NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

13. kapitola – Přípravy

 

Hermiona se probudila a její oči spočinuly na Harrym.

 

„Harry?“zamžourala ospale. „Co tady děláš?“

 

„Musím ti něco říct,“řekl Harry a sedl si do křesla vedle. Do toho ve kterém sedával, když tu byl ještě s nimi.

 

Hermiona se posadila a s očekáváním se na něj podívala.

 

„Právě jsem se něco dozvěděl a musel jsem ti to říct, promiň,“řekl vážně Harry.

 

„Harry. Co se stalo?“zeptala se trochu znepokojeně Hermiona.

 

Harry nevěděl jak začít a tak vytáhl dopis od svých rodičů a podal ho Hermioně. Hermiona si ho vzala a četla. Po chvíli začala blednout a ruce se jí třásly.

 

„Hermi,“dal jí ruce na ty její Harry.

 

Ona se však vymanila a zlostně se na něj podívala. „Věděl si to?“zeptala se ostře.

 

„Ne, kdybych to věděl, nezačal bych s tebou chodit, neublížil bych ti,“řekl Harry sklesle.

 

Hermioně vyhrkly slzy. „Proč nám to tvoji rodiče udělali?“lkala.

 

„Protože jsou Potterovi, čistokrevná rodina a neměli na výběr,“řekl Harry.

 

„K čertu s čistokrevností, vždycky máme na výběr,“vyletěla Hermiona z křesla.

 

„Harry, jestli se opravdu milujeme, nemůžeme se jen tak vzdát,“řekla Hermiona odhodlaně.

 

Harry se na ní smutně usmál. „Miluji tě, ale to nám nepomůže. Mluvil jsem o tom se Siriusem a on mi řekl, že to zvrátit nejde. Prostě se budu muset oženit ať už budu chtít, nebo ne. Nebudou se mě ptát,“řekl Harry.

 

„Takže to jen tak vzdáš?“nevěřila Hermiona tomu co slyší.

 

„Už jsem unavený z neustálého bojování. Od jedenácti let jsem bojoval s Voldemortem a když jsem si myslel, že budu mít konečně klid, posadí mě za ředitelský stůl,“řekl Harry unaveně.

 

„Harry,“klekla si k němu Hermiona. „Vím, že už toho máš dost, ale copak si ty a Tonks nezasloužíte žít, tak jak chcete sami aniž by vám někdo nalinkoval život,“řekla Hermi.

 

„Tonks už se s tím smířila a já budu muset taky. Nebudeme tak hrozný pár, ale nikdy jí nebudu milovat jako tebe,“řekl Harry.

 

Hermioně tekly slzy po tvářích a Harry měl složenou hlavu v dlaních. 

 

„Harry, já tě budu vždycky milovat.“

 

„Já vím Hermi, ale určitě si někoho najdeš a já půjdu na tvojí svatbu a budeš šťastná,“usmál se smutně Harry.

 

Hermiona vyběhla s pláčem nahoru po schodech do dívčích pokojů. Harry si povzdechl.

 

„Bude to tak lepší,“a vyšel zase ven z Nebelvírské společensky.

 

Vyšel po točitém schodiště do své ředitelny a zhroutil se do křesla.

 

„Harry,“začal Nigellus.

 

„Nechte mě být Nigellusi. Dneska jste už toho udělal dost,“řekl Harry.

 

Ani si nevšiml, že Nigellus zmizel z rámu a za chvíli se zase objevil. Nezareagoval ani, když se neslyšně otevřely dveře a někdo k němu přišel a dal mu ruku na rameno.

 

„Harry, si v pořádku?“zeptala se něžně Tonks.

 

„Ne, nejsem,“řekl Harry.

 

„To zvládneme,“snažila se ho povzbudit Tonks.

 

„Budeme muset. A měli bychom začít s přípravami na svatbu, když už jsi tady,“řekl Harry, který už pochopil, že se z toho nevykroutí.

 

„Dobře. A co Hermiona?“zeptala se Tonks.

 

„Asi mě teď nenávidí,“řekl Harry.

 

„To jí přejde,“uklidňovala ho Tonks.

 

„O tom pochybuju, nechtěl jsem jí ublížit, ale stalo se,“řekl smutně Harry. Pak ho však něco napadlo. „A co rozvod? Co kdybychom se vzali a pak se rozvedli?“rozjasnila se Harryho tvář.

 

„To nejde. Na domluvené manželství jsou přísná pravidla. A navíc už se rozvod nekonal nejmíň sto let. Čarodějové se nerozvádí,“řekla Tonks.

 

„Ne, radši zabijí svůj protějšek,“vzpomněl si Harry na Bellu. „To ale přece neznamená, že to nejde,“nevzdával se Harry.

 

„Harry, na to, aby se mohlo dohodnuté manželství zrušit, bychom potřebovali souhlas tvých a mých rodičů. Tví jsou po smrti a moji nám ho nikdy nedají. Už jsem se ptala,“řekla Tonks smutně.

 

„Fajn, v tom případě si sedni. Myslím, že toho máme spoustu na práci,“řekl rezignovaně Harry.

 

„Ale,“namítala Tonks.

 

„Ne Tonks. Chci, aby si tu svatbu, alespoň někdo užil a to budeš ty,“řekl rozhodně Harry.

 

Tonks si tedy sedla. Než však Harry stačil cokoliv říct, strčil hlavu do dveří Sirius.

 

„Doufám, že neruším,“zeptal se.

 

„Ne Sirie, jen jsme chtěli zařizovat svatbu, ale budu rád za tvoji pomoc. V tomhle se nevyznám,“řekl Harry a ukázal mu na druhé křeslo.

 

„Tak s čím začneme?“zeptala se Tonks.

 

Harry vytáhl ze stolu dlouhý svitek pergamenu a brk.

 

„Asi byste se měli dohodnout kde svatbu chcete,“navrhl Sirius.

 

„Dobrý nápad Sirie,“souhlasil Harry a rozhodl se, že se bude snažit tvářit, alespoň trochu nadšeně, kvůli Tonks.  Zařídí jim pohádkovou svatbu. Chce, aby aspoň ona byla šťastná.

 

„No podle toho jakou chceme svatbu,“uvažoval Harry. „Kdybychom chtěli nějaké zamilované prostředí, navrhoval bych nějaký francouzský zámek, nebo hrad, pokud jen něco formálního, tak třeba Bradavice,“řekl Harry.

 

Tonks užasla, jak se Harry zachoval. Obdivovala ho. Nebo snad i něco víc? Ne, zaplašila myšlenku, byl to jen obdiv.

 

„Radši bych se zdržela v Anglii a pokud plánuješ svatební cestu, ta Francie by byla fajn,“usmála se Tonks a plně se propadla do příprav jejich svatby.

 

„Souhlasím, tu svatební cestu nechám na tobě,“řekl Harry. „Pokud jí chceš, objednám ve Francii nějaký hotel, třeba u Paříže.“

 

„To by bylo skvělé,“souhlasila nadšeně Tonks.

 

Sirius se usmál. Snad to nebude tak hrozné jak to zezačátku vypadalo. Říkal si v duchu.

 

Harry se na Tonks usmál. „Takže svatba bude někde v Anglii, ale kde?“zeptal se Harry.

 

„Co u nás, nebo na tvém panství?“navrhla Tonks.

 

„Nevím v jakém stavu mé panství je a nepřijde mi jako dobrý nápad dělat to u vás, Tonks,“řekl Harry.

 

„Harry má pravdu,“přidal se Sirius. „Nehodí se, aby se svatba konala u nevěsty. Co tahle mé sídlo? Sídlo Blacků?“navrhl Sirius.

 

„Ty máš sídlo Sirie?“řekl udiveně Harry.

 

„Samozřejmě a vím určitě, že je v dobrém stavu. Je tam totiž spoustu domácích skřítků, i když tam nikdo nebydlí.“

 

„To by šlo,“souhlasil Harry.

 

„Takže svatba bude v sídle Blacků,“zapisoval Harry.

 

„Hostinu uděláme v sídle Potterů, podle toho v jakém bude stavu. Svatební cesta bude zřejmě do  Francie,“řekl Harry a vše hned zapsal.

 

„Nebude to problém, že odjedeme?“zeptala se Tonks. „Přece jen si ředitel Bradavic.“

 

„Minerva s Abusem to tu zvládnou i beze mě,“ujistil jí Harry.

 

„Oblečením si myslím, že si každý vybereme sám,“řekl Harry a Tonks přikývla. „Výborně, dále datum.“

 

„Co takhle za týden?“navrhla Tonks.

 

„Příští pátek myslím bude vyhovovat,“souhlasil Harry.

 

„Co květiny,“řekla Tonks.

 

„Nevím. Jaký máš ráda?“zeptal se Harry.

 

„Lososové, nebo růžové růže,“řekla Tonks a trochu se začervenala.

 

Harry se jen usmál a zapsal si to.

 

„Myslím, že ty lososové budou dobré,“řekl ještě.

 

„Co svědci,“řekl Sirius.

 

„Já chci Rona,“řekl Harry, ale pak znejistěl. „Sindy?“zavolal Harry a na rameno se mu usadil majestátní fénix. Harry rychle napsal krátký vzkaz a dal jí ho. „Mohla by si to dát Ronovi a potom ho sem přemístit?“řekl Harry.

 

Sindy vzlétla a s ohněm zmizela.

 

„Chodí s tebou ta šelma všude?“zeptala se opatrně Tonks.

 

„Jaká šelma?“divil se Harry.

 

Sirius se zasmál. „Ta u tvých nohou.“

 

„Jo Dark. Toho se nemusíš bát Tonks. Je neškodný.“usmál se Harry.

 

Na to na něj šelma vycenila zuby. Tomu se Harry zasmál. „No tak Darku, to není zrovna milý, takhle strašit návštěvu,“poškrábal ho Harry na hlavě.

 

„Jo a ta tvoje otázka. Dark se mnou chodí skoro všude. Prakticky spí i v mojí posteli,“řekl Harry s úsměvem.

 

Tonks zezelenala.

 

„Klid, nic ti neudělá a zvyknete si na sebe. A kdyby si se ho přece jen pořád bála, bude spát tady a ne v ložnici,“slíbil Harry.

 

Tonks se trochu uklidnila. Po chvíli se zablesklo a v ředitelně se zase objevila Sindy. Tentokrát ale ne sama. Byl s ní Ron, který byl pořád ještě v šoku z toho přemístění.

 

„Ahoj Rone, doufám, že jsem tě nevzbudil,“řekl Harry.

 

„Ne v pohodě, ale myslel jsem, že si promluvíme až zítra,“divil se Ron.

 

„To asi nepůjde. Je tu menší záležitost, kterou musím dořešit,“řekl Harry sklesle.

 

„Ale Harry, už jsem se těšil, že si taky trochu popovídáme,“řekl zklamaně Ron.

 

„Já vím. To já taky, ale musím zařizovat svatbu,“ukázal Harry na seznam, který psal.

 

„Kdo se žení?“zajímalo Rona.

 

„Já,“řekl prostě Harry.

 

„Co…co..cože?“koktal Ron.

 

Harry se usmál. „Já a Tonks se za týden bereme a já chtěl vědět jestli by si mi nešel za svědka,“řekl Harry.

 

Ron v údivu zapomněl zavřít pusu. „No jasně, že pudu. Jsme přece kámoši,“řekl po chvíli Ron.

 

„No to je teda gól. Jak jste se k sakru dali dohromady?“smál se Ron.

 

„Nedali,“řekl Harry. „Udělali to za nás naši rodiče.“

 

„CO? Dohodnuté manželství? No to je strašný. Já bych svoje rodiče snad zabil, kdyby mi to udělali,“řekl Ron.  Pak se ale zarazil. „ Ježiš promiň Harry. Já to tak nemyslel,“omlouval se.

 

„To je v pohodě Rone. Taky jsem byl chvíli naštvanej,“řekl Harry.

 

„A kde ta svatba bude?“zajímal se Ron.

 

„Na mém panství,“řekl Sirius.

 

„Ty máš panství?“divil se Ron.

 

„Proč se všichni tak diví, že mám panství? To je u čistokrevnejch rodin běžný,“divil se Sirius s pobavením.

26.10.2008 12:42:42
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4035 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one