NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

18. kapitola - Rande a odmítnutí ZM

18. kapitola – Rande a odmítnutí

Edward a Nikky se už nemohli dočkat večera. Edward neseděla na koštěti už tak dlouho a navíc si dal za úkol dostat Nikky do vzduchu. Létání je skvělý a on jí o tom přesvědčí. Večer se snažil nějak vytratit, ale upířím uším nic neuniklo.

„Někam se chystáš, bráško?“škádlil ho Emmet.

„Jo, jdu si zalítat,“řekl prostě Edward.

„A nemůžu jít s tebou?“zeptal se Emmet nevinně.

„To by tě nebavilo,“namítl Edward.

„Třeba jo, už jsi někdy viděl upíra lítat?“zeptal se zaujatě Emmet a opravdu nad tím začal uvažovat.

Tomu se už Edward musel smát.

„Ne, ale viděl jsem tě padat a myslím, že jáma na famfrpálovém hřišti, tvaru tvého těla, by se tam moc nevyjímala,“zamítl to pobaveně Edward.

„Sakra Emmete, nech už Edwarda na pokoji,“vletěla tam Alice, protože měla vizi, že jestli nezasáhne, přijde Edward na schůzku pozdě.

To přece ale nemohla dopustit. Emmet s tím už radši přestal, načež se Edward vydal ke dveřím a ještě stačil k Alice ústy naznačit díky.

„A pozdravuj jí ode mě,“neodpustil si Emmet.

Na to se Edward ušklíbl a vyrazil k hřišti. Nikky už na něj čekala a když viděla jeho koště, které si nadšeně nesl v ruce, netvářila se zrovna nadšeně.

„Myslel jsem, že budeš víc nadšená, že mě vidíš,“pousmál se Edward.

„To ne, jsem nadšená, jen tě varuju. Mě tam nahoru nedostaneš,“ukázala k tyčím.

„To se ještě uvidí,“usmál se Edward.

„Co kdybychom si na chvíli povídali,“navrhl Edward a sedl si na tribunu.

Nikky ho potěšeně následovala.

„Dobby?“zavolal Edward.

„Pane Cullene, potřebujete něco?“zeptal se hned ochotně skřítek.

„Nějaké malé občerstvení?“podíval se tázavě na Nikky.

Za chvíli byl Dobby zpátky s lahví champagne, nějakým ovocem a toasty.

„Díky Dobby,“poděkoval Edward.

„Dobby je váš velký dlužník pane, jako každý tady a je moc rád, že jste se vrátil pane Harry, tedy..,“chtěl se opravit Dobby, ale Edward ho zarazil.

„To je dobrý Dobby. Už je to dlouho co mi někdo takhle řekl naposled. Jsem rád, že jsi mi připomněl, že jsem tu stále vítaný,“usmál se Edward.

„Vy vždycky pane,“uklonil se a zmizel.

„Ten skřítek je ti velice oddaný,“podotkla Nikky.

„Jo, to je, kdysi jsem ho zachránil ze spárů Luciuse Malfoye a od té doby je v Bradavicích,“vysvětlil jí Edward.

„Nedivím se mu, že je ti vděčný, slyšela jsem o Luciusovi a neznám nikoho, kdo by ho měl rád a stejně tak neznám nikoho, kdo by si nezamiloval Bradavice,“usmála se Nikky.

„To je pravda,“pousmál se Edward a podal jí jednu jahodu. Když si jí od něj chtěla vzít, uhnul rukou a sám jí dal jahodu do pusy. Byl jí tak fascinován, že se naklonil k Nikky a políbil jí. V puse měla stále chuť té jahody a její rty byly tak sladké, jen ochutnat.

Po chvíli se Nikky zeptala: „Myslím, že mě Rosalie nemá moc ráda.“

„Tak to není,“vyvrátil jí to Edward.

„Jen si myslí, že riskuješ, když jsi se mnou a i když mi věří, ona sama by, kdyby měla možnost, raději zemřela, než byla upír. Bojí se, že jednoho dne budeš chtít být jednou z nás,“dokončil Edward.

„A co když budu?“zajímalo Nikky.

„Být upír není žádná výhra. Vy lidé vidíte jen nesmrtelnost a věčnou krásu, ale zapomínáte, co vše jsme ztratili. Upíři spolu nemohou mít děti a upírky už vůbec ne, musíme se dívat jak naši známí umírají na stáří, nemoce a nemůžeme jim pomoci. Musíme zabíjet, abychom přežili, i když zvířata. Mohl bych ti vyjmenovat dalších sto věcí, které bych vyměnil za možnost stárnout po boku své rodiny,“řekl smutně Edward.

„Promiň, to jsem nevěděla,“omlouvala se Nikky a pohladila ho po tváři.

Edward se usmál: „To je dobrý,“a políbil jí.

Než se Nikky nadála, nesl jí v náručí. Ona, ale nedokázala vnímat nic jiného než jeho rty. Necítila ani závan větru, když se sní Edward posadil na Kulový Blesk a vzlétl k tyčím.

Za chvíli se museli odtrhnout, protože Nikky docházel dech.

Chvíli se nechápavě dívala okolo sebe a pak se křečovitě chytla Edwarda okolo krku a odmítla se ho pustit.

Edward se potichu zasmál.

 

„Jak..co..kde..,“nedokázala ze sebe Nikky dostat jednu kloudnou větu.

 

„Slíbil jsem ti, že budeme lítat, tak lítáme,“pokrčil rameny Edward, ale přitiskl k sobě Nikky ještě blíž, protože viděl, že se s ním cítí bezpečněji.

 

Taková ironie. On, predátor a ona, obyčejný člověk z něj nemá ani trochu strach. Částečně mu připomínala Bellu, ale zároveň byla tak jiná.  Ne, na Bellu si slíbil zapomenout.

Létali tak půl hodiny, když se Nikky konečně trochu uvolnila a nedržela se ho jako klíště.

 

„Není to tak hrozné, co?“usmál se Edward.

 

„Měla bych být na tebe naštvaná, podvedl si mě,“řekla naštvaně Nikky.

 

„Možná jsem trochu využil situace,“přiznal Edward.

 

„Všiml jsem si jak si roztomile mimo, když tě líbám,“pousmál se.

 

Nikky se začervenala.

 

„Nemáš se za co stydět, je to roztomilý,“řekl rozhodně Edward.

 

Přistáli u tribun. Nikky se Edwarda, ale odmítala pustit. Místo toho ho vášnivě políbila a její ruce začaly bloudit pod jeho tričkem. Edward jí to chvíli opětoval, ale pak jakoby si uvědomil, co dělá, odtrhl se od ní: „To nemůžeme,“řekl přísně a odtáhl se.

 

„Proč?“zeptala se zraněně Nikky.

 

„Není to správné. Mohl bych se přestat ovládat a ublížit ti. Nechci to riskovat. Stačilo by, kdybych tě v návalu vášně trochu víc přimáčkl k sobě a v lepším případě bych ti něco zlomil a v horším tě zabil,“odmítal rezolutně Edward.

 

Nikky měla na krajíčku: „Takže mě odmítáš?“nebylo to snad ani otázka.

 

Na to Edward vyletěl: „Tak to není, probůh, jsi krásná, neuvěřitelně sex a už jenom jedním polibkem mě přivádíš k šílenství. Ale nemohu riskovat tvůj život k ukojení mých sexuálních pudů,“namítl Edward.

 

„Doprovodím tě do Nebelvíru,“řekl a galantně jí nabídl svou paži. „Je už pozdě.“

 

Šli mlčky. Před Buclatou dámou Nikky jen kníkla, ahoj, a šla k sobě do ložnice. Edwarda to moc mrzelo, nechtěl jí ublížit, ale jestli si měl vybrat, tak ať je jí radši smutno, než, aby byla mrtvá.

Šel za svou rodinou.

 

„Rozhodl ses dobře,“ujistil ho Jasper. „Já bych takové sebeovládání neměl.“

 

„To je sice možný, ale ublížil mé budoucí kamarádce,“štěkla Alice. „Navíc jsem měla vizi. Nic by se jí nestalo.“

 

„Teda brácha, jestli se budeš pořád rozhodovat jen hlavou, budeš věčný panic,“smál se Emmet.

 

 

11.07.2010 22:18:30
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one