lety dal Ginny na večeři při svíčkách. Byl v ní prsten z bílého zlata a uprostřed byl krásný smaragd. Teď se na ten prsten díval. Na prsten, který dal Ginny na prst, když řekla ano a o pár týdnů později se stala jeho ženou.  Ginny mu v den jejich svatby řekla, ž ten prsten nikdy nesundá, že jí bude navždy připomínat jeho. Jeho smaragdové oči. Po její smrti ten prsten objevili bystrozorové na Bradavických pozemcích po poslední bitvě.

Byl u něj dopis a tak ho vzal a rozevřel.

Minulost vrátit nejde, ale jde změnit budoucnost. Myslel jsem si, že by si ho chtěl mít u sebe a doufám, že ho jednoho dne vrátíš té, které patří. Neohlížej se a běž vpřed a třeba ti tenhle prsten napodruhé přinese štěstí.

Merlin

Harry se pousmál a dal prsten i s krabičkou do kapsy. Bylo načase se vrátit, než někdo zjistí, že byl pryč.

Přemístil se do svého pokoje, ale netušil, že tam na něj někdo čeká. Otočil se a strnul. Seděla tam na posteli, jako to dělávala každé ráno a její rudé vlasy jí splývaly kolem obličeje, který byl ale zmatený.

„Ginny?“otočil se na ní překvapeně. „Čekáš na mě?“

„Harry, já si myslím, že si musíme promluvit,“řekla Ginny a sklopila oči k zemi.

„Jasně,“řekl Harry a sedl si k ní,

„Vím, že přede mnou něco tajíš,“řekla najednou.

 „Nesnaž se mi to vymluvit,“zadržela ho, když chtěl namítat.

„Jak jsi to zjistila?“zajímalo Harryho.

„Slyšela jsem dneska odpoledne tebe a Miu jak si povídáte,“přiznala.

Harry potichu zaklel a pak se podíval na Ginny. Měla stále sklopené oči. Vzal jí za bradu a donutil jí, aby se na něj podívala.

„Hádám, že si slyšela všechno,“povzdechl si.

„Nechtěla jsem poslouchat,“přikývla.

„Na tom teď nezáleží. Měl jsem ti to říct, ale myslel jsem, že by toho bylo na tebe moc,“přiznal Harry.

„No, teď už to vím. Jen potřebuju vědět, jestli je to pravda. Prostě se potřebuju ujistit,“řekla.

„Ano, je to pravda. Jsem z jiné reality a doopravdy je mi o trochu víc let než tady,“pousmál se Harry.

Ginny se taky pousmála a políbila ho. Nechápal to, ale polibek jí opětoval. Ginny, ale jeden polibek nestačil, obkročmo si na něj sedla a začala ho vášnivě líbat a rukou mu zajížděla pod tričko.

Harry jí zarazil. „Ginny, co to děláš?“

„Líbám tě a svlíkám,“usmála se.

„To přece nejde,“namítal Harry.

„Řekl si, že to co jsem slyšela je pravda, takže tam u vás jsem tvoje žena, tak v čem j problém,“řekla už trochu podrážděně Ginny.

06.01.2010 19:50:15
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4034 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one