NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

12. kapitola – Štěstí netrvá věčně NŽvNR

12. kapitola – Štěstí netrvá věčně

„Vstávat,“roznesl se domem hlas Lily Potterové, která se pokoušela všechny vzbudit.

Jelikož to ale nemělo žádný dopad, rozhodla se, že je půjde vzbudit osobně.

James to samozřejmě schytal jako první.

„Jamesi, vstávej. Jinak se nestihneme připravit do Bradavic. Nechceš přece hned na začátku přijít pozdě,“třísla s ním Lily.

„Vždyť už vstávám, Lil,“zakňoural James jak malé dítě.

„Člověk by si myslel, že, když už je profesor, nemusí vstávat tak brzo,“ztěžoval si, když vylejzal z postele.

„Já jsem tě varoval,“smál se Sirius ve dveřích.

„Co, že si vstal tak brzo?“divil se James.

„Chtěl jsem se s váma ještě rozloučit,“řekl trochu smutně Sirius.

„No tak, Tichošlápku. Slibuju, že tě budeme často navštěvovat,“slíbil Jimmy.

Ginny probral Lilyin hlas.

„Lásko, vstávej,“zatřásla s Harrym.

„Co se děje?“zeptal se Harry ospale.

„Musíš vstávat, za chvilku jedeme do Bradavic a slyšela jsem tvoji mámu, jak jde nahoru všechny vzbudit,“vysvětlila Ginny.

„Budu muset jít, než mě tady uvidí,“řekla a zvedala se z postele.

Harry jí ale zatáhl zpátky a políbil jí.

„Proč si připadám jako bych dělal něco nezákonýho?“zasmál se.

„Protože bychom měli velkej průšvih, kdyby mě tady našli?“zeptala se Ginny pobaveně zatímco se snažila oblíct.

Slyšeli, jak je Lily vedle u Rona a tak už Ginny nezbývalo moc času.

„Vezmi si můj župan,“řekl Harry a rychle jí ho hodil.

Ginny si ho přes sebe hodila a vyplížila se z Harryho pokoje.

Harry se šťastně usmál a lehl si na záda. Ani si nezkoušel vzpomenout, kdy byl takhle naposledy šťastný.

„Zlato? Můžu dál?“zaklepala na dveře Lily.

„Jasně mami,“řekl Harry.

„Dobře, že si vzhůru,“usmála se. Za půl hodiny jdeme na nádraží,“řekla a zamířila do kuchyně, aspoň udělat kávu.

Harry na sebe tedy hodil tmavě modré ryfle, černé tričko a černou koženou bundu. K tomu si vzal černé sluneční brýle. Ne, že by je potřeboval, ale byl to dobr doplněk. O tom ho Fred a George poučovali celé dopoledne.

Všichni se sešli dole v hale, odkud se měli přemístit na nádraží.

Fred a George zvedli palce ve znamení souhlasu, když viděli Harryho oblečení. Za to Ginny se k němu přikradla, chytila ho za ruku a pošeptala.

„Vypadáš hrozně sexy.“

„To ty taky,“sjel jí Harry přímo svlékacím pohledem.

Ginny se pod jeho pohledem trochu začervenala.

„Nemáš se proč stydět, myslím, že jsme se navzájem viděli i mnohem méně oblečený,“pousmál se Harry, když viděl její červené tváře, připomínající jí tak minulou noc.

„Rozhodně to musíme brzy zopakovat,“zašeptala mu nazpátek.

Na to jí Harry obdaroval malým polibkem. „To půjde v Bradavicích dost těžko.“

„Ty něco vymyslíš,“odvětila jistě.

„Nezapomínej, že nejsem jediný, kdo tu má Pobertův plánek.“

„Co si to tam šeptáte?“vyrušil je James.

„Nic důležitého,“řekla Ginny a přesvědčivě se usmála.

James to radši nekomentoval. Přemístili se na nádraží a za chvíli už stáli před červeným Bradavickým expresem. Tentokrát s nimi nastoupili i James a Lily jak nový učitel obrany a pomocnice  na ošetřovně.

Naštěstí nechali James a Lily děti samy a našli si svoje vlastní kupé.

„Vadilo by vám hodně, kdybychom si s Harrym našli svoje kupé? Chtěli bychom být chvíli samy,“zeptala se Ginny Mii a Rona.

„Ne, máma schůzku prefektů, takže bychom tam stejně moc nebyli,“řekla Mia a vydali se s Ronem na opačnou stranu vlaku.

„Tak ty chceš být se mnou sama?“usmál se Harry s nadzvednutým obočím.

„Jo, to chci,“řekla Ginny a zavedla ho do jednoho volného kupé.

„Už od rána tě chci hrozně moc políbit,“řekla hned, co zavřeli dveře.

„Děláš jako bychom se nelíbali,“namítal Harry.

„Ne tak, jak bychom chtěli,“řekla Ginny a vášnivě ho políbila.

Ne tak jako před ostatními kdy se museli krotit. Harry jí polibek rád oplatil.

Cesta do Bradavic jim utekla poměrně rychle. Ron ani Mia se celou cestu neukázali. Ve Velké síni byl blázinec jako vždycky. Studenti se nahlas bavili, ať už o zážitcích z prázdnin, nebo  se dohadovali, kdo bude nový učitel obrany.

„Po třech letech zpátky,“zašeptal si pro sebe Harry a usmál se.

„Já bych do školy nikdy dobrovolně nešel a už vůbec ne, kdybych už tu školu měl,“řekl Ron.

„Nechci, aby někdo pojal podezření, Rone,“zašeptal Harry.

 „A navíc, stejně se nebudu muset už moc učit. Myslím, že to bude docela sranda,“zasmál se Harry.

Po rozřazení  nových studentů do kolejí, se slova ujal Brumbál.

„Chtěl bych vás všechny přivítat v novém školním roce v Bradavicích. Doufám, že si ho užijete i přes nebezpečí, která nám všem v téhle nešťastné době hrozí. Rád bych vám představil dvě posily našeho sboru,“začal Brumbál.

„Profesora Pottera, který se ujme Obrany proti černé magii a Lily Potterovou, která se uvolila  na pomoc na ošetřovně. Nyní už vás ale nebudu zdržovat od vašeho jídla,“dokončil Brumbál.

„Já vás asi ještě trochu vyruším,“vešel do síně Voldemort se svými smrtijedy za zády.

„A to už jsem doufal, že ho nikdy neuvidím,“řekl Harry pobaveně.

„Přeješ si něco, Tome?“zeptal se Brumbál klidně.

„Samozřejmě, proč bych sem jinak přišel,“odsekl Tom.

„Ten váš proslov byl opravdu poučný, prý temná doba,“zasmál se chladně Tom.

„Temná? Jak pro koho. Čistokrevní kouzelníci budou znovu u moci a mudlové a milovský šmejdi nám budou klečet u nohou. Neznám nic lepšího.“

„Nechtěl si říct náhodou u tvých nohou, Tome?“vložil se do toho klidně Harry.

„Ale, kohopak tu máme. Harry? Tak rád tě vidím,“řekl hraně vlídně Tom. „Už jsme se bál, že se k našemu menšími rozhovoru nepřidáš. Samozřejmě, že budou klečet u mých nohou a ty budeš jeden z prvních, to ti zaručuju.“

„Neslibuj, co nedokážeš splnit, Tome, to tě v sirotčinci nenaučili?“odvětil Harry.

„Nedovoluj si se mnou takhle mluvit, jinak by tě to mohlo bolet. Máš štěstí, že mám poměrně vlídnou náladu,“ušklíbl se Tom.

„Tak vlídnou, tak to zabiješ jenom několik desítek čarodějů, co?“odvětil už chladně Harry.

„Nejsou to čarodějové, nezaslouží si používat magii a pokud vím, nedovolil sem ti, aby si mě takhle oslovoval,“vykřikl Tom.

„Koukám, že ti ta vlídná nálada moc dlouho nevydržela a přece ti nebudu říkat Voldemorte. Je to přeci tak neosobní na někoho s kým se znám již od malička,“ušklíbl se Harry a vstal od stolu.

 

 

 

15.01.2010 21:46:28
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4035 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one