NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

17. kapitola – Pozdní následky NŽvNR

17. kapitola – Pozdní následky

Vánoce se kvapem blížily a studenti odjížděli na Vánoční prázdniny zpátky k rodině. Jelikož Lily a James zůstávali v Bradavicích, rozhodl se zůstat i Harry, Mia, Ron a Ginny. James napsal Siriovi a Removi, kteří se první den prázdnin přiřítili do Bradavic. Vypadalo to na jedny z nejšťastnějších Harryho Vánoc.

Dva dny před štědrým dnem se všichni sešli na snídani ve Velké síni.

„Dneska odpoledne jdeme do Londýna,“řekla Mia.

Harry se na ní nechápavě podíval.

„Kupovat dárky, přece,“vysvětlila mu.

„Ach tak, tak si to užijte,“usmál se Harry a zakousl se do housky s marmeládou.

 „Snad užijeme, nebo s námi nejdeš?“divil se Ron.

„Ne,“řekl Harry.

„Já už dárky sehnané mám, takže využiju situace, kdy tu nebudete, abych je mohl zabalit,“řekl Harry pobaveně.

„Geniální?“zasmála se Ginny a sedla si k němu ještě blíž.

„A co dostanu za dárek?“pošeptala mu do ucha.

„Nevyzvídej,“mrkl Harry. „Stejně ze mě nic nedostaneš.“

Uslyšeli hukot sov, které přilétaly s pravidelnou denní poštou. Harrymu překvapivě přišel nejen Denní věštec, ale i obálka se zvláštním erbem. Brumbál si jí také všiml.

„To je erb Starostolce,“vysvětlil Harrymu.

Harry zvědavě otevřel dopis. Co zrovna jemu mohl Starostolec mohl chtít.

Pane Pottere,

Za vaše zásluhy této země, tím, že jste jí zbavil Pána Zla se komise Starostolce rozhodla vám udělit zvláštní vyznamenání. To jest Merlinův řád první třídy. Byli bychom rádi, kdyby jste se dne 31.12. dostavil na ministerstvo ke slavnostnímu předání.

Zachariáš Smith

předseda komise Starostolce

Harry si to musel přečíst dvakrát. Byl tak mimo, že si ani nevšiml, že mu čte Mia dopis přes rameno. Ta, když dočetla, nadšeně vykřikla.

„Páni Harry, nemůžu tomu uvěřit. To je neuvěřitelná pocta,“řekla Mia nadšeně.

„Co se děje?“nechápala Lily.

„Udělili mi Merlinův řád první třídy za zbavení světa Voldemorta. Má si ho 31.12. přijít přebrat,“řekl stále nevěřícně Harry.

„Tak to blahopřeju,“usmál se Brumbál.

„Děkuji, profesore,“zmohl se jen na to Harry.

„Páni, můj syn má Merlinův řád,“došlo to konečně Jamesovi.

„To se přece musí pořádně oslavit, že jo Tichošlápku,“otočil se na Siria.

„Naprosto souhlasím, Jimmy,“zasmál se Sirius.

„Ale já ne,“vložila se do toho Lily.

„Ať tě ani nenapadne se opít dva dny před Vánocemi Jamesi Pottere,“řekla výhružně.

Harry se pobaveně zasmál. Jeho máma uměla nahánět hrůzu, když chtěla.

Harrymu bylo už od rána špatně, ale snažil se to na sobě nedat znát. Nechtěl zkazit ostatním Vánoce. Zřejmě to byla jen nějaká chřipka.

Vešel do Velké síně. Když se ale vydal ke stolu, vrátila se jeho nevolnost a zamotala se mu hlava tak, že sebou málem seknul.

Zastavil se, zavřel oči a doufal, že to brzy přestane. Po chvíli se znovu pohnul a vydal ke stolu. Tam se zrovna živě debatovalo a tak si nevšimli jeho chvilkovému výpadku.

To však neměl dělat, jelikož jakmile se znovu hnul, zamotala se mu hlava tak, že se rychle křečovitě chytil nejbližší židle. To ale neušlo pozornosti Siriovi, který zrovna vešel do síně.

„Harry,“vykřikl a díky tomu si ho všimli i všichni u stolu a běželi k němu, hlavně James a Lily, kteří úplně zbledli, když ho viděli, jak se hroutí u židle.

Sirius k němu přiběhl jako první. „Co se stalo?“zeptal se starostlivě.

Harry se pokusil o úsměv, ale vyšel z toho jen škleb, jelikož mu v těle vystřelila obrovská bolest. Vycházela z prsou a šířila se do celého těla. Sirius si všiml, že ještě více zbledl.

„Sakra Harry, co se stalo?“zeptal se znovu.

„Nevím, motá se mi hlava a do prsou mi vystřeluje bolest jak při Cruciatu,“řekl Harry, ale pak se mu tak zatmělo před očima, že se zhroutil úplně a Sirius ho jen tak tak chytil.

„Harry,“vykřikla Lily.

„Panebože, co se mu stalo?“ptala se zhrozeně.

„Nevím, ale donesu ho k Poppy,“řekl Sirius a běžel s ním na ošetřovnu.

Všichni ho hned následovali. Harry ležel Siriovi v náručí v bezvědomí a měl nepravidelný puls.

„Co tu děláte, pane Blacku?“zeptala se překvapená Poppy.

„Musíte mi rychle pomoct,“řekl Sirius.

Poppy si všimla Harryho v jeho rukou a nasadila profesionální výraz.

„Rychle ho sem položte,“řekla Poppy a ukázala na jedno z lůžek.

„Bude v pořádku?“zeptal se starostlivě James.

„To vám momentálně nemůžu říct Jamesi,“řekla smutně Poppy.

Se Siriovou pomocí z něj sundali hábit a košili a tím odhalili jeho vypracovanou hruď.

„Pánejo,“řekla Hermiona a Ginny na ní vrhla varovný pohled.

„No tak Ginny. To, že obdivuju jeho tělo neznamená, že ti ho chci vzít,“obhajovala se Mia.

„Tím si právě nejsem tak jistá. Slyšela jsem vás tenkrát na hlavním štábu,“přiznala Ginny.

Mia se na ní zděšeně podívala. Nechtěla kvůli jednomu selhání sebeovládání ztratit kamarádku.

„Tak to nebylo, jen Harry je přitažlivý muž a já jsem si nemohla pomoct,“koktala Mia.

„Věřím ti a doufám, že už mého přítele nebudeš líbat a svádět, nikdy,“řekla vážně Ginny.

„Přísahám,“slíbila hned Mia.

Kdyby nebyl Harry v takovém stavu, jistě by všechny tahle informace zajímala, ale nyní byli schopni se soustředit pouze na Harryho stav.

„Říkal něco, než upadl do bezvědomí?“zeptala se .

„Ano,“řekl Sirius. „Ztěžoval si, že se mu motá hlava a bolí ho na prsou jako při Cruciátu.“

Když to řekl, Lily ještě více zbledla. Jame s jí přidržoval, aby se udržela na nohou.

Poppy nad Harrym kouzlila spoustu diagnostických kouzel a něco si zapisovala. Poté odběhla vedle a přinesla tři lahvičky lektvarů.

„Pomozte mi pane Blacku to do něj dostat,“řekla Siriovi.

Sirius Harrymu nadzvedl hlavu a Poppy do něj lila jeden lektvar za druhým. Harry se při tom neprobral. Poté ho Sirius zase položil a sedl si na postel vedle postele.

„Co mu je a proč omdlel?“zeptala se Lily hned Poppy.

„Omdlel kvůli té bolesti na prsou, ale více vám toho říct nemůžu bez Harryho svolení. Musíme počkat až se probere,“řekla Poppy.

„Ale, vždyť jsme jeho rodiče. Musíme vědět co mu je,“vyletěl James.

„V těchto případech to bohužel nemá takovou váhu. Největší váhu má rozhodnutí pacienta,“řekla Poppy.

„Co tím myslíte, v těchto případech?“zeptala se vyděšeně Lily.

Harry se začal probírat. Postupně začal otevírat oči, aby si přivykly na světlo.

„Zlato,“přiběhla k němu hned Lily s Ginny v patách.

„Co se děje?“zeptal se Harry.

„Proč tu jsem,“divil se a snažil se zvednout do sedu.

Jeho pokusy ale byly marné. Jakmile se pokusil zvednout, proběhla jím vlna bolesti, která ho donutila bolestivě zasténat.

„Okamžitě si lehněte, pane Pottere,“řekla nekompromisně Poppy a zarazila ho znovu do postele.

„Tak řekne mi už někdo co se tu děje?“zeptal se znovu Harry trochu naštvaně, že nevěděl, co se tu stalo.

Odpověděl mu Sirius, který stále seděl u jeho postele.

„Šel jsi do Velké síně a omdlel jsi. Rychle jsem k tobě běžel a ještě si mi stačil říct, že ti není dobře,“řekl Sirius.

Harry zapátral v paměti.

„Pamatuju si, že mi už od rána nebylo nějak dobře. Měl jsem co dělat, abych došel do Velké síně. Motala se mi hlava a chvilkami mnou projela prudká bolest. Myslel jsem si, že jsem se prostě nějak nastydnul,“řekl Harry.

Poppy se na něj rozzuřeně podívala.

„Jak jste si to představoval? Měl jste za mnou hned přijít. Víte kam až to mohlo dojít, kdybyste nezkolaboval v síni,“řekla opravdu hlasitě a naštvaně.

„Jen jsem omdlel,“namítal Harry.

„To se tedy mýlíte. Zkolaboval jste,“řekla mu Poppy.

„Cože?“vyletěl Harry do sedu a odolával jejím snahám ho znovu dostat do postele a lehnout si.

„Chcete, abych vám to řekla před ostatními? Nebo si to nejdříve vyslechnete sám?“zeptala se.

Harry z jejího hlasu vyčetl, že to vypadá vážně.

„Mohli byste na chvíli odejít?“otočil se Harry na ostatní.

„Ale zlato,“namítala Lily.

„Prosím mami,“poprosil jí Harry unaveně.

„Dobře, za chvilku se vrátíme,“slíbila a odešla s ostatními z ošetřovny.

„Nechci, abyste je zbytečně strašila,“řekl Harry a pak si sedl do křesla, aby se mohl opřít.

„Bohužel to není zbytečné, pane Pottere,“povzdechla si.

Harry zavřel oči a zeptal se: „Tak co se tak strašného děje. Proč jsem zkolaboval.“

„Pamatujete si kolik jste prodělal Cruciátů?“odpověděla  Poppy otázkou.

„Ne, pamatuju si jich tak osm. Proč?“zeptal se Harry nechápavě a podíval se na ošetřovatelku.

„Když na vás ty Cruciáty nepůsobily jako na ostatní, mysleli jsme si, že jste proti jejich následcích imunní,“řekla Poppy.

„Ale?“zeptal se Harry.

„Mýlili jsme se. Ty Cruciáty se ve vás shromažďovaly a po dlouhé době  se rozhodli konečně dát o sobě vědět.“

„Takže ty bolesti na prsou jsou od Cruciátů?“nechápal Harry.

„Ne tak docela. Cruciáty velice poškodily a oslabily vaše srdce a ty bolesti jsou následkem jeho oslabení. To co jste dneska prodělal byl takový menší infarkt nebo-li zástava srdce. Teď vám to prakticky nic neudělalo, ale časem se to bude stále zhoršovat. Zástavy budou častější a pokud na sebe nebudete dávat pozor, mohlo by vás to i zabít,“řekla mu Poppy tuhle špatnou zprávu.

„Víte to jistě?“zeptal se zničeně Harry.

„Bohužel ano pane Pottere,“řekla smutně Poppy.

„Dá se to nějak léčit? Nějak to srdce zase spravit?“zeptal se s nadějí.

„Malá naděje tu je, ale stálo by vás to hodně sil bez jistoty, že to zabere,“řekla mu narovinu Poppy.

„Musím to zkusit ať to stojí co chce,“řekl rozhodně Harry.

„Jak chcete, ale varovala jsem vás,“řekla mu.

„Co tedy budu muset dělat?“zeptal se Harry.

„Především se nerozčilovat. Zbytečně nekouzlit a namáhat se. Budete se muset vzdát famfrpálu, ten by vás rovnou zabil,“řekla rozhodně Poppy.

„Cože? To přece nejde. Jsem kapitán. Musím hrát a navíc kde bych takhle narychlo sehnal skvělého chytače, který by se dokázal rychle vžít do týmu?“vyjmenovával Harry všechny důvody.

„Školní pohár vám za vaše draví nestojí. Navíc budete brát každý den lektvary, které si u mě vyzvednete. Budete chodit na pravidelné kontroly a když budete chodit po hradě, nesmíte jít nikdy sám. Kdyby se vám udělalo špatně, neměl by vám kdo sehnat pomoc. Dále se budete scházet  odborníky z Ameriky, kteří se tímhle problémem zabývají a mají celkem slušné procento úspěšnosti,“dořekla Poppy.

Harry se na ní udiveně podíval.

„To snad nemyslíte vážně,“vyletěl  z křesla.

Jakmile to ale udělal, zkřivil se mu obličej bolestí.

„Panebože, Pottere,“přiběhla k němu Poppy a pomohla mu znova do křesla.

„Vy jste mě asi neposlouchal. Říkala jsem žádné rozčilování,“nadávala.

Harry zhluboka dýchal a snažil se uklidnit.

Slyšel, jak se otevřely dveře a dovnitř vešel Sirius.

„Můžeme?“zeptal se.

„Jasně,“pokusil se Harry o úsměv.

„Nevypadáš moc dobře,“řekl starostlivě.

„Díky kmotře, to bych bez tebe nepoznal,“odpověděl ironicky Harry.

Sirius se usmál a sedl si vedle něj.

„Neměl by si ležet?“vešla dovnitř Lily.

„Ležet můžu v hrobě,“zašeptal potichu Harry, ale Sirius ho slyšel a hned se na něj podíval.

„Co si tím myslel?“zeptal se vystrašeně.

Všichni se na Harryho obrátili.

„Já vás tu nechám,“řekla Poppy a odešla k sobě do kanceláře.

„Moje srdce na tom není zrovna nejlíp,“povzdechl si Harry.

Lily a Ginny se na něj polekaně podívali a Ginny k němu dokonce přišla a sedla si na opěrku jeho křesla.

Harry se na ní usmál a vzal její ruku do své.

„Jak jsem před chvílí zkolaboval, tak to měla na svědomí menší zástava srdce. Zřejmě přestalo fungovat, tak jak má kvůli všem těm Cruciátům, kterými jsem prošel. Myslel jsem, že to na mě nemá žádný dopad, ale to jsem se mýlil,“řekl Harry a otočil se na ně.

Byli bílý jako stěna a starostlivě ho pozorovali.

„A přišla Poppy na něco, co by to mohlo napravit?“zeptala se rozrušeně Lily.

„Jedna možnost tu je, ale není tu jistota jestli to vyjde,“přiznal Harry.

22.01.2010 20:46:14
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4034 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one