NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

 2. kapitola

Druhý den pro Harryho přišel Remus. Harry už byl sbalený a hrozně se těšil až zmizí ze Zobí.

 

„Ahoj Harry,“usmál se na něj Remus.

 

„Rád vás vidím profesore,“oplatil mu úsměv Harry.

 

„Žádný profesor. Říkej mi Reme, jako všichni. Sirius mě poprosil, abych pro tebe přišel,“řekl mu.

 

„Já vím. Napsal mi to včera v dopise,“přikývl Harry.

 

„Skvělé. Vem si věci a já nás přemístím,“přikázal mu Remus a za chvíli už Harry cítil jak se mu žaludek přemožně kroutí při přemístění.

 

Remus je přemístil na jedno zapadlé náměstí, které se Harrymu vůbec nelíbilo. Dal mu papírek s adresou.

 

„Přečti si to a zapamatuj,“řekl Remus.

 

Harry si rychle přečetl adresu Grimmauldovo náměstí 12. Remus si jej od něj zase vzal a na místě papírek spálil.

 

„Potom ti to Sirius vysvětlí,“řekl mu Remus, když viděl jeho nechápavý výraz.

 

Harry se podíval po náměstí a hledal číslo 12, jediné co ale našel bylo 11 a hned vedle stál dům s číslem 13.

 

„Ale tady přece…..,“začal Harry, ale Remus ho zastavil.

 

„Vybav si tu adresu,“řekl mu a skutečně, jakmile si v hlavě řekl adresu , objevil se mezi domy 11 a 13 dům s číslem 12, který jakoby tam zničehonic vyrostl.

 

„Tak běž,“pobídl ho s úsměvem Remus.

 

„Ty nejdeš?“zeptal se Harry.

 

„Ne, musím za Brumbálem. Sirius se už o tebe postará,“řekl Remus.

 

Harry tedy vešel dovnitř. Byla tam tma. Chvíli si dokonce myslel, že je to lest a že na něj někde tady číhají smrtijedi. Vyhledal si v kapse hůlku a pevně jí chytil. Šel dál až narazil na jedny dveře. Po chvíli rozmýšlení vzal za kliku a otevřel. Najednou se v místnosti rozsvítilo. Harry chvíli nic přes světlo neviděl. Když si konečně zvykl, všiml si velkého dortu se svíčkami uprostřed stolu a Siria, který k němu radostně běžel.

 

„Všechno nejlepší, Harry,“řekl a pevně ho objal.

 

Harry byl ještě trochu v šoku. Vždyť on úplně zapomněl, že má narozeniny.

 

„Ahoj Sirie,“usmál se Harry. „Jak si to udělal?“

 

Sirius se usmál. „To Molly. Znáš mě, já bych neuvařil ani čaj,“zasmál se.

 

„Jsem hrozně rád, že si tady,“řekl stále šťastně Sirius.

 

„To já taky Sirie. Hrozně se mi po tobě stýskalo,“řekl Harry.

 

„Co kdyby sis rozbalil dárky?“navrhl Sirius.

 

Harry si až teď všiml kopy dárků a s radostí se na ně vrhl.

 

„Doufám, že ti nevadí, že jsme tady sami?“zeptal se Sirius. „Víš, chtěl jsem s tebou tvoje narozeniny oslavit sám. Dlouho jsme si pořádně nepopovídali,“vysvětloval mu.

 

„Ne, nevadí. Jsem rád, že je můžu slavit s tebou. Většinou své narozeniny neslavím vůbec,“řekl Harry s úsměvem.

 

Jako první se vrhl na dárek od Hermiony. Byla to samozřejmě kniha, ale kniha velice vzácná. Jmenovala se Lektvary Časoprostoru. Harry o téhle knížce už toho spoustu věděl. Sám si jí chtěl koupit. Ve třetím ročníku, když Hermiona používala Obraceč času, napadlo ho jedna věc, že by si zjistili čím byli v minulých životech a na chvíli se do svého minulého života vrátili. Hermiona na to samozřejmě nezapomněla, jelikož byl  téhle knížce lektvar, který vám ve spánku ukázal kým jste byli a dokonce kdy jste žili.

 

Siria zarazil název knihy. „Odkdy tě zajímají lektvary?“divil se.

 

„Vlastně mě ani moc nezajímají, ale tahle kniha je učiněný poklad i pro nečtenáře jako jsme já,“usmál se Harry a dál to nevysvětloval.

 

Další dárek byl od Rona, když ho uviděl, zasmál se. Byl to gel na vlasy, aby je už neměl jako vrabčí hnízdo. Siria to taky pobavilo.

 

„Ronovi originální dárky,“zasmál se Harry.

 

Další dárek byl od Freda a Georgie. Byla to kožená bunda z dračí kůže a k tomu kalhoty. Harry byl překvapený. U dárku bylo napsáno: Všechno nejlepší společníku. Ber tento dar jako důkaz naší vděčnosti. KKK. Fred a Georg Weasley. Přečetl Harry.

 

„Co mysleli tou vděčností a kde vzali na takový dárek peníze?“ptal se překvapeně Sirius.

 

„Řekněme, že jsem jim věnoval nemalou sumu, díky které založili obchod jménem Kratochvilné Kouzelnické Kejkle,“řekl Harry.

 

„Nemalou sumu?“nadzvedl obočí Sirius.

 

„Dal jsem jim svou výhru z Turnaje Tří kouzelníků. Nepotřeboval jsem to a takhle jsem to řekněme dobře investoval,“usmál se Harry.

 

Sirius se zasmál. „Už to ví Molly?“

 

Harry se zděsil. „Hlavně to ne. Už teď mám co dělat, aby nezjistila, že je to ode mě.“

 

Siria to opravdu pobavilo. Kdyby tak Harry věděl jak si jsou podobní.

Další dárek byl od Rema. Bylo to nádherné pouzdro na hůlku s opaskem a u toho byl vzkaz. Čaroděj, který dokáže od třinácti let vyčarovat Patrona, by měl mít kam dát hůlku. Poděkuj Moodymu. Byl to jeho nápad. Všechno nejlepší. Náměsíčník.

 

Harry se zasmál. „Zřejmě chápu co myslel tím „Moodyho nápad „“řekl pobaveně.

 

„Jo, tak to jsme dva. Moody do mě pořád ryje, abych tě zbavil toho zlozvyku nosit hůlku v kapse u kalhot. Nějak se mu to nepovedlo a tak se obrátil na Náměsíčníka,“usmíval se Sirius.

 

Další dárek byl překvapivě od Gabriely, sestry Fleur. Byl to zlatý řetízek s H a u něj bylo napsáno. S láskou. Gabriela.

 

„Ta holka se do tebe naprosto zamilovala,“smál se Sirius.

 

„Neblázni Sirie. Je jí dvanáct let. , těžko se do mě mohla zamilovat,“namítal Harry.

 

„Tak proč tedy napsala „S láskou „?“šklebil se dál Sirius.

 

„Tenhle dárek je ode mě. Snad se ti bude líbit,“řekl Sirius a bodal mu balíček.

 

Byl to soubor knih od začátečníků až po mistry v oboru Zvěromagie a Animagie. Harry s toho byl nadšený.

 

„Díky Sirie,“objal svého kmotra.

 

Sirius se usmál. „To ale není všechno. Snad sis nemyslel, že ti dám jen knihy,“řekl Sirius skepticky a podal mu nějaký malý balíček.

 

Harry ho překvapeně otevřel a do ruky mu spadly malé klíčky.

 

„Ty si mi koupil auto?“zeptal se udiveně Harry.

 

Sirius se zasmál. „Ne, to by mi neprošlo. Tohle je mnohem lepší než auto,“usmíval se.

 

„Lepší než auto?“nechápal Harry.

 

„Mnohem lepší. Pojď, ukážu ti to,“pobídl ho Sirius a vedl ho do jedné nepoužívané místnosti.

 

Uprostřed místnosti bylo něco zahalené plátnem.

 

„Tak se podívej,“pobídl ho znovu Sirius.

 

Harry tedy šel a odendal plátno. Zůstal tam chvíli jen udiveně stát.

 

„Tak co jí říkáš?“zeptal se Sirius.

 

„Páni,“zmohl se Harry jen na tohle jedno slovo.

 

Siria to zjevně potěšilo. Stála tam černá motorka značky Suzuki. Byla prostě senzační.

 

 

 

„Ta je moje?“zeptal se stále udiveně Harry.

 

„Jasně, že je tvoje, ale nejdřív si na ní budeš muset udělat řidičák. Už jsem ti všechno zařídil. Za dva týdny máš zkoušky a když je uděláš budeš na ní moct jezdit,“řekl Sirius s úsměvem.

 

„Myslíš, že to zvládnu?“zeptal se Harry.

 

„Určitě a já ti dyžtak pomůžu. V tvým věku jsem je dělal taky. Tedy já za zády rodičů,“řekl Siirus s úšklebkem.

 

„Díky Sirie, to je naprosto skvělý dárek,“řekl Harry dojatě a skočil mu kolem krku.

 

„Taky mi dalo pořádnou práci to skrýt před ostatními,“usmál se Sirius.

 

„Docela bych se vsadil, že měl Moody chvíli chuť na mě použít Veritasérum, ale Brumbál mu to zatrhl,“zasmál se Sirius.

 

Vrátili se do kuchyně. Harry tam našel na stole dopis. Vsadil by se, že když odcházeli, že tam nebyl. Byl to dopis pro něho a tak ho otevřel. Sirius ho sledoval, jelikož poznal písmo, kterým byl dopis napsaný.

27.03.2010 23:40:48
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one