NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.


9.kapitola - Profesoři

Harry se trochu zamyslel a tak vůbec nevnímal, že skončilo zařazování, až když ho Brumbál trochu strčil, aby se probral. Harry se snažil nedat na sobě znát překvapení, ale přece jen sebou trochu trhl. Toho si ale všimli jen Brumbál a Sirius, kteří seděli vedle něho.Harry tedy vstal: " Blahopřeji všem studentům k zařazení a doufám, že se jim bude líbit v jejich nových kolejí. A nyní je čas večeře," řekl Harry a sotva to dořekl objevily se na stolech všechny pochoutky, na které si můžete jen vzpomenout.Harry se zase posadil a ještě stihl postřehnout radostný pohled Rona a ušklíbl se.

" Albusi?" řekl Harry. Albus se k němu naklonil. "Řekni všem profesorům, že bych se s nimi po večeři rád sešel. U mě v ředitelně," řekl Harry.

" Jistě Harry. Zařídím to," řekl Brumbál.

Harry neměl moc hlad a tak si vzal jen kousek kuřete s brambory a poté jen pil červené víno a sledoval studenty jak spokojeně jí a povídají si o proběhlých prázdninách. To víno bylo výborné. Nebyl zvyklý takhle pít, ale když se na profesorském stole objevily lahve červeného a bílého vína, neodolal. Sirius ho ostražitě sledoval. Od té doby co se jeho kmotřenec tak opil, si radši dával pozor, aby ho mohl včas zarazit. Harry však jen popíjel a spíš než, aby pil, si hrál se sklenicí v ruce. Harry sledoval Rona s Hermionou a Ginny a říkal si, že by dal cokoliv za to, aby tam mohl sedět s nimi. Sirius uviděl jeho pohled a povzbudivě mu dal ruku na rameno.

" Měl by si je poslat na koleje. Na dnešek toho bylo už poněkud moc," řekl Sirius.

Harry přikývl. Vstal a tím si překvapeně vyvolal pozornost u studentů: " Myslím, že je čas jít spát," řekl Harry. " Starší žáci jistě ví kam jít a těm mladším pomohou prefekti, kterých se prváci držte. Neznáte školu zatím tak dobře a mohli byste se tu ztratit. Schody si dělají co chtějí. A nyní už na vás čekají vaše postele s nebesy," dořekl Harry a prefekti začali hned volat své prváky, které měli dovést do kolejí.

" Prváci ke mě," volali Hermi, Pansy, Cho a Luna, kteří byli prefektky. O to se zasloužil Harry. U Zmijozelu dlouho váhal, ale říkal si, že je lepší dát za prefekta Pansy než Draca.

Hermi se na něj ještě podívala a usmála se. Za to Ginny se neusmívala vůbec, spíš se tvářila naštvaně a držela se za ruku s Deanem Thomasem. Harryho to bodlo u srdce. Přece jen jí měl rád, ale jak řekl měl. Teď už to není takové a jak viděl tak už ani Ginny ho nemá tak ráda. Když se konečně všichni vyloudali z Velké síně, vstal Harry od stolu a zamířil do své ředitelny. Všichni profesoři ho následovali, i když někteří se značnou nevolí, jako Snape, který se tvářil, jakoby měl jít na popravu. Zato Brumbál a Sirius o něčem živě debatovali a smáli se. Když došli k chrliči, zastavili se a čekali na Harryho, který řekl heslo: " Přátelství," řekl Harry.

" Ani se nemusím ptát, kdo to heslo vymýšlel," usmál se Sirius.

" Co si čekal, citrónovou zmrzlinu?" usmál se Harry. Chrlič se odklonil a vpustil je na točité schodiště, které je vyvezlo až k dveřím ředitelny. Harry otevřel dveře a vešel.

" Á tak už jsi zpátky," zavolal Nigellus.

" Už je to tak pane Blacku, jak vidíte přežil jsem to bez úhony," usmál se Harry.

" To se dalo čekat už když jsi odtud vycházel a mohl bys mi přestat říkat pane Blacku? Přece jen jsme rodina, ne?" usmál se Nigellus.

" Vidím, že si konečně dostal rozum," řekl Sirius, který právě vešel.

" Ale, můj dědic, poslední z rodu Blacků. Musím uznat, že na tebe sem nikdy moc pyšný nebyl, ale co, časy se mění," řekl Nigellus.

" To máš pravdu Nige a jsem rád, že si vzal konečně Harryho k nám do rodiny, i když vlastně on už v ní byl, jenom ty si se s tím pořád nechtěl smířit," ušklíbl se Sirius.

" Nevychovaný jako vždy," odsekl Nigellus.

Sirius se už připravoval mu něco peprného odseknou: " Tak to už by snad stačilo pánové. Patříte do jednoho z nejstarších rodů a chováte se jak malé děti. Možná by sis měl Sirie konečně uvědomit, že si teď profesor a vy Pane Nigellusi, že teď tu velím já a rozhodně nemám náladu poslouchat vaše hádky a ještě ke všemu v mé pracovně," řekl poněkud rozčileně Harry.

" Jistě Harry, prostě sem se jako obvykle nechal unést, ale kdyby mě pořád neprovo.......," začal Sirius.

" Sirie. To už by stačilo i vy pane Blacku. Chtěl jsem si promluvit s profesory a ne tu řešit vaše rodinné rozepře," zastavil ho Harry a sundal si hábit, který pověsil a meč dal do vitríny. Poté si sedl do svého křesla a vyčaroval ho i pro ostatní.

" Takže, chtěl jsem si s vámi promluvit," začal Harry. " Jako nový ředitel bych chtěl něco vědět o učitelích, kteří tady učí a o učebních plánech, které máte na tento rok."

Severus byl překvapený. Čekal, že první věc, kterou Potter udělá bude, že ho vyhodí.

" Samozřejmě, že za ty roky jsem poznal vaše styly vyučování a také možná i trochu vás, ale to si nemůžu dovolit tvrdit s jistotou," řekl.

" Co byste chtěl o nás vědět," zajímalo Minervu.

" Především bych si přál, abyste mi tykali. Přece jen jsem mladší než vy," usmál se Harry.

" Moc rádi," přitakali všichni až na Snapea, který jen něco zabručel.

" Zřejmě jste čekal vyhazov, že profesore Snapee?" řekl Harry.

" Proč myslít....myslíš?" zeptal se ledově.

" Jsem přeci Potter. Můj otec vás nenáviděl stejně jako ještě před nedávnem já. Čekal jste zřejmě, že se budu mstít," vysvětlil Harry.

" Máte pravdu, čekal," přiznal nerad Snape.

" V tom případě jste se mýlil. Už kdysi jsem vám řekl, že já nejsem můj otec a s tou nenávistí jste začal vy, ne já. Jen doufám, že časem se už nebudeme nenávidět. A navíc bych byl hlupák, kdybych si nenechal mistra lektvarů," usmál se Harry.

Brumbál ho šťastně pozoroval a říkal si, že bude skvělý ředitel už podle toho jak se zachoval ke Snapeovi.

" Budu se snažit," ušklíbl se Snape.

" Minervo, vím, že jste doteď dělala zástupkyni ředitele a přál bych si abyste jí dělala i nadále," řekl s úsměvem Harry.

" Ráda," oplatila mu úsměv Minerva.

" Rozhodl jsem se, že bych měl sehnat nového profesora Dějin. Nemyslím, že by studenti, kteří spí při hodině by si z ní něco odnesli. Vím, že jim to jistě vyhovuje. Mají volnou hodinu i mě se to zamlouvalo, ale takhle to dál nejde," řekl Harry rozhodně, i když věděl, že ho za to budou jeho přátelé nenávidět.

" Myslím, že je to skvělý nápad," řekl profesor Kratiknot. " Bohužel musím souhlasit," přidal se Snape.

" Výborně, jsem rád, že jsme se shodli," usmál se Harry. " Viděl jsem vaše učební plány a přišli mi více než dobré. Nemám proti nim žádné výhrady. Jen bych se tě chtěl zeptat Albusi zda bych mohl navštívit jednu z tvých hodin," zeptal se Harry.

" Ale jistě Harry," usmál se na něj Albus.

" Chtěl bych tě vidět učit. Přece jen si mocný čaroděj a tvoji hodinu si nemůžu nechat ujít," zasmál se Harry. " Stejně tak bych chtěl navštívit i tvou hodinu Sirie. Přece jen si nikdy neučil a chtěl bych vidět zda to zvládáš," řekl už poněkud vážněji Harry.

Severus se v duchu ušklíbl. " Ten bude místo vyučování balit studentky," řekl si v duchu.

Harryho napadlo něco podobného, ale nic neřekl. Je to jeho kmotr, ale i tak může dostat vyhazov.

" Výborně, když už jsme všechno dořešili přeji vám dobrou noc a zítra pevné nervy. Budete je potřebovat," usmál se Harry.

Věděl o čem mluví. Znal je. Byli to přeci jeho bývalí spolužáci. Věděl ale, že budou rádi za Siria, který jim rozhodně zaručí zábavu a Brumbála, který je toho jistě mnoho naučí. Profesoři se začali rozcházet.

" Sirie, mohl by si ještě chvíli zůstat?" zavolal na něj Harry. Sirius se tedy vrátil a usadil se znovu do křesla.

Harry se konečně mohl uvolnit a šel si sednou vedle Siria. " Chtěl jsem se ti omluvit, Sirie," začal Harry.

" Omluvit, ale proč? Kvůli tomu, že si mi neřekl, že budeš ředitel v Bradavicích?" nechápal Sirius.

" Za to taky, ale především za to, jak jsem se opil. Nevím co jsem dělal. Jestli jsem na někoho ječel, nebo ho urážel.......," vyjmenovával Harry.

" Hej, zadrž kmotřenče. Nikoho si neurážel, jen si se na mě chtěl vrhnout, když jsem ti sebral flašku a zakázal ti dál pít," zasmál se Sirius.

" O ne," zaúpěl Harry.

" Klídek. James se choval mnohem hůř, když pil, ale rozhodně nepil v tvým věku před někým dospělým," smál se Sirius.

" Mě to bylo v tu chvíli jedno, Sirie. Byl jsem hrozně naštvaný a nejednou mi přišlo, že opít se je jednodušší než to někomu říct," sklonil hlavu Harry.

" Podívej se na mě Harry," zvedl mu hlavu Sirius. " Mě se můžeš svěřit kdykoliv. Jsem tu pro tebe. Vím, že nejsem James, ale i tak ti můžu pomoct," řekl Sirius a pousmál se.

" Já vím Sirie. Jsi jako můj otec a bratr v jednom," usmál se Harry.

" A tak to bude vždycky, slibuju," usmál se Sirius. " ale to není všechno co tě trápí," řekl Sirius vážně. " Vidím ti na očích bolest. Co se stalo?" zeptal se Sirius.

Harry by nikdy neřekl, že je to na něm tak vidět. Asi by si měl zařídit soukromé hodiny se Snapeem o krytí svých emocí. V duchu se tomu pousmál, když si představil Snapeův výraz.

" Máš pravdu Sirie, ale s tím mi nepomůžeš. Musím se s tím vyrovnat sám," řekl smutně Harry.

" To už jsem někde slyšel," usmál se Sirius. " Seš si jistý? No tak, svěř se starému kmotříčkovi," udělal psí oči Sirius.

Harry se zasmál. " Tak starýmu jo," smál se. Poté, ale zvážněl. " Viděl si dneska ve Velké síni Ginny?" začal Harry.

" Všiml sem si, proč?" nechápal Sirius. " Pořád spolu ještě chodíte?" zeptal se.

" Chodili jsme, ale po dnešku už ne," řekl chladně Harry. " Držela se za ruku s Deanem a když jsem se na ní podíval, jen se na mě zamračila a ještě víc se přitiskla k Deanovi," řekl Harry smutně.

" Tak to vypadá špatně," konstatoval Sirius.

" Bolelo mě to, ale teď když si na to vzpomenu cítím jen vztek, žádnou bolest, ale vztek na ni, na Deana," řekl Harry a zatnul pěst.

Obrazy je už dávno neposlouchaly. Přece jen trochu ctily soukromí.

" V tom případě nestála za to. Vím, že je to dcera Artura a Molly, ale to neznamená, že byste spolu byli šťastní," řekl Sirius.

" Všiml jsem si, jak se na tebe Hermiona podívala," usmál se Sirius.

Harry se taky usmál: " Hermi je skvělá holka. Nevím co bych bez ní dělal. Vždycky mi zvedne náladu a její úsměv je jako vycházející Slunce," Harry se zarazil. Uvědomil si, že mluví o své nejlepší kamarádce.

Sirius se vědoucně usmál. " Vidíš, takhle vypadá láska. Začíná přátelstvím a končí svatbou," zasmál se.

" Jak ty to můžeš vědět?" zeptal se Harry.

" Ještě ve škole jsem jednu holku fakt miloval. Nebyl jsem vždycky takový sukničkář. Jenže ona chodila s mým nejlepším kamarádem a já mu nechtěl ublížit. Byli jsme přátelé a já začal zjišťovat, že mi chybí její společnost, její úsměv mi podkopával nohy a smích mi hned zpříjemnil den," zasnil se Sirius.

" Kdo to byl?" chtěl vědět Harry. Jestli byl Sirius až tak moc mimo, musela to být pořádná kočka.

" Tvá matka, Lily Evasnová. Nikdy jsem tvému otci neřekl, že jí miluju a udělal jsem dobře. I když jsem jí moc miloval, časem jsem zapomněl a byl rád, že je šťastná s Jamesem," přiznal Sirius.

Harry byl zaražený: " To si mi nikdy neřekl."

" Já vím. Neřekl jsem to nikomu, ani Removi," řekl Sirius.

" A ty myslíš, že by to mohlo být mezi mnou a Hermi stejný?" nechápal Harry.

" A proč ne?" usmál se Sirius.

" Ale je to moje kamarádka, to prostě nejde," namítal Harry.

" Dám ti pár otázek Harry. Jsi rád, když s ní jsi a třeba si jen povídáte? Připadá ti krásný její úsměv a stýská se ti po ní, když jí třeba jen chvíli nevidíš? Připadá ti, že ráno, když jde na snídani vypadá jak víla?" zeptal se Sirius.

" Ano, ale to přeci jen znamená, že jsme dobří přátelé," nechápal Harry.

" Ne Harry, jestli tohle opravdu cítíš, tak už to není přátelství, ale láska," usmál se Sirius.

" A co mám dělat?" chtěl vědět Harry.

" Třeba se jí zeptat jestli cítí to samé," řekl rozhodně Sirius.

" To bych asi měl," souhlasil Harry. " Nemám na to ale dost odvahy."

" To žádný kluk, či muž, který chce říct nějaké dívce, že jí miluje," zasmál se Sirius.

" To ti teda děkuju, Sirie," zašklebil se Harry.

" Nemáte zač řediteli," zasmál se Sirius. Harry po něm hodil knihou, kterou Sirius hbitě chytil.

" Hej, co je," nadával Sirius.

" Už mi nikdy neříkej řediteli," zlobil se Harry. " Nenávidím to."

" Ještě sem se tě chtěl na něco zeptat, Sirie," řekl Harry. " Copak?" pobídl ho Sirius.

" Chtěl jsem si pořídit nějaké mudlovské přístroje, ale tady v Bradavicích by mi nefungovaly. Neznáš nějaké kouzlo, které by jim dodávalo energii?" zeptal se Harry.

" Mudlovské přístroje? Jaké přesně myslíš," zajímalo Siria.

" No já přesně nevím, třeba mobil, počítač a tak," řekl Harry.

" Znám, ale bohužel si ho přesně nepamatuju, ale kdyby si chvíli počkal, mohl bych se letaxem přemístit na Grimmauldovo náměstí a přinést knihu ve které to kouzlo je," řekl ještě rychle Sirius.

" To by bylo fajn, Sirie," řekl nadšeně Harry.

" Tak tu chvíli počkej," řekl Sirius a letaxem se přemístil na Grimmauldovo náměstí.

" Na co chceš mudlovské přístroje," zajímalo Sindy.

" Uvidíš," usmál se Harry a podrbal Darka. Po chvíli se Sirius vrátil a podal Harrymu knihu s názvem POZNEJTE MUDLY.

" Díky Sirie," poděkoval Harry.

" To je dobrý. Když jsem na ní v knihovně narazil, docela dost mě to překvapilo. Matka a otec mudly nenáviděli, tak jsem se divil, že dali do knihovny zrovna takovou knihu," řekl Sirius.

" Už jsem se tě chtěl jednou zeptat Harry." Harry na něj stočil tázavý pohled. " Odkud máš toho fénixe a pumu?" zeptal se Sirius.

Harry se usmál: " Koupil mi je Brumbál v obchodu se vzácnými druhy zvířat. Říkal, že jako ředitel bych měl mít nějaké reprezentační zvíře. Původně mi chtěl koupit jen fénixe, ale já jsem si vydupal i pumu," zasmál se Harry.

" Tak to klobouk dolů," zasmál se Sirius.

" Ani jsem ti je ještě nepředstavil, ten fénix je Sindy a tohle je Dark," ukázal na pumu.

" Hezká jména, ale proč zrovna Dark?" nechápal Sirius.

" Protože má temnou srst jako noc a Dark je v překladu temný, temnota," vysvětlil Harry.

" Asi by si už měl jít Sirie. Ráno budeš vypadat jako sůva," řekl Harry s úsměvem.

" Stejně moc nespím. To víš Azkaban tě spát nenechá," usmál se smutně Sirius.

" To znám, ani já nemůžu spát," přiznal Harry," vzpomínky," dodal, když viděl Siriův nechápavý pohled.

" Zřejmě ne moc šťastné," řekl Sirius.

" Jsou všechno, ale šťastné nikdy," řekl Harry.

" Půjdu si lehnout. Dobrou Harry," řekl Sirius.

" Ukázal ti nikdo tvé prostory," napadlo najednou Harryho.

" Neboj. Byl jsem poučen," usmál se Sirius.

" Tak tedy dobrou Sirie," řekl Harry.

Harry si odešel lehnou do své ložnice za ředitelnou. Byla úžasná, ale přece jen se mu víc zamlouvala jeho ložnice u Brumbála. Více se k němu hodila. V ložnici ze sebe sundal své nové oblečení a lehnul si do své postele. Byl to zvláštní pocit. Dříve prý patřila Godriku Nebelvírovi a teď v ní leží jeho dědic. Třeba jednou bude patřit Harrymu synovi, nebo vnukovi. Kdo ví. Sindy si udělala pohodlí na bidýlku vedle postele a Dark si lehl k Harryho nohám. Harrymu to vůbec nevadilo. Cítil jeho tělo u nohou a připadal si bezpečně. Zavřel oči a po dlouhé době se mu nezdálo nic zlého, ale snil krásný sen o Hermioně. Byli spolu na pláži. Sami, procházeli se a drželi za ruce. Hermiona se šťastně usmívala. Probudil se s úsměvem na tváři. Zjistil, že je čtvrt na osm a tak se oblékl a šel na snídani. Vzal si tentokrát jednobarevný černý hábit ze saténu a bílou košili s černými kalhoty. Proti včerejšku vypadal obyčejně. Sindy nechal v kanceláři s tím, že jí může kdykoliv zavolat. Dark chtěl ale s ním a tak se Harry vydal na snídani s Darkem u nohou.Jakmile vstoupil do Velké síně všichni ztichli. Harry si říkal, že bude ještě chvíli trvat než si na něj zvyknou, jako na nového ředitele a budou ho brát jako součást Bradavic.

" Nenechte se vyrušovat z předchozích činností," usmál se Harry a posadil se do svého vyvýšeného křesla.

" Tak jak si se vyspal. Vypadáš nějak odpočatě," divil se Sirius.

" Skvěle, po dlouhé době jsem měl úžasné sny," usmál se Harry.

" Můžu hádat? Byla v tom snu Hermiona?" usmál se Sirius.

" Ano byla," řekl zasněně Harry. " A co v tom snu dělala?" zeptal se Sirius s úšklebkem.

" Na co ty hned nemyslíš Tichošlápku," dloubl do něj Harry a začervenal se.

" Prostě mužský myšlení. Toho se nezbavim," smál se Sirius.

" Ujišťuji tě, že nedělala co si ty myslíš," řekl ještě stále červený Harry.

" Když už tak mluvíme o Hermioně. Právě přišla," ukázal Sirius ke dveřím.

Hermiona právě vcházela a hned zabloudila očima ke stolu profesorů a vyhledala očima Harryho. Když se jejich oči setkali, usmála se a zamávala mu. Harry se na ní taky usmál.

" Dobrý začátek, ale ty úsměvy vám zřejmě stačit nebudou," smál se Sirius.

" Nerej Sirie. Taky nehodlám u tohohle skončit," řekl podrážděně Harry. Vyčaroval si kus pergamenu a tužku. Na pergamen napsal stručný vzkaz: Přijď do KNP. Dnes v 8 hodin. Budu čekat. Tvůj H. J. P.

Poté mávl hůlkou a vzkaz zmizel. " Komupak si psal?" zeptal se Sirius.

" Nejsi nějak zvědavej Tichošlápku?" usmál se Harry. " Dávám na tvoje rady."

Hermioně se před talířem objevil kus pergamenu.

" Ale, že by tajný ctitel?" smály se Ginny a Parvati. " Žádnýho nemám," řekla Hermiona a přečetla si krátký vzkaz a hned se rozzářila. Harry se nemusel ani podepisovat. Znala jeho písmo.

" Tak prej žádného nemáš, co? Tak proč si se tak rozzářila?" zajímalo Ginny.

" Do toho ti nic není Ginny," řekla Hermiona nenávistně. Věděla, že si Ginny s Harrym jen tak zahrávala a taky si všimla jeho obličeje, když jí viděl s Deanem. Tak moc si přála, aby k ní cítil to co ona k němu, ale nemohla v to doufat. Bere ji jen jako kamarádku. Ale proč se s ní tedy chce sejít takhle sám bez Rona?

Harry viděl, jak se Hermi rozzářil obličej, když si přečetla jeho vzkaz a to mu dávalo naději, že ho bude mít Hermi taky ráda.

" Jak vidím máš úspěch," usmál se Sirius.

" Snad, ale přece jen jsem její kamarád. Mohla by mít radost i ze setkání s kamarádem se  kterým si už dlouho nepopovídala," řekl Harry.

19.07.2008 14:34:23
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4098 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4034 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4585 | 6%)
HP a Nová naděje (5890 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5326 | 7%)
HP a Změněný (5145 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4499 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4554 | 6%)
HP a Boj za lásku (4512 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6225 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one