NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.


5.kapitola - Pozor na Snapea

Jakmile se Harry podíval Snapeovi do očí, hned toho zalitoval. Cítil tlak na mysl, jak se snažil jeho obávaný profesor lektvarů přečíst co je v hlavě mladého Nebelvíra. Harry však výborně ovládal nitrobranu a ještě lépe nitrozpyt. Řekl si, že svému profesorovi lektvarů ukáže, že tady má vstup zakázán. Mistrně ho odrazil a poslal mu pomocí nitrozpytu zprávu: UŽ SE O TO NIKDY NEPOKOUŠEJTE, DO MÉ HLAVY SE STEJNĚ NIKDY NEDOSTANETE. POKUD TO JEŠTĚ NĚKDY ZKUSÍTE, TAK MI VĚŘTE, ŽE TOHO BUDETE LITOVAT.

Profesor lektvarů se na něj překvapeně podíval. Harry si říkal, že je to snad poprvé co vidí Snapea takhle mimo a musel se v duchu ušklíbnout. Nejraději by mu jednu vrazil. Co si sakra o sobě myslí, že mu takhle leze do hlavy.

Snape se konečně vzpamatoval: " Odkdy umíte nitrobranu Pottere?" ušklíbl se.

" Od té doby co se mi jistý profesor lektvarů snaží číst v hlavě jak v otevřené knize. Jen tak pro případ, pane profesore, když chcete něco vědět, tak se radši zeptejte," řekl poněkud naštvaně Harry.

Snape byl totálně vyvedený z míry. Nejen, že si tohle k němu ještě nikdy nikdo nedovolil, snad jen Brumbál, ale ten si to dovoluje snad i k Pánovy Zla. To co ho však překvapilo ještě víc, bylo to, že ho Potter dokázal odrazit svou nitrobranou.

" Překvapujete mě Pottere. Třeba nebudete tak neschopný, jak jsem si myslel," ušklíbl se Snape.

" Konečně jste si toho všiml pane profesore. A teď bysme si mohli dát konečně tu večeři, co vy na to?" zeptal se Harry, aby převedl řeč jinam.

Rozhodně se mu nelíbilo, jak na něj všichni okolo zírali. Asi jim měl říct, že ovládá nitrobranu a nitrozpyt, dřív než to za něj udělal Snape.

" Jistě kmotřenče," usmál se Sirius a když šel kolem něj, pošeptal mu do ucha. " To se ti fakt povedlo. Takhle setřít Srabuse," smál se Sirius.

" Chtěl jsem to udělat už od prváku a teď jsem na to měl skvělou příležitost," usmál se Harry. " Ty by si to v mým případě udělal taky, Sirie."

" No to rozhodně. Tenhle netopýr si to pekelně zasloužil," zasmál se Sirius a vzal Harryho kolem ramen.

Po výborné večeři si Harry řekl, že musí využít situace a promluvit si se Siriem. Hrozně mu chyběl, když zemřel a teď je tady živý a ani neví, že mu v jiné realitě skončil život a Harry kvůli němu hrozně trpěl. Jakmile se ale chtěl zvednout a jít si promluvit se Siriem, něco se stalo. Najednou všechno zhaslo a jídelna se ponořila do naprosté tmy. Harry, jako správný bystrozor se skvělými reflexi, hned vytáhl hůlku a snažil se najít důvod téhle náhlé tmy. Nemusel čekat dlouho. Všechno se rozsvítilo a znenadání se kolem objevilo spoustu lidí, kteří začali křičet: " Všechno nejlepší, Harry."

Harry tomu nemohl uvěřit. Vždyť on úplně zapomněl na svoje narozeniny. Už dlouho je neslavil a tak je úplně vypustil ze svého života. Byl z toho úplně mimo. A pak uviděl ty, které si myslel, že už nikdy nespatří, nikdy neobejme a nezasměje se s nimi. Hermiona mu skočila kolem krku a on ji objal a už jí nikdy nechtěl pustit.

" Harry, děje se něco?" zeptala se Hermiona.

" Nic, jen sem hrozně rád, že mám takové senza kamarády,"řekl Harry s úsměvem.

" Všechno nejlepší kamaráde," přispěchal k němu Ron. " Hermiona si říkala, že trochu obohatí tvoji knihovnu a tak jsme ti pořídili pár nových knížek, který by ti mohly pomoct dostat se na toho bystrozora," ušklíbl se Ron.

" Díky, vám oběma," usmál se Harry.

Dalšími gratulanty byli pan a paní Weasleyovi od kterých dostal veliký dort a pořádnou kupu sladkostí. Fred a Georg mu dali ohromnou krabici jejich nových výrobků. Zřejmě jim Kratochvilné kouzelnické kejkle fungují úspěšně, to ale nebylo všechno, jak Georg řekl: " Jsi náš sponzor, tudíž musíš vypadat stejně jako my."

Dali mu koženou bundu, kalhoty, boty a k tomu ještě mu zařídili tetování. Prý tam s ním zítra pudou a on si nechá něco vytetovat. Harrymu se to moc nelíbilo, ale kluci NE jako odpověď nebrali.

" Hlavně ať o tom nikdo neví. Tvoje máma by nás zabila," upozornil ho Fred.

Harry jim to tedy slíbil. I když svou matku ještě moc neznal věděl, že za tohle by je zabila a zaživa stáhla z kůže.

Dále mu přáli Minerva McGonagallová, profesor Brumbál, Tonksová. Prostě všichni, na které si Harry jen mohl vzpomenout. Všichni byli z Fénixova řádu, takže je znal více než dobře. Největší radost mu ale udělala Ginny, která mu přiběhla popřát a celá červená mu dala pusu na tvář. Harry by ji nejraději vášnivě políbil a řekl jí, jak moc jí miluje, ale nemohl. Zřejmě by vypadal jako naprostej blbec. Dostal od Ginny krásný náhrdelník s H, které bylo propletené s G. Harry si říkal, že teď je ten pravý čas dát to zase s Ginny dohromady.

" Ginny, mohl bych se ti omluvit, že jsem se choval jako naprostej blázen?" vysoukal ze sebe Harry.

Ginny ho nechápavě pozorovala. " Co tím chceš říct, Harry?"

" Tím chci říct, že se mi moc líbíš. Si skvělá holka a já bych si přál, aby si byla více než sestra mého nejlepšího kamaráda. Chtěla by si se mnou chodit?" zeptal se konečně Harry.

Ginny se rozzářila jako sluníčko a skočila Harrymu kolem krku: " Moc ráda Harry," vykřikla.

Všichni se na ně podívali, ale Harry se jen usmál a nic neříkal. Pak mu šel popřát Remus: " Všechno nejlepší Harry. Víš já a Tonks jsme si říkali, že bys tohle mohl potřebovat," usmál se Remus.

Harry rozbalil dárek. Jak jinak knihy. První ho však dostala tak, že se musel rozesmát. Nesla název Jak sbalit holku aneb láska nestačí.

" To bych do tebe fakt neřekl, Reme," smál se Harry.

" To taky nebyl můj nápad. Tonks říkala, že bys to prý mohl potřebovat," obhajoval se Remus.

" Tak řekni Tonks, že sbalit holku ještě umím, ale, že mě opravdu pobavila," řekl ještě stále se smějící Harry.

Další názvy knih už nebyly vůbec k smíchu. Většinou to byly knihy na obranu proti černé magii, štíty bílé magie a spousta jiných. Harry byl za ně rád. Jako bystrozor toho uměl hodně, ale měl se stále co učit.

Další se k němu přirval Sirius: " Takže kmotřenče," začal Sirius vážně a Harry měl namále, aby znovu nedostal záchvat smíchu. " Všiml jsem si, že tě hrozně baví famfrpál," řekl Sirius.

Teď už to tedy Harry opravdu nevydržel a rozesmál se naplno. " To je logické Sirie, když hraji ve famfrpálovém týmu Nebelvíru, že mě famfrpál baví," smál se Harry.

" To jistě," usmál se Sirius. " Ale stále lítáš na tom debilním koštěti, kteří ti blbci nazvali Nimbus. Mám pro tebe něco daleko lepšího," řekl Sirius a podal mu dlouhý balík.

Harry hned poznal, že je to koště a jak doufal Kulový Blesk. Měl pravdu. Hned jak to rozbalil, padl mu pohled na nádherný, dokonalý desing nejrychlejšího koštěte na světě.

" Díky Sirie. Kulový Blesk bych od tebe fakt nečekal," usmál se Harry a obejmul svého kmotra.

" To ještě není všechno. Jelikož jsem viděl, že ti všichni dávají knihy, neodolal jsem a taky jsem ti jednu pořídil," usmál se šibalsky Sirius. Harry se podíval na název knihy Zvěromág snadno a rychle.

" Jak víš, že chci být zvěromág? Nikdy jsem to nikomu neříkal," zeptal se Harry.

" No já nevim. Rád děláš samý hovadiny co já, takže jsem si říkal, že by se ti to mohlo líbit," řekl Sirius.

" Správná úvaha, Tichošlápku," usmál se Harry. Sirius se na něj překvapeně podíval. Přeci nemohl vědět o Pobertech. Lily jim zakázala cokoliv o Pobertech říkat před Harrym. Nesměli mu dát ani neviditelný plášť a Pobertův plánek. Všechny je to hrozně štvalo. Nejvíce Jamese, který byl Poberta do morku kostí. Lily ale nechtěla, aby z jejího syna vyrostl další Poberta, který střídá jednu holku za druhou, má školní tresty a jako neregistrovaný zvěromág si běhá po lese. Nejvíce Siria, ale dostalo, že ho Harry znal jako Tichošlápka, když mu takhle nikdo neřekl už přes třináct let.

" Jak si mi to řekl, Harry?" dělal nechápavého Sirius.

" Tichošlápku, tak ti přeci přátelé říkají, ne?" usmál se Harry.

" Jasně, že mi tak říkají, ale jak si se to dozvěděl ty?" zajímalo Siria.

" Mám své zdroje a to, že kdysi na škole byli kluci jménem Poberti, kteří byli postrachem učitelů není zas až taková utajená věc," vymýšlel si Harry. Říkal si, že je blbec, protože se málem prozradil.

Sirius, James a Remus se rozesmáli. " A jak si přišel na to, že jsme to my?" zajímalo Jamese.

" Jednou jsem mluvil s Brumbálem a on říkal, že ty, Sirius, Remus a Petr," u toho posledního jména zněl jeho hlas nenávistně, " Jste byli pěkný kvítka a samé školní tresty. Prostě to do sebe moc zapadalo. Čtyři Poberti z Bradavic, čtyři nejlepší přátelé, čtyři rekordmani ve školních trestech," usmál se nevinně Harry.

" Teda Lily, tohle musel zdědit po tobě," podíval se James na svou ženu.

Lily se zasmála. " No po tobě toho má na můj vkus až moc."

" To víš, aspoň každý ví, že je to můj syn a nepotřebuju na to ani genetické testy,“ řekl pyšně James.

Lily se na něj zlostně podívala.

" Lily, neměli bychom teď dát Harrymu dárek my?" navrhl James. Lily se usmála a hůlkou přenesla do místnosti obrovskou krabici. Harry se tázavě podíval na své rodiče.

" Tak to běž otevřít," pobídl ho James. Harry tedy šel. Pomalu otevřel poklop a nemohl uvěřit svým očím. On dostal psa, ale ne jen tak ledajakého. Tenhle jakoby z oka vypadl přeměněnému Siriovi. Harry otevřel krabici úplně a štěně na něj radostně skočilo a oblízalo mu obličej. Všichni se vesele smáli.

" Jakoby ti z oka vypadl, Tichošlápku," zasmál se Harry.

" No dovol, copak jsem pes," řekl naštvaně Sirius.

" Teď sice ne, ale ve své zvěromágské podobě jsi úplně stejný," smál se Harry.

Pak mu teprve došlo, že zase řekl něco co neměl vědět. Dneska je opravdu den blbec. Měl by si začít víc dávat pozor, nebo brzy budou vědět úplně všechno. Sirius se na něj díval tak překvapeně, že měl Harry chuť se i rozesmát.

" Něco se ti stalo, Sirie?" usmál se Harry.

" Sakra Pottere, odkud toho tolik víš? Nikdy jsem se ti ve své zvěromágské podobě neukázal, tak jak to víš, že se měním v psa?" divil se Sirius.

" Jsem přeci syn Poberty, přede mnou se nic neutají," vymyslel si rychle, ale to, že si dokázal zjistit opravdu všechno byla pravda.

" Ty si fakt jak já za mlada," smál se James.

" Bohužel," ušklíbl se Severus. " Jenom doufám, že nemáte jako váš otec averzi ke Zmijozelu," řekl chladně Snape.

" Jak na koho. Zmijozel je moc rozsáhlý pojem. I vy jste ve Zmijozelu a připadá vám, že bych na vás útočil?" oplatil mu Harry.

" Jsem váš profesor. Toho byste se snad neodvážil," řekl Snape.

" Opravdu? Je vidět, že mě moc neznáte, jinak byste věděl, že když mě někdo uráží, nebo nenávidí, nedívám se na to jestli je to student, profesor, či bystrozor. Prostě za to zaplatí," řekl mu chladně Harry.

Lily viděla, že tenhle hovor spěje k hádce a tak se rychle zeptala: " Jaké mu dáš jméno, Harry?"

" Nevím, je to pes, nebo fena?" zeptal se. " No měl by to být pes. Tedy aspoň mi to tak řekl ten prodavač," řekl zamyšleně James a Harry se rozesmál. " Radši ti budu věřit."

" Co takhle třeba Čmuchal?" řekl Harry. Takhle kdysi říkal Siriovi, aby nikdo nevěděl kdo to je.

" Proč zrovna Čmuchal?" zeptal se Sirius.

 " Prostě se mi to k němu hodí," odsekl Harry.

" Jasně, tak se hned nerozčiluj," smál se Sirius.

" Hale Sirie. Co kdyby si mě naučil zvěromagii? Víš jak na to a jistě to bude lepší než z nějaké knihy," zeptal se Harry.

" Klidně, ale proč neřekneš Jamesovi? Ten je taky zvěromág," divil se Sirius.

" Protože táta se mění v jelena a to já ne," vysvětloval Harry.

" A jak to víš?" zajímalo Siria.

" Udělal jsem si takový lektvar, který ti ukáže v co se proměníš a má přeměna se podobá spíše tvé než tátově. Tak co, pomůžeš mi?" zeptal se Harry s andělským úsměvem.

" Jasně, že ti pomůžu. Kdy chceš začít?" zeptal se Sirius.

" Co nejdříve, co takhle zítra večer?" napadlo Harryho.

" Jestli tedy už víš v co se budeš měnit, tak proč ne," usmál se Sirius.

" Myslím, že je čas jít spát," řekla rozhodně Lily.

 " Ale mami, je mi patnáct, jsem už dost starý," namítal Harry.

" To ale neznamená, že nás nebudeš poslouchat," řekla Lily. Harry tedy otráveně šel do pokoje, který měl u Siria.

Naštěstí to byl ten samý pokoj co míval s Ronem v jeho realitě, takže ho v klidu našel. Zalezl do něj a překvapeně zjistil, že ho má celý pro sebe. Rozhodl se, že si dá ještě rychlou sprchu. Svlékl se a zalezl do sprchy. Do pokoje vešel jen s ručníkem okolo pasu. Čekalo tam na něj překvapení.

" Já, chtěla jsem si s tebou ještě promluvit. Vůbec na to nebyl čas a já byla vyvedená z míry, že si se mnou chtěl najednou něco mít," řekla překvapená Ginny.

Sledovala Harryho odhalenou svalnatou hruď a říkala si jak moc je Harry sexy. Harry si ani v tu chvíli neuvědomil, že má na sobě jen ručník.

" Já vím, že to vypadalo poněkud náhle, ale já tě mám rád už delší dobu," taky, že jo už skoro čtyři roky," a musel jsem sebrat odvahu, abych ti to řekl," řekl Harry.

" Aspoň, že si se k tomu konečně odhodlal," přistoupila k němu Ginny.

V tu chvíli si v hlavě musel říkat, že jí je teprve čtrnáct a jemu osmnáct, aby se na ní nevrhl. Ginny přistoupila ještě blíž a dala mu ruce kolem krku.

" Víš, že si byl vždycky můj hrdina? Milovala jsem tě ještě než jsem tě poznala, jen tak z vyprávění. Poté co jsme se ale poznali, jsem se zamilovala skutečně," řekla Ginny a naklonila se k němu. To už se Harry nenechal pobízet a dlouze jí políbil.

" Harry! Už spíš?" to křičel Sirius za dveřmi. Harry se však dále líbal s Ginny a nevšímal si ho. Sirius zřejmě ztratil trpělivost a rozrazil dveře.

„Harry,“vykřikl Sirius. „Moc se omlouvám, že ruším,“řekl, když viděl Ginny a Harryho.

To Harryho dokonale probralo. Odtrhl se od Ginny.

„Za chvilku jsem zpátky,“slíbil a utíkal za Siriem.

Našel ho jak jde ke schodům. „Sirie, počkej,“zastavil ho.

Sirius se na něj otočil. „Děje se něco?“zeptal se.

„Chtěl bych ti to vysvětlit,“řekl Harry.

„Tak to mě zajímá, povídej,“usmál se Sirius.

„Dneska na oslavě jsme se dali já a Ginny dohromady a teď spolu chodíme,“řekl Harry.

„Tak to už nemusíš nic vysvětlovat. Tak proto jste se u tebe tak vášnivě líbali?“usmál se šibalsky Sirius.

„Nelíbali. Jen jsme si dali pusu,“namítal Harry.

„Byl jsem tam Harry a ještě poznám líbání,“smál se Sirius.

„No dobře, tak jsme se líbali,“přiznal Harry.

„Vadí ti to?“zeptal se Harry.

„Ne, proč? Jste mladý, tak si užívejte. Hlavně ať to nedojde nějak moc daleko,“varoval ho Sirius. „Myslím, že James ještě nechce být děda,“smál se.

„Opravdu vtipné, Sirie,“řekl Harry.

„Měl by si se vrátit a navíc tu běháš jen v ručníku,“smál se Sirius.

Harrymu to teprve teď došlo a pelášil rychle zpátky k sobě do pokoje a slyšel ještě za zády Siriův smích. Vlítl do svého pokoje. Ginny seděla na posteli a jakmile ho uviděla, usmála se.

„Tak co Sirius?“zeptala se.

„Dobrý, jen si ze mě dělal srandu, že prý ještě James nechce být děda,“smál se Harry.

„No, myslím, že můj táta taky ne. Tedy alespoň ne ode mě,“smála se Ginny.

„Asi bych měla jít k sobě, aby si ostatní bůhví co nemysleli,“usmála se Ginny.

Harry by si tak moc přál, aby zůstala a jen tak tu byla s ním, ale nešlo to.

„Jasně, dobrou noc,“řekl.

„Dobrou,“políbila ho Ginny a odešla k sobě do pokoje.

U Siria zůstali spát téměř všichni co byli na oslavě až na Brumbála, Minervu a Snapea. Když se Harry ráno probudil, cítil se skvěle. Uvidí zase Ginny. Sice jí viděl včera večer, ale přišlo mu to jako věčnost. Prostě byl zamilovaný až po uši. S dobrou náladou vešel do kuchyně.

„Oslavenec se nám probudil,“usmál s zeširoka Sirius. „Tak jaká byla noc?“zeptal se se šibalským úsměvem.

„Jako každá jiná kmotře,“vrhl na něj naštvaný pohled Harry.

„Tak kdo si dá snídani?“zeptaly se Lily a Molly zároveň.

„Myslím, že všichni, zlato,“usmál se James.

„Dobré ráno,“vešla do kuchyně Hermi a po chvíli jí následoval Ron.

„Nevíte někdo kde byla večer Ginny? Vůbec jsem jí neslyšela přicházet,“zeptala se Hermiona.

Harry radši sklopil obličej.

„Harry?“otočila se na něj Hermi.

„Ano?“usmál se Harry.

„Byla jsem u Harryho, něco jsme spolu řešili,“řekla Ginny, která právě vešla a zářivě se usmála na Harryho.

„Tak řešili a jak?“zajímalo Freda.

„Ústně Frede,“řekl Harry.

„Ó tak to jo,“usmál se Fred.

„Hej, vy dva spolu něco máte?“zeptal se nechápavě Georg.

„Tomu říkám postřeh, brácha,“smála se Ginny a posadila se vedle Harryho.

„Takže spolu chodíte?“zeptal se Georg.

„Jo, máš proti tomu něco?“zeptal se Harry.

„Ne, vůbec ne,“řekl Georg.

„Hale. Bude ti hodně vadit drahé sestřičko, když ti na chvíli odvedeme tvého Rómea?“usmál se Fred.

Harry se zasmál. „Odkdy vy čtete mudlovskou literaturu?“

„Od té doby co jsme to povinně dostali jako domácí úkol na studiích mudlů,“řekl otráveně Georg.

„A o čem to bylo?“chtěla vědět Ginny, která milovala mudlovskou literaturu.

„Je to o dvou rodech, kteří se navzájem nenávidí. Jenomže se do sebe zamilují Rómeo a Jůlie, které nenávist jejich rodů nezajímá. Skončí to jejich smrtí. Rómeo si myslí, že je Jůlie mrtvá a tak se otráví a Jůlie se probodne dýkou, když spatří mrtvého Rómea,“řekl Harry.

„To je tak romantické,“řekli Ginny a Hermi najednou.

„Možná. Vždycky, když se pár hodně miluje říká se, že jejich láska je stejně silná jako Rómea a jeho Jůlie,“řekl Harry a hlas mu trochu zesmutněl.

Taky neměl daleko k sebevražedě, když přišel o Ginny, Hermi a Rona.

„Je hezké, že jsi Harryho přirovnal k Rómeovi,“usmála se Ginny.

„Tak co, pustíš ho s námi?“ zeptal se Georg.

„Pustím, ale brzy mi ho zase vraťte,“usmála se Ginny.

„Neboj, vrátíme,“slíbila dvojčata.

„A kam vůbec jdete?“zajímalo Jamese.

„To je překvapení,“usmála se dvojčata.

„Dávejte na sebe pozor,“řekl Lily.

„Klid teto,“zamávala ještě dvojčata a už táhli Harryho ven.

„Tak co, připraven?“vzali Harryho kolem ramen.

„Máte neuvěřitelně debilní nápady kluci. Že já se nechal ukecat,“zaklel Harry

„Pozdě. Teď už tě nepustíme,“smál se Fred.

Zavedli Harryho do tetovacího salónu.

„Tak co ti necháme dát?“přemýšlel Fred.

„Chtělo by to něco co bude vidět,“napadlo George.

„Tak co to bude?“řekla jedna ženská, která právě přišla.

„Vy děláte ty tetování?“zeptal se.

„Jasně, že já. Tak koho budu tetovat?“zeptala se.

„Jeho,“ukázali oba na Harryho.

Sjela ho mlsným pohledem. „Vy dva, ven,“přikázala.

Fred a Georg se radši hned klidili ven, ukázali Harrymu zdvihlý palce a ušklíbli se.

Harry je v duchu proklínal. Jeho kolegové z práce mu říkali ať si nechá dát tetování, jelikož má pěkné svalnaté tělo. Říkal si, že při nejhorším najde nějaký kouzlo, kterým ho dá pryč.

„Takže, chcete něco univerzálního, nebo něco speciálního?“zeptala se ho.

„Univerzálního,“řekl Harry hned.

Přece jen to bude vidět.

„ V tom případě bych vám něco doporučovala na ruku a záda, nebo na ruku a krk,“řekla.

Harrymu se nezamlouvalo ani jedno z toho, ale říkal si, že rkk rozhodně ne.

„Na záda a ruku,“řekl Harry.

„Fajn. Tak si svlíkněte to triko a dáme se do toho,“pobídla ho.

Kluci už z toho byli na nervy. Harry tam byl už dvě hodiny.

„Sakra co tam dělá tak dlouho?“nadával Fred.

Sotva to dořekl, vylezl Harry ze salónu se zavázanou rukou a naštvaným výrazem.

„Asi vás brzy zabiju,“ukázal na Freda a George.

„No, hlavní je, že si to přežil,“usmál se Georg.

„Neblázni, máš to stejně jen na ruce,“uklidňoval ho Fred.

„To si jen myslíš. Tak snadno jsem z toho nevyšel,“řekl Harry.

„Nekecej. Tak kde to ještě máš?“zajímalo Freda.

„Na zádech mám poměrně zajímavý výtvor,“řekl nenávistně Harry.

„No to je přece skvělý, ne?“radoval se Fred.

„Hele kluci, když už jsme se na to tak vrhli, tak půjdeme ještě někam, ne?“řekl Fred.

„No se mnou už na ty tvý experimenty nepočítej,“řekl Harry.

„To nejsou žádný experimenty,“nadával Fred.

19.07.2008 14:41:51
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4034 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one