NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

13. kapitola – Přípravy 2/2

 

„Nerada vás ruším,“vložila se do toho Tonks. „Ale máme ještě něco na práci.“

 

„Jo, jasně. Tak já nebudu rušit,“řekl Ron.

 

„Zatím Rone, určitě si popovídáme až bude čas,“řekl Harry s úsměvem.

 

„Čau Tonks, Sirie,“řekl Ron a zmizel za dveřmi.

 

„Tak fajn,“povzdechl si Harry. „Tak co nám ještě chybí?“zeptal se.

 

„Třeba prstýnky,“řekla Tonks.

 

„Jestli nemáš nějaký vyhraněný styl, tak je obstarám sám,“řekl Harry.

 

Tonks potěšilo, že se sám nabídl. „Dobře, nechám to na to tobě,“usmála se.

 

„Dále hosté,“řekla Tonks.

 

„Tak to bude na dýl, koho všeho chceš pozvat?“zeptal se Harry.

 

„No já nevím,“řekla Tonks.

 

„Takže určitě tví rodiče,“vyjmenovával Harry. „Brumbála, Siria, Weasleyovi, Minervu, Remuse, Pastorka, Moodyho, paní Greenovou a Jakoba,“psal Harry.

 

„Paní Greenová a Jakob?“zeptala se překvapeně Tonks.

 

„Je to moc milá paní a Jakob je její syn. Nastupuje příští rok do Bradavic,“vysvětloval Harry.

 

„Napadá tě ještě někdo?“zeptal se Tonks.

 

„Ne, ale kdybych si na někoho vzpomněla, dám ti vědět,“řekla Tonks.

 

„Myslím, že by bylo nejlepší si na tu svatbu někoho najmout,“navrhl Sirius.

 

„To asi jo, já nemám zrovna čas na nějaké zařizování a Tonks taky zrovna moc ne,“přiznal Harry.

 

„To jo, ale já někoho takového neznám,“řekla Tonks.

 

„Já jo,“řekl Sirius.

 

Harry překvapeně vytřeštil oči. „Ty se hodláš oženit?“zeptal se nevěřícně.

 

„Ne, proč proboha,“lekl se Sirius.

 

„Tak jak si se k takovým lidem dostal?“divil se Harry.

 

„Úplně jednoduše. Ten chlap co se tím živí, se mnou chodil do školy,“usmál se Sirius.

 

„Jmenuje se Jeremy Down a je ve svém oboru skutečný mistr.“

 

„A kde ho seženeme?“zeptal se Harry.

 

„Bydlí v Cambridge,“řekl Sirius.

 

„Tak já se tam zítra stavím,“slíbil Harry.

 

Tonks rukou zakryla zívnutí.

 

„Měli bychom si jít lehnou, už je pozdě,“řekl Harry, když jí viděl.

 

„To je fakt, tak zítra,“řekl Sirius a krbem se přemístil k sobě do kabinetu.

 

„Tak já půjdu asi taky,“řekla Tonks. „Jen nevím jak se dostanu k našim, na noc blokují krb,“řekla Tonks. Samozřejmě, že to nebyla pravda, ale chtěla vědět jak Harry zareaguje. Přece jen to měl být brzy její manžel.

 

„Tak se vyspi tady,“řekl Harry dřív, než se nad tím vůbec zamyslel.

 

„To by asi nebyl zrovna dobrý nápad,“namítala Tonks.

 

„Budeme se brát, měli bychom si na sebe začít zvykat,“řekl ne moc nadšeně Harry. „A navíc si lehnu na gauč a nechám ti postel,“slíbil.

 

„Díky,“usmála se Tonks.

 

„Dobře se vyspi,“popřál jí Harry.

 

„Ty taky,“řekla Tonks a zaplula do ložnice.

 

„Pořád si myslíš, že byl špatný nápad dát vás dva dohromady?“zeptal se Nigellus.

 

„Co tím chceš říct,“nechápal Harry.

 

„Nedívala se na tebe bez zájmu. Spíš bych řekl, že jí mrzelo, že nechceš být v ložnici s ní,“řekl Nigellus.

 

„To je hloupost Nigellusi. Jen se snaží zvyknout na tuhle situaci jako já,“namítal Harry.

 

Sundal si tričko a boty a svalil se na pohovku. Bylo mu jedno, že sem může přijít kdykoliv Tonks a vidět ho takhle. Byl unavený a jediné co vnímal bylo jak mu klesají víčka únavou.

 

Tonks za sebou zavřela dveře a opřela se o ně. Co se to se mnou sakra děje? Nadávala v duchu. Já ho snad dokonce vybízela, aby šel se mnou. Zhrozila se Tonks sama nad sebou.

 

Sundala si plášť a jenom v tričku zalehla do obrovské postele. Byla tak měkká, že se v ní propadala.

 

Ráno se jako první vzbudila Tonks. Rychle na sebe naházela oblečení a umyla se v koupelně u ložnice. Koupelna byla celá z černo bílého mramoru. Opatrně otevřela dveře do pracovny a chtěla proklouznout aniž by vzbudila Harryho. V půli cesty se ale zarazila s pohledem na Harrym.

 

Harry spal na zádech jen v kalhotách. Tonks zůstala s očima u jeho vypracované hrudi. Myslela si, že se na něm to pátrání po viteálech nepodepsalo, ale mýlila se. Svaly na hrudi a rukou to jenom dokazovaly. Ani si nevšimla, že se Harry probudil. Zdálo se mu, že se na něj někdo dívá a tak otevřel oči. Jeho oči se střetly s očima Tonks. Divil se proč se na něj tak dívá, ale pak si uvědomil, že spal jen v kalhotách. Tonks se začervenala a odvrátila hlavu.

 

„Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit,“pípla potichu.

 

„To nevadí, stejně bych musel vstávat,“řekl Harry a rychle se na sebe hodil košili. „Nechtěla by si jít se mnou na snídani?“zeptal se.

 

„Cože? Ale to nás všichni uvidí spolu?“řekla překvapeně Tonks.

 

„Stejně jim to musím oznámit, takže jestli ti to nevadí?“řekl Harry.

 

„Ne, jen mě to překvapilo,“řekla rychle Tonks.

 

„Fajn, tak tady pět minut počkej. Já se oblíknu, umyju a pudem,“řekl Harry a šel do své ložnice.

 

Tonks si zatím sedla na pohovku a pořádně si prohlížela ředitelnu. Nikdy neměla čas si jí zrovna dobře prohlédnout. Dark si jí nenávistně měřil.

 

„Co se na mě tak díváš?“řekla Tonks, ale už ne tak vyplašeně jako včera.

 

Dark ani nepohnul hlavou a dál si jí nenávistně měřil. Po pár minutách se objevil Harry. Vlasy měl ještě trochu mokré od sprchy. Na sobě překvapivě místo hábitu tmavě zelený delší kabát, černě kalhoty a černé tričko.

 

„Tak můžeme,“řekl a usmál se na Tonks.

 

Tonks se chytla nabízené ruky a vyšli na snídani.

 

„Jsi si jistý, že je to dobrý nápad takhle tam vejít?“zeptal se potichu Tonks přede dveřmi.

 

„To bude dobrý,“usmál se na ní povzbudivě Harry.

 

Sotva vešli, všechen hlahol v síni utichl a to včetně profesorského stolu. Harry se však nezarazil a vedl Tonks dál. Radši se očima vyhýbal Nebelvírskému stolu. Dovedl Tonks až ke svému místu a vyčaroval vedle svého křesla ještě jedno pro ní. Stejně krásně vyřezávané jako to jeho. Pokynul jí ať se posadí a sám předstoupil před studenty.

 

„Rád bych vám něco oznámil,“začal a upřely se na něj všechny pohledy v síni. „Za týden se budu ženit. Budu si brát slečnu Tonksovou  a tak toho mám nyní spoustu na práci. Kdybyste cokoliv v průběhu týdne potřebovali, zajděte za profesorkou McGonagallovou, nebo profesorem Brumbálem, jistě vám ochotně pomohou. Po svatbě se vám budu zase věnovat já. Děkuji za pozornost a nyní už vás nebudu rušit od snídaně,“řekl Harry a šel se posadit vedle Tonks.

 

Sirius se k němu naklonil. „Pěkný proslov,“mrkl na něj.

 

„Co tady děláš tak brzy ráno, Tonks?“otočil se Sirius na Tonks. „Myslel jsem, že si se včera večer vrátila k rodičům do Irska.“

 

„Ano to jsem chtěla, ale bohužel to nešlo a Harry mi ochotně propůjčil svou ložnici,“usmála se na Harryho Tonks.

 

„Tak ložnici?“mrkl na Harryho Sirius.

 

„Ano Sirie,“vložil se do toho Harry. „Půjčil jsem Tonks svojí postel a sám jsem spal na gauči,“řekl Harry.

 

„Ale jistě, nic jiného jsem ani nemyslel,“řekl Sirius s úsměvem. „Kdy hodláš zajít za Jeremym?“zeptal se Sirius.

 

„Po snídani,“řekl Harry. „Vlastně jsem se tě chtěl zeptat Tonks, jestli by si nešla se mnou,“řekl Harry.

 

„Ráda,“usmála se Tonks. Nechápala co se s ní děje, takhle se nikdy předtím nechovala.

 

Harry se tedy po snídani zvedl a namířil si to ven. Tonks ho hned následovala. Po cestě nikdo z nich nepromluvil. Každý byl zahloubaný ve svých myšlenkách.

 

„Ale jak to tam najdeme?“zeptala se po chvíli Tonks.

 

„Sirius mi před chvílí vysvětlil kde to je,“řekl Harry, chytil Tonks za ruku a přemístil se s ní před jeden veliký dům. Spíše než dům to byla malá vila.

 

„Nedá se říct, že by si žil špatně,“ušklíbla se Tonks.

 

„To rozhodně ne,“přitakal Harry. „Ale není se čemu divit, ve svém oboru je prý velmi vyhledávaný.“

 

„Já tedy o něm slyším poprvé,“řekla Tonks a vydala se k domu.

 

Harry jí následoval. Podle reakce Tonks bude ta návštěva ještě zajímavá. Harry zazvonil. Přišla jim otevřít domácí skřítka.

 

„Přejete si pane?“zeptala se.

 

„Ano. Je tvůj pán doma? Rádi bychom s ním mluvili,“řekl Harry.

 

„Zajisté pane, koho mám ohlásit?“zeptala se skřítka.

 

„Ohlašte pana Harryho Pottera,“řekl Harry.

 

Skřítka zbledla, jestli to ještě více šlo a uklonila se.

 

„Promiňte, že jsem vás nepoznala. Račte dál,“uvolnila jim cestu.

 

„Dáte si něco?“zeptala se.

 

„Ne děkujeme,“usmál se Harry.

 

„Pan Down tu bude hned,“řekla skřítka a zmizela.

 

„Lituju ty skřítky,“ozvala se Tonks. „Určitě neví co to je svoboda. Jak takhle mohou žít?“

 

„Nemluvila si s Hermionou?“zasmál se Harry.

 

„Ne proč?“nechápala Tonks.

 

„Už jsem se bál, že si se taky zbláznila do SPÓŽŮSU,“řekl Harry, ale posmutně při vzpomínce na svou lásku.

 

Hned však znovu nadhodil úsměv a snažil se soustředit. Tonks to na něm ale poznala a slíbila si, že udělá co bude moct, aby byl šťastný a na Hermionu zapomněl.  Ona by ho mohla milovat, kdyby jí dal šanci. Doufala, že jí jednou tu šanci dá.

 

Oplatila mu úsměv. „Co se ti na tom nelíbí?“nechápala. „Sám si osvobodil Dobbyho.“

 

„To ano,“souhlasil Harry, „ale to bylo za jiných okolností. A hlavně on osvobodit chtěl,“vysvětloval Harry.

 

Jejich spor byl vyrušen pánem domu, který spěchal za svými hosty, sova se dozvěděl, že je tu u něj doma samotný Harry Potter.

 

 

16.11.2008 12:19:45
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4035 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one