NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

11. kapitola – Hermiona   1/2

 

Harry zamířil do Velké síně kde se měly konat hodiny soubojů pro šesté a sedmé ročníky všech kolejí. Brumbál tam již čekal a pomocí hůlky stavěl židle do kruhu a tvořil z nich něco jako podium.

 

 Harry si všiml, že není jediný kdo sem dorazil dříve. Na druhé straně síně Hermiona právě něco Ronovi zuřivě vysvětlovala a mávala kolem sebe rukama. Podle Ronova výrazu Harry usoudil, že to zřejmě nebude nic z famfrpálu. Ron se tvářil jakoby snědl nedozrálý citron.

 

Harry si vzpomněl jak i jemu Hermiona takhle vysvětlovala učivo a opravovala mu eseje. Po učení se mu rozhodně nestýskalo, ale být ředitel Bradavic taky nebyla zrovna pohoda.

 

 Hrozně se těšil až se večer sejde s Hermionou, ale zároveň cítil nejistotu. Jak zareaguje na to, že Harry už k ní necítí přátelství, ale lásku? Nechtěl zničit tu důvěru, přátelství a oddanost, která mezi nimi byla. Ale Sirius měl pravdu. Musí to aspoň zkusit.

 

Hermiona zatím nezpozorovala, že je Harry v místnosti a tak se Harry vydal k Brumbálovi.

 

„Á Harry,“přivítal ho Brumbál a skončil s upravováním židlí, které už stejně poslušně stály tam kde měly.

 

„Jsem rád, že jsi přišel. Jak šlo tvému kmotrovi vyučování?“zeptal se.

 

„Skvěle, akorát by si měl Sirius ještě před hodinou promyslet, jak má studenty rozřadit, aby je stíhal všechny kontrolovat,“řekl Harry.

 

„To se jistě časem naučí. Nemůžeme hned od něj chtít zázraky. Už teď je zázrak, že místo obrany studenty neučil kouzla pro zábavu. To by zřejmě již zítra běhali po škole profesoři s růžovými vlasy a paní Norisová s baletní sukní,“(pardon neodolala jsem) usmál se Brumbál.

 

To Harryho rozesmálo, jelikož věděl, že by toho byl Sirius schopen.

 

„Chtěl jsem s tebou ještě něco projednat, nemohli bychom si po večeři promluvit?“zeptal se Brumbál.

 

„To bohužel nepůjde Albusi. Nejsi jediný kdo se mnou potřebuje po večeři něco probírat a já mám dneska opravdu nabytý den,“omlouval se Harry.

 

„A co po téhle hodině?“navrhl Brumbál.

 

Harry se chvíli zamyslel. Chtěl si ještě zajít do toho Londýna, ale pár minut ho snad nezabije.

 

„To by šlo, ale mám maximálně půl hodiny,“řekl Harry poté co se podíval na hodiny.

 

„To bude stačit,“usmál se Brumbál. „Být ředitel není zase tak jednoduché, že?“

 

„To rozhodně ne,“povzdechl si Harry.

 

„Začátky jsou vždycky nejhorší. To mi můžeš věřit, ale později už to tak hrozné není. Teda když nemáš ve škole Poberty, Bradavické trio, nebo jednoho chlapce z Nebelvíru, který má chuť každého zachraňovat a vrhat se do problémů,“mrkl na něj Brumbál. „Jsi ten nejstatečnější člověk, kterého jsem měl tu čest poznat.“

 

„Nejsem zase tak moc statečný. Cítím strach, ale snažím se, aby mě neovládal. Ale teď byste měl asi začít hodinu. Všichni zřejmě čekají jen na vás,“usmál se Harry.

 

„Ó jistě,“řekl Brumbál a obrátil se ke třídě.

 

„Vítám vás všechny na hodině soubojů,“roztáhl náruč Brumbál, jakoby je vítal při zahajovací hostině, jak to dělal do teď.

 

„Představovat se vám nebudu. Bylo by to zbytečné a my toho máme tolik na práci,“usmál se Brumbál.

 

„Jistě jste si všimli, že nás přišel navštívit pan ředitel, který tu bude jen na tuto hodinu, aby se ujistil, že vše půjde podle plánů. Tato hodina byla na škole zavedena po dlouhých dvaceti letech,“dokončil Brumbál.

 

„Teď bych chtěl dát možnost panu řediteli pokud chce něco říct.“

 

„Děkuji pane profesore, ale vše jste již řekl. Jen bych chtěl upozornit, že jsem tuto hodinu zavedl z jednoho prostého důvodu, abyste se uměli bránit, když vás někdo napadne. Tohle není hodina ve které si budete mezi sebou vyřizovat účty. Rozumíte?“řekl Harry přísným hlasem.

 

Všichni až na pár Zmijozelských přikývlo.

 

„Pokud se však tohle stane, bude mi to nahlášeno a následně i vašim rodičům. Při horším případě byste mohli být vyloučeni,“dokončil Harry a sedl si za stůl, který pro něj Albus připravil.

 

I když byl teprve první školní den, našlo se již několik studentů, který se neubránili školním trestům. Nejvíce trestů rozdal jak jinak Snape a poté McGonagallová. Ti mu poslali pergameny se seznamy hříšníků a co provedli, aby jim Harry udělil trest.

 

Nechápal proč to nemůžou udělat sami. McGonagallová se vymlouvala na to že nemá čas a Snape, že by jim dal za trest mučení ve věži a tak to radši předali Harrymu.

 

Ten si vyndal z kabely, kterou nosil, velký štos pergamenů, který se ještě několikrát zvětšil, když ho Harry vrátil do původní velikosti. Harry se na to jen s povzdechem podíval a vyndal si inkoust a pero, aby na ně mohl napsat své odpovědi.

 

Nepotřeboval Brumbála kontrolovat, věděl, že je Brumbál ten nejmocnější čaroděj, kterého poznal, ale nesmělo to vypadat, že má kvůli tomu Brumbál nějaké výhody.

 

Harry jen matně poslouchal co Brumbál říkal a čas od času se podíval na nějaký souboj, který ho zaujal.

 

Právě narazil na pergamen ve kterém si profesor Snape ztěžoval , že mu Nevill málem roztavil podlahu. Přesněji tam napsal tohle:

 

Nepřeji si, aby mi pan Lombottom nadále ničil mou třídu a vyrušoval své spolužáky z bádání nad svými lektvary, zatímco ten jeho se podobá bahnu na pozemkách. Až začne jeho tupý mozek chápat více než to, že se jí jídlo ráno, v poledne a večer, může se začít vzdělávat i v takovém oboru jako jsou lektvary.

                                                                             Severus Snape

 

 

Harry se nad tímhle pozastavil. Snape měl ve zvyku přehánět, ale teď nepřeháněl. Nevill opravdu svým chováním ohrožuje spolužáky. Pod zprávu Harry připsal:

 

Věřím, že se bojíte o své studenty, ale Nevill Lombottom lektvary potřebuje stejně jako ostatní. Nabídl bych vám jednu možnost. Doučování lektvarů po hodinách.

         Ředitel školy Harry James Potter

 

„Promiňte, že vás vyrušuji pane profesore,“zvedl hlavu Harry.

 

Brumbál se na něj otočil: „Je něco v nepořádku?“zeptal se.

 

„Ne, vůbec ne. Jen bych chtěl říct něco jednomu vašemu studentovi,“řekl Harry a očima vyhledal Nevilla.

 

„Pane Lombottome kdy máte lektvary s profesorem Snapem?“zeptal se Harry.

 

„Zítra odpoledne, pane řediteli,“vykoktal Nevill.

 

„Takže se zítra dopoledne dostavíte ke mně. Vynecháte jednu hodinu. Potřebuji s vámi něco projednat ohledně vašeho studia,“řekl Harry.

 

„Jistě pane řediteli,“vykoktal Nevill a otočil se na Rona a Hermionu. Ti jen pokrčili rameny.

 

„Můžete pokračovat pane profesore,“poukázal Harry a vrátil se k pergamenům na stole.

 

Hned poté se ale nejdřív začal nehorázně hlasitě smát, celá třída se na něj nechápavě podívala, a pak zase rychle zvážněl, když si uvědomil, že by se takhle chovat neměl.

 

Otočil hlavu zase ke třídě: „Jak se tak dívám, tak se k vám pane Lombottome ještě přidají Fred a Georg Weasleyovi,“řekl Harry. „Takže se pánové dostavíte i vy ke mě zítra dopoledne.“

 

„Rozkaz pane řediteli,“zasalutovali dvojčata.

 

Ron vyprskl smíchy a Harry k tomu neměl daleko. V tu chvíli zazvonilo a Brumbál všechny propustil ze síně. Ron, Hermiona, Ginny a dvojčata se rozeběhli k Harrymu.

 

Hermiona mu překvapivě skočila kolem krku: „Jak sis to představoval Harry. Takhle zmizet. Hrozně jsme se báli co s tebou je,“řekla Hermiona a pustila ho.

 

„Pokud vím, tak to ty si šílela. Já jsem naprosto věřil, že je Harry s Brumbálem v pořádku,“ohradil se Ron.

 

 Hermiona po něm hodila výhružným pohledem.

 

„Hele kámo, proč máme jít k tobě zítra do ředitelny? My jsme nic neudělali?“šklebil se Fred.

 

„Jistě, že jste nic neudělali. Vy jste přece ti nejspořádanější studenti na škole,“smál se Harry.

 

Ron s Hermionou vyprskli smíchy.

 

„Hej, to není vůbec směšný,“ztěžovali si kluci. „Tak proč k tobě máme přijít?“vyzvídali.

 

„Zítra uvidíte, teď na to není čas,“řekl Harry, když viděl Brumbála, jak k němu míří. 

 

„Nemáš na nás vůbec čas,“ztěžoval si Ron.

 

„Je toho teď moc. A vy a vaši spolužáci mi to zrovna neulehčujete,“řekl smutně Harry. „Zítra si promluvíme. Přijdu k vám do společensky. Co vy na to?“zeptal se.

 

„Bezva“usmál se Ron a Hermiona se na Harryho jen tázavě podívala.

 

„Harry slíbil si mi deset minut,“řekl Brumbál.

 

„Já vím Albusi a vy radši běžte na hodinu ať z vás profesorka McGonagallová nevyletí z kůže,“usmál se Harry.

 

„Fajn, ale jestli zítra nepřijdeš, osobně tě k nám do společensky dotáhnu,“varoval ho Ron a kluci horlivě přikyvovali.

 

„Tak to tam radši přijdu,“smál se Harry.

26.09.2008 15:12:24
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4034 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one