NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

15. kapitola - Konec příprav a pozvání SS

15. kapitola – Konec příprav a pozvání

 

Tahle kapitolka je trochu delší, ale snad se vám bude líbit. Je pro všechny,kteří se na mých stránkách dožadovali další kapitoly ke Strastem.

Berninka

Tonks a Harry se dlouho procházeli po Bradavických pozemcích a povídali si o všem možném. Chvílemi se i smáli, když mu Tonks vyprávěla o svých různých nehodách, nebo o tom jak byla na bystrozorské akademii.

 

Tonks zase propukla v smích, když jí Harry vyprávěl jak se Snapeovi vkrádali s Ronem a Hermionou do kabinetu a nebo do knihovny s omezených přístupem. Tonks smích se rozléhal po celých pozemcích.

 

Když už bylo pozdě a oba dva měli skutečně hlad, jelikož toho ráno moc nesnědli, vydali se Velké síně na oběd.

 

Harry ani nevěděl kdy se to stalo, ale když vkráčeli do síně, drželi se za ruce. Překvapivě mu to vůbec nevadilo. Přišlo mu to tak přirozené jako kdyby s Tonks už delší dobu chodil a teď po té době se měli vzít.

 

Tonks na ruce zářil rubínový prsten a přičichala si k růžím. Harry jí s úsměvem pozoroval.

 

Když vešli, všichni se na ně překvapeně podívali, jelikož se oba vesele smáli a ruku v ruce šli k profesorskému stolu.

 

Hermiona, když to viděla, málem vyběhla s pláčem ven. Tak moc ho milovala a on se tady smál s Tonks a ona měla na ruce prsten, který měl patřit jí.

 

Sirius si všiml jak se Hermiona tváří, ale věděl, že jí to jednou přejde.

 

Usmíval se, když viděl jak se Harry s Tonks smějí.

 

 „Ahoj Sirie,“usmál se Harry a sedl si do svého křesla.

 

Tonk se posadila vedle něj.

 

„Krásný prsten Tonks,“řekl Sirius s úsměvem.

 

„Je nádherný. Byla jsem hrozně překvapená, když mi ho Harry dal,“řekla Tonks s úsměvem  a sledovala svůj prsten na ruce.

 

„Sluší ti,“řekl Harry a napil se vína.

 

„Copak se stalo, že máte tak dobrou náladu?“zašeptal Sirius Harrymu, aby ho Tonks neslyšela.

 

„Co by se dělo kmotře, jen jsem rád, že je Tonks šťastná,“řekl Harry s úsměvem.

 

„Jenom Tonks? Já ale nemyslel jenom na ní,“řekl Sirius a pousmál se.

 

„Je mi s Tonks dobře, to je celý,“řekl Harry.

 

„Když si to myslíš,“mrkl na něj Sirius a obrátil se k Tonks.

 

„Tak jak jste si to dopoledne užili, Tonks?“zeptal se.

 

„Bylo to skvělý. Nikdy bych nevěřila, že připravovat svatbu je taková sranda,“usmála se.

 

„Jsem rád, že se bavíte,“řekl Sirius.

 

„Bohužel se baví jenom Tonks, já na takovéhle věci opravdu nemám čas,“povzdechl si Harry. „Divím se vám profesore jak jste to všechno stíhal a ještě k tomu řád,“obrátil se Harry na Brumbála.

 

„To jsou léta praxe chlapče, ale neboj, brzy se do toho taky dostaneš,“řekl mu Albus.

 

„Chtěla jsem vás o něco poprosit profesore,“otočila se k němu Tonks.

 

„Pro tebe cokoliv Nymf a neříkej mi prosím tě profesore, už dávno nejsi moje studentka,“usmál se Brumbál.

 

„Dobře Albusi. Chtěla bych abyste mě a Harryho oddal vy, tedy pokud s tím Harry souhlasíš,“obrátila se na svého snoubence.

 

„Skvělý nápad. Neznám nikoho lepšího,“souhlasil Harry.

 

„Co vy na to Albusi?“zeptala se.

 

„Pokud to chcete, tak proč ne,“usmál se Brumbál.

 

„Ani jsem se tě nezeptal Nymf, co jste všechno s Jeremym probírali?“zeptal se Harry přičemž se chytil stejného označení jaké předtím použil Brumbál.

 

„Myslela jsem, že tě to nezajímá,“divila se Tonks. „A mohl bys mi přestat říkat Nymf? Víš, že svý jméno nenávidím,“poprosila ho.

 

„A jak ti mám asi říkat, když po svatbě budeš Potterová?“zeptal se Harry s úsměvem.

 

„Nymfadora Potterová,“řekla si potichu Tonks.  „Panebože, to zní ještě hůř. Co kdybych se nechala změnit jméno?“navrhla mu.

 

„To teda ne. Nymf je hezká zdrobnělina. Nevím co ti na tom vadí,“nesouhlasil Harry. „A ještě si mi neodpověděla,“připomněl jí.

 

„Vybírali jsme květiny, hudbu, svatební šaty a to mi připomíná, že máš k němu ještě do dvou dnů přijít kvůli obleku,“řekla mu Tonks.

 

„Pokusím se. Jenom doufám, že teď někdy nepřijede ten ministr. To by mi rozhodně nepomohlo,“řekl Harry.

 

Dál už jedli relativně v tichosti. Tonks se občas zeptala Harryho na nějaké věci ohledně svatby jako třeba jakou barvu více preferuje a oba se shodli na rudé a stříbrné s bílou. Poté se ho ptala  na hudbu.

 

„Víš, že se v tom nevyznám. Určitě  vybereš  něco dobrého, nebo ti Jeremy pomůže,“odpověděl jí Harry.

 

Dnes se Tonks v Bradavicích nezdržela, jelikož se už po ní sháněli rodiče, když se minulou noc nevrátila. Být to na Tonks, klidně by strávila další noc v Harryho posteli a kdyby to šlo, tak nejlépe s Harrym vedle sebe.

 

Dohodli se ještě než odešla, že se zítra staví za Jeremym dokud měl Harry čas. Nechtěl riskovat, že by tu nebyl až přijde ministr. Sice mu nic nemohl udělat, jelikož mu Bradavice právoplatně jako dědici patřily, ale i tak si s ním Harry nechtěl začínat rozepře.

 

Zítra museli k Jeremymu kvůli Harrymu obleku a Tonks si musela vyzkoušet svatební a šaty a vybrat účes. Se svou schopností změny vzhledu měla skutečně neomezené možnosti.

 

Druhý den ráno šel sám na snídani a neměl zrovna dobrou náladu. Moc se nevyspal, jelikož se od jednoho z obrazů dozvěděl, že má zítra přijít ministr. Říkal si, že se mu hrne na hlavu všechno najednou. Zásnuby, rozchod s Hermionou, svatba, ředitelování, ministerská inspekce. Prostě se proti němu všechno spiklo.

 

„Co, že máš tak špatnou náladu? Neříkej, že ti chybí Tonks,“zeptal se pobaveně Sirius.

 

„To je to nejmenší Sirie a navíc už několikrát jsem ti říkal, že Tonks nemiluju,“povzdechl si Harry.

 

„Tak co se děje, že se tak tváříš?“zeptal se.

 

„Ministr se mi zase plete pod nohy,“řekl Harry naštvaně.

 

To už začal poslouchat i Brumbál.

 

„Chce zítra přijít na „přátelskou návštěvu „ jak tomu on říká. K čemu si myslí, že mu to bude? Tahle škola je moje a nezodpovídá se ministerstvu ani nikomu jinýmu,“dořekl Harry.

 

„To on ví Harry, ale musí to na veřejnosti vypadat, že ho akceptuješ jako ministra a zástupce anglického kouzelnického společenství,“řekl Brumbál.

 

„Dělám hodně, ale rozhodně ho neakceptuju, spíše ho štvu stejně jako on mě,“řekl Harry naštvaně.

 

„Nemysli na to, tady nemá žádnou moc,“uklidňoval ho Sirius. „Kdy se máš sejít s Tonks?“snažil se odvést řeč na jiné téma.

 

„Za čtvrt hodiny,“řekl Harry poté co se podíval na hodinky.

 

„Ta svatba se mi teď vůbec nehodí,“ztěžoval si Harry.

 

„Opravdu? Nevymlouvej se. Oba moc dobře víme, že by se ti nezamlouvala nikdy. K oltáři se ženeš s donucením a to ještě doufám, že tě tam nebudu muset dotáhnout doslova,“usmál se Sirius.

 

„Ne Sirie. O to se neboj. Dal jsem Tonks slovo a hodlám ho dodržet, i když se mi to nelíbí. Nějak jsem se už smířil s tím, že budu manžel,“řekl Harry.

 

„To je dobře, Tonks by to mrzelo,“souhlasil Sirius.

 

„Já vím. Stejně nechápu jak může být tak nadšená z toho, že se mnou má strávit zbytek svýho života,“nechápal Harry.

 

Sirius se usmál. „Jsi skvělý kluk, proč by z toho neměla být nadšená? Každá holka v Anglii by si to s ní ráda vyměnila,“řekl Sirius stále s úsměvem.

 

„Pamatuješ jak si tehdy přišel poprvé na hlavní štáb, jak tě doprovázel Moody, Remus a Tonks?“zeptal se Sirius.

 

„Tak na to se nedá zapomenout. Moody nás chtěl nechat letět do Londýna přes severní polární kruh jenom proto, že by to bylo horší pro ty co by nás pronásledovali,“smál se Harry.

 

Sirius se taky zasmál. „To víš, to je náš nadmíru opatrný Moody.“

 

„A pamatuješ si jak se na tebe dívala Tonks,“zeptal se stále s úsměvem.

 

„Pamatuji si, že když jsme letěli, tak se usmívala a každou chvíli se na mě dívala. Poté, když jsme přiletěli, tak se málem přerazila o věšák, mrkla na mě a šla na poradu. Chovala se jako bychom byli stejně staří a bavili se pohledem  na starší kouzelníky a hlavně na Moodyho,“řekl pobaveně Harry.

 

„Možná by si měl nad tím více uvažovat. Ptala se mě na tebe hned poté co jste se vrátili na štáb,“řekl Sirius.

 

„Cože? Ona se na mě ptala? Ale proč?“nechápal Harry.

 

„Zřejmě si jí už tehdy zajímal. Říkala, že jí mrzí, že se nemůžete více poznat, že si prý pro ní velká neznámá. Nikdi neví co se ti asi tak může honit hlavou,“řekl Sirius s úsměvem.

 

Harry se taky usmál. „Tak já jsem byl pro ní tajemný a ona chtěla vědět co si asi tak myslím? Co mi tím naznačuješ, Sirie. Že ke mně něco cítí, nebo spíše cítila už tehdy?“zasmál se Harry.

 

„A proč ne. Vůbec bych se nedivil. Když jste se včera drželi za ruce, úplně zářila,“usmál se Sirius.

 

Harry to radši nekomentoval. „Jdu za Tonks. Určitě už na mě čeká,“řekl a zvedl se.

 

Sirius ho chytil za paži. „Jestli tě Tonks miluje, tak tomu neunikneš, i kdyby si sebevíc chtěl,“řekl mu a pustil ho.

 

Harry se zadumaně vydal na Bradavické pozemky a přemístil se pře dům Jeremyho.

 

Tonks už tam čekala, opřená o zeď a o něčem přemýšlela. Zřejmě to bylo něco příjemného, jelikož  se mírně usmívala. Harry jí chvilku sledoval, protože si ho ještě nevšimla. Při pohledu na ní, se mu na tváři vyloudil taky úsměv. Přemýšlel jestli by bylo možné, že by k němu něco cítila a nebo spíše, jestli by on dokázal něco cítit k ní. Byla hezká, když se snažila tak ani moc o nic nezakopávala, byla i docela vtipná, hezky se s ní povídalo, ale stačí tohle všechno ke šťastnému manželství? Povzdechl si a vydal se k ní.

 

„Ahoj Nymf. Doufám, že nečekáš dlouho,“snažil se vyloudit na tváři úsměv.

 

„Ne, jen chvilku,“usmála se. „Stalo se něco?“zeptala se, jelikož jí přišlo, že je Harry nějaký roztěkaný.

 

„Nic co by se tě týkalo,“řekl už méně vesele Harry.

 

„Pokud se to týká tebe, týká se to i mě. Jsem tvá budoucí žena,“řekla Tonks tvrdohlavě.

 

„Věř mi. Není to nic s čím by ses měla trápit,“řekl Harry a vydal se ke dveřím.

 

Tonks se ale nehnula z místa. Zatvrzele tam stála s odhodlaným pohledem.

 

„Tak dobře,“povzdechl si Harry. „Ministr chce zítra přijet do Bradavic na inspekci a prostě mě to rozčílilo. To je všechno,“řekl Harry.

 

Tonks výraz se z naštvaného změnil na vážný. „To by přeci nemělo vadit. Jsi zákonným vlastníkem Bradavic. Nespadáš pod ministra ani nikoho jiného,“řekla Tonks, aby ho uklidnila.

 

„Já vím, ale prostě se mi to nelíbí. S ministrem nemám zrovna přátelské vztahy a pochybuji, že se to někdy změní. Vždycky, když spolu mluvíme, neudržím se a vždycky mu od plic řeknu co si myslím a on pak odjíždí naštvaný,“řekl Harry s trochou náznaku úsměvu.

 

Tonks se zasmála. „Aspoň někdo mu řekne pravdu.“

 

„Tak pojď. Chci, aby mi každý na svatbě záviděl úžasného ženicha a na to potřebuješ nějaký slušivý oblek,“tahala ho Tonks do dveří.

 

Nevšimla si však jednoho většího kamene na cestě a už padala k zemi. Harry jí rychle zachytil a aby srovnal rovnováhu a nespadl s ní, přitáhl si jí k sobě. Tonks na chvíli úplně přestala dýchat a utápěla se v jeho smaragdových očích.

 

„Ty se tohohle zlozvyku padat všude možně asi už nezbavíš, viď,“usmál se na ní Harry.

 

„To víš, mám to v genech,“oplatila mu úsměv Tonks.

 

Jeremy zrovna otevřel dveře a viděl Harryho jak drží Tonks přitisknutou k sobě a s úsměvem řekl. „Doufám, že neruším. Zdálo se mi, že slyším hluk, tak jsem se šel radši podívat.“

 

„Vůbec ne,“řekl Harry s úsměvem a pustil Tonks opatrně na zem.

 

„Jsem rád, že jste přišli tak brzy. Zrovna mi přišly svatební šaty a mezitím co budu dělat oblek pro pana Pottera, si je můžete vyzkoušet,“řekl Jeremy Tonks. „Má asistentka vám ráda pomůže,“řekl Jeremy a zavedl jí do jednoho salónku kde jí řekl ať se zatím posadí, že tu bude Alexis hned.

 

S Harrym zamířil do jedné místnosti, která byla plná zrcadel, figurín, látek, nití a všeho možného.

 

„Stoupněte si na ten stupínek pane Pottere,“řekl Harrymu „a sundejte si bundu a tričko. Budu na vás zkoušet pár druhů košil a sak,“vysvětlil mu.

 

Harry si tedy svlékl bundu a košili až tu stál nahý do půlky těla. Jeremy se na něj obdivně podíval. „Co děláte za sport?“zeptal se.

 

„Famfrpál a taky chodim občas běhat a tak podobně. Teď na to už nemám tolik času,“řekl Harry a samotnému mu bylo líto, že už se tak nemůže famfrpálu věnovat.

 

Jeremy kolem něho lítal a mával hůlkou všemi směry. Neustále si něco zapisoval, vyndával malé kousky látky a pak je zase nesouhlasně uklízel. Takhle tam stál Harry asi hodinu, když už z toho stání necítil nohy. Nakonec se Jeremy přece jen zastavil. Ukázal mu ať se posadí a přejížděl očima zápisky. Harry mu do toho radši nemluvil, jelikož vypadal docela soustředěně.

 

Harry uslyšel kroky a za chvíli dovnitř vletěla Tonks a rychle se zarazila, když viděla Harryho svlečeného do půlky těla. Sice ho už takhle viděla, tehdy u něj v ředitelně, ale i tak jí to docela vykolejilo.

 

Jeremy si něco zapisoval, takže si jejího zaražení nevšiml. Jinak by mu bylo asi divné, že je vykolejená z toho, když vidí svého snoubence bez trička.

 

Jeremy si jí konečně všiml.

 

„Už jste zpátky? Jak se vám líbili šaty?“zeptal se.

 

„Jsou nádherné. Krásnější jsem ještě neviděla,“řekla ohromeně Tonks.

 

Jeremy se zářivě usmál. „To jsem rád. Budete se k sobě se svým snoubencem skvěle hodit, tedy aspoň barevně,“slíbil jí.

 

Harry na sebe rychle hodil tričko a bundu. „Potřebujete ještě něco?“zeptal se, jelikož docela spěchal. Na stole v ředitelně měl přímo horu různých stížností, přihlášek, dotazů, proseb a všeho jiného a tady strávili už nejméně dvě hodiny. „Promiňte, ale mám toho hodně,“omlouval se Harry.

 

„Naprosto vás chápu. Vést školu musí být náročné,“řekl Jeremy. „myslím, že mám vše co potřebuji. Uvidíme se ve čtvrtek. Den před svatbou,“řekl Jeremy s úsměvem.

 

Harry byl rád, že to mají konečně za sebou. „Tak ve čtvrtek,“řekl a vyšel s Tonks ven.

 

„Máš ještě dneska něco na programu?“zeptal se jí.

 

„Ne,“řekla a nejistě se na něj podívala.

 

„Děje se něco?“zeptal se jí stejně jako ona jeho přede dvěma hodinami.

 

„Nic, jen rodiče by tě rádi více poznali a zvou tě zítra na večeři k nám,“řekla Tonks.

 

Zítra měl přijet ministr, ale to mu nevadilo. Naplánuje si den jako každý jiný. Sice doufal, že už má všechny tyhle věci okolo svatby za sebou, ale co se dá dělat.

 

„Vyřiď jim, že rád přijdu,“usmál se na ní Harry.

 

„Půjdeš se mnou do Bradavic na oběd?“zeptal se jí.

 

„Ano. Musím ještě něco probrat s Brumbálem ohledně svatby a taky mě napadlo, že by mi mohl Sirius ukázat Black-manor, abych věděla kde se budeme  brát,“napadlo jí.

 

„To je skvělý nápad. Rád bych šel s vámi, ale skutečně toho mám ještě dost,“řekl Harry a přemístil se s Tonks před Bradavice a vydali se společně na oběd.

02.03.2009 16:30:57
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4034 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one