NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

18. kapitola – Vánoce

Madam Pomfreyová Harryho za dva dny pustila z ošetřovny. Nic víc už pro něj udělat nemohla. Nyní to byl jeho boj, který musel vybojovat. Z lektvarů, které musel denně pít, byl poměrně unavený. Snažil, aby to na něj ostatní nemohli poznat. I bez toho se tvářili moc smutně a vážně na to, že měly být Vánoce.

Harry už tu atmosféru nemohl vydržet. Potřeboval jít někam ven. Vyčistit si hlavu a na chvíli na všechno zapomenout.

Potichu se vykradl z Nebelvírské společenky ven k jezeru. Stál tam a pozoroval všechno kolem. Vzpomínky mu v hlavě běžely jako film. Přišlo mu neuvěřitelné, že dostal druhou šanci a hned poté mu jí chtěl osud vzít, ale o ní bude bojovat ze všech sil. On se jen tak nevzdá.

Začal se zvedat vítr a Harry se musel přidržet stromu, aby ho nohy unesly. Nikdy se necítil tak slabý, tak závislý na druhých. Bylo mu t nepříjemné být na obtíž.

Po chvíli si uvědomil, že měla Poppy pravdu, když ho varovala, aby nikam nechodil sám. Nohy se mu třásly jak malému dítěti a hlava se mu motala jak p dvou flaškách whisky. Měl ale štěstí. Očividně ho už hledali a ten kdo ho našel, byl Ron.

„Harry, sakra kámo, tohle nám už nedělej!“nadával, když ho našel.

Když si ale všiml jak je Harry bledý a sotva se drží na nohou, rychle ho podepřel.

„Je ti dobře?“zeptal se starostlivě. „Ale popravdě.“

„Je mi hrozně,“hlesl unaveně Harry.

„Harry,“povzdechl si Ron.

„Proč jsi mi neřekl, že chceš jít ven? Doprovodil bych tě. Víš, že j to pro tebe nebezpečné,“napomínal ho.

Harry se pousmál. Kdyby to nebyla vážná situace, bylo by to docela komické. Ron se choval dost jako Mia.

„Potřeboval jsem být sám. Ta atmosféra uvnitř mě dusila,“přiznal Harry.

„Pojď, pomůžu ti dovnitř,“podepřel ho Ron a pomalu se vydali k hradu.

Hned u vrat na ně vyletěla Lily s Ginny.

„Zlato, si v pořádku?“strachovala se Lily.

„Jsem v pořádku, myslím, že si půjdu lehnout,“řekl unaveně Harry a odmítl říkat cokoliv dalšího.

Druhý den byly Vánoce a on čekal, že ho Ron jako vždycky vzbudí velice brzy. To se ale mýlil. Ráno, když se vzbudil, bylo deset hodin. Nikdo už nebyl ve své posteli, tak se Harry oblékl a vydal se dolů do společenky. Tam je všechny našel u jednoho krásného stromku. Ještě si ho nevšimli, tak je mohl v klidu pozorovat. Svou rodinu.

„Nemuseli jste na mě čekat,“řekl, když si všiml, že se svých dárků ještě nedotkli.

„Nemuseli, ale chtěli. Je ti dobře?“zeptala se Mia.

„Mohli byste se mě přestat všichni pořád ptát, jestli je mi dobře?“povzdechl si Harry.

„Není, ale přál bych si, abyste se na to alespoň dneska pokusili zapomenout. Tím, že se mě neustále ptáte, mi jenom připomínáte, že můžu každou chvíli umřít, tak s tím prosím vás přestaňte,“poprosil je.

„Promiň, to jsme nechtěli,“omlouvala se Mia.

„Já vím, že ne,“pousmál se Harry.

„No tak, na co čekáte. Pusťte se do nich. Chci vidět vaše výrazy,“řekl, když si sedl vedle nich na zem.

Ron se do nich samozřejmě pustil první. Od mamky dostal zase úžasný svetr, ostatně jako každý v téhle místnosti. Od Mii dostal stříbrný náramek. Vevnitř bylo napsáno „navždy“. Překvapeně se na ní podíval. Že by přece jen měl u ní nějakou šanci. A od Harryho dostal krásné kožené pouzdro na hůlku se svými iniciálami. Byl nadšený a všem poděkoval za krásné dárky.

Dále se na ně vrhla Ginny a za chvíli už vedle ní byla hromádka se svetrem od mamky, nějaké sladkosti od dvojčat, knížky s názvem: příprava na NKÚ od Mii a opravdu nádherných smaragdových šatů z nejjemnější látky, kterou kdy viděla, pošité kamínky. Překvapeně se na Harryho podívala.

„Je to jedna z mála věcí, kterou jsem si schoval ze své reality, když jsi umřela. Byla si v nich an oslavě naší svatby a byla jsi nádherná. Tak jsem si tě chtěl pamatovat,“usmál se na ní.

„Doufám, že je na tobě ještě někdy uvidím,“mrkl na ní.

„Jistě, že uvidíš. Kdykoliv budeš chtít, protože já s tebou budu napořád,“zašeptala se slzami na krajíčku Ginny a políbila ho.

Harry si jí přitáhl na klín a objal jí. Škoda, že tahle chvíle nemůže trvat věčně. Lily a James se usmáli, když je takhle viděli. Harry měl pravdu, vzdát se můžou vždycky, ale teď budou s Harrym bojovat. Bojovat o jeho přežití.

Po chvíli se k dárkům dostal Sirius. U toho se docela zasmáli, protože si Poberti navzájem dávali samé vylomeniny. Zarazil se až, když našel malé klíčky.

„Slyšel jsem, že jsi vlastnil jistu létající motorku. Bohužel jsem jí nemohl spravit, tak jsem ti pořídil novou,“vysvětlil Harry a ukázal na malou krabičku, která se zvětšila do původní velikosti.

Byla to úžasná motorka, tmavě modrá až černá, která měla i pár knoflíků navíc, aby se mohla vznést.

„Páni, ta je skvělá, Harry, ale to nemůžu přijmout,“vracel mu Sirius klíčky.

Harry mu je znovu stiskl v dlani.

„Siriusi, kvůli jedné motorce nezkrachuju, to mi věř,“zasmál se Harry.

„Ale jak si k těm penězům přišel?“nechápal Sirius.

„Řekněme, že s novým životem jsem dostal i nový trezor. Dál to nezkoumej,“poprosil ho Harry.

„Ale,“nedal se Sirius.

„Věř mu, Tichošlápku. Viděl jsem ho, docela dost přesahuje trezor celé rodiny Blacků,“vložil se do toho James.

Na to už Sirius neměl co říct. Ještě jednou poděkoval za dárek a pustil k dárkům ostatní.

Harry byl tento rok skutečně štědrý. Nezastíral, že utratil spoustu peněz pro své blízké, ale oni mu za to stáli.

Lily nemohla uvěřit, když v malé krabičce našla řetízek z bílého zlata se smaragdem.

„Jamesi?“zeptala se tázavě manžela.

„Na mě se nedívej,“zasmál se James.

„Myslel jsem si, že by si ho chtěla mít zase u sebe. Našel jsem ho v troskách našeho domu v mé realitě, doufám, že nebudeš mít dva,“usmál se Harry.

„Byl to dárek d tvého otce, k tvému narození. Bohužel se ztratil při jednom útoku na Příčné,“řekla Lily svému synovi. „Moc to děkuju, moc pro mě znamená.“

James překvapeně otevřel svůj dárek. Byl to kus pergamenu.

„To asi není obyčejný pergamen,“odtušil James.

„To teda ne, tak to zkus,“zasmál se Harry a pobídl ho.

„Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti,“řekl James a odkryla se před ním mapa Bradavic.

„Ale to přece….“

„Je to vylepšená verze Pobertova plánku i s místnostmi a chodbami, které jste s Poberty nenašli a vstupy do jiných kolejí,“vysvětlil mu Harry.

„Páni, to je úžasný,“řekl nadšeně James.

Nakonec se tyhle Vánoce přese všechno co se stalo celkem vydařily a to bylo hlavní.

 

04.04.2010 22:50:12
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4034 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one