NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

5. kapitola - Zbraně a výzva DA

 Chtěla bych tuhle kapitolu věnovat Soraki, která mi pomohla v nouzi. Moc díky Soraki, říká se, že v nouzi poznáš přítele a já poznala, že je to pravda.
Snad se vám bude kapitolka líbit.
Vaše Berninka

 

5. kapitola – Zbraně a výzva 

Na podlaze KNP se objevily polštáře pro všechny studenty včetně Siria a Snapea.

"Sedněte si. Nejdříve vám něco řekneme než vás vůbec necháme něco dělat. Mohli byste si ublížit a to mi přece nechceme,"řekla Deren.

Před studenty se na pultech ukázaly snad všechny druhy sečných zbraní od všech druhů mečů, seker, dýk.

"Je tady někdo kdo umí šermovat, nebo používat meč?"zeptala se Deren.

"Já,"přihlásil se Sirius.

"To mě nepřekvapuje,"přikývl Sargon. "Čistokrevné rodiny to měly jako tradici. S čím šermujete pane Blacku?"zeptal se.

Sirius nejdřív překvapen oslovením neodpověděl. Poté se vzpamatoval a řekl. "S kordem a jedno ručním mečem,"odpověděl.

Sargon jen přikývl a zapsal si to na pergamen.

"Někdo další?"zeptal se.

"Jsem také z čistokrevné rodiny, takže i já umím s mečem zacházet,"řekl Snape sarkasticky.

"O tom nepochybuji pane Snapee. Znám vaši rodovou linii až do pátého kolene stejně jako všech ostatních čistokrevných kouzelnických rodin,"odpověděl mu úsečně Sargon.

"Všichni z kouzelnických rodin se podepíší na tenhle pergamen,"zvedl ho a ukázal všem, "a napíší s jakou zbraní umějí zacházet,"řekl a podal pergamen mezi ně.

Bleskurychle ho přeletěl očima a zjistil, že všichni Zmijozelští umí zacházet s kordem a někteří s mečem. Dál tu pak ještě bylo několik studentů z ostatních kolejí, kteří s mečem uměli také zacházet. Měli před sebou něco okolo šedesáti studentů z toho jich pětatřicet umělo zacházet s mečem nebo kordem. To byl dobrý začátek.

 

„Skvělé, tím se nám to trochu zjednodušuje, ale pochybuji, že jsou vaše schopnosti dostačující,“řekl Sagon a zase se k nim otočil.

 

„Teď ke mně přijdou Grangerová, Weasley Ron, Finigan..,“vyjmenoval Sargon asi patnáct lidí z Nebelvíru.

 

Ti k němu nejistě přišli. Přece jen nevěděli jak moc se změnil.

 

„Nebojte se, já vás neukousnu,“usmál se trochu Sargon. „Kdyby jo, udělal bych to za těch pět let co jsem byl s vámi na koleji.“

 

To zjevně stačilo, aby se Nebelvírští uklidnili. Konečně v něm zase mohli vidět a slyšet svého kamaráda z Nebelvíru.

Sargon dal každému do ruky ten samý meč. Zkoumal jak ho drželi a něco si zapisoval do pergamenu. Tak se to opakovalo u všech ostatních, kteří s mečem nikdy nebojovali.

Když bylo vše hotovo, tak Deren mávla hůlkou a u každého studenta se objevil kufr. Všichni na ni nechápavě zírali kromě Sargona. Ten se jen usmíval a čekal na jejich reakci.

Když už se delší dobu nic nedělo, Sargon to nevydržel a řekl. „Co kdybyste ty kufry otevřeli? Pak vám to vysvětlíme,“řekl jim stále pobaveně.

 

Sirius, Ron a Hermiona otevřeli kufry jako první. To co tam našli je udivilo. Byly tam sportovní kalhoty v jejich číslech, sportovní boty, černý a maskáčový trika a tílka, Hermiona je měla dámský. Dále tam byly kanady, bundy, silnější kalhoty a poté černé kalhoty bundy a k tomu černé košile. Na zádech košil a bund byla vyšitá bílou barvou se zlatou S&D, aby každý věděl v jaké jsou skupině.

 

„Vaše hábity, košile a kravaty si schovejte na pěkně dlouho dobu pod postel. Možná, že na pořád, já už třeba hábity nenosím vůbec. Zvykl jsem si chodit oblečenej takhle. Tohle oblečení má spoustu výhod. Líp se vám v něm bude běhat, cvičit a navíc je pohodlnější. Vaši spolužáci dostali stejné jenom v jiných barvách, abychom vás mohli nějak poznat. Styl je u všech stejný. Jelikož vás skoro všechny znám, nebude to problém. Tohle oblečení je vypůjčeno ze skladu elitních jednotek z APAS. Ten materiál je nezničitelný. To ale neznamená, že toho budete zneužívat. Za dvě hodiny bude oběd, do té doby si dáte své nové oblečení do pokoje a vyměníte je za dlouhé nepraktické hábity. Na oběd budete všichni převlečení,“oznámil jim Sargon.

 

„Co přesně znamená, že je to nezničitelný?“zeptal se Ron.

 

„To znamená pane Weasley, že i kdyby na vás chrlil drak oheň, pokud budeme mít na sobě tohle, přežijte to relativně v pořádku. Dále tenhle materiál odkloňuje jednodušší kouzla a kletby, proto budete chodit na obranu proti černé magii a souboje bez těchto bund. Musíte se naučit bránit a ne se spoléhat na to, že se od vás kletby odkloní,“vysvětlil Sargon.

 

Zpozoroval jak si Fred s Georgem něco šeptají. „To bych být vámi ani nezkoušel pane Weasley,“řekl Fredovi. „Tenhle materiál vynalezli skřeti. Těžko se vám  to povede napodobit, i když nezmenšuji vaše schopnosti,“usmál se Sargon.

 

„Jak si nás slyšel?“vyletěl Georg.

 

„Mám dobrý sluch Georgi,“ušklíbl se Sargon.

 

„Ještě nějaké dotazy?“zeptal se ostatních. „Nic? Tak se uvidíme na obědě. Dneska máte ještě volno, tak si ho užijte,“popřál jim Sargon.

 

„A ještě jedna věc. Na knihovnu zapomeňte. Teorie je dobrá věc, ale pochybuji, že svého soupeře oslníte svými znalostmi o přeměně vlkodlaků, tak, že se vám vzdá bez boje,“řekl Sargon a mrkl na Hermionu.

 

Ron vedle ní vyprskl smíchy a Sirius se sesunul z polštáře.

 

„Já preferuji praktickou přípravu, která vám k něčemu bude. I když neříkám, že se teorii vyhneme,“řekl Sargon. „Teď můžete jít na koleje,“rozpustil je.

 

Sotva odešli poslední studenti až na Siria, Snapea, Rona a Hermiony, Snape na něj začal zuřivě křičet.

 

„Nevím co si od toho slibujete. Já jsem mistr lektvarů, člen lektvarového společenství, profesor Bradavic a byl jsem tady profesorem ještě než jste se naučil mluvit,“křičel na něj Snape.

 

Sargon se  na něj úplně v klidu podíval. „Už jste skončil?“zeptal se stejně klidně, konečně chápal Brumbála, který ke všemu přistupoval s klidem.

 

„Tak teď zase něco řeknu já vám,“začal Sargon. „Řeknu vám co si od toho neslibuji já, ale můj mistr, kterého jediného jsem nucen poslouchat. Doufá, že si za tu dobu co vás budeme učit uvědomíte, že nemáte nejen nás, ale celý APAS podceňovat. Mezitím co jste si tu učil studenty lektvary a bavil se tím, že jste odebíral body  a čas od času jste šel na setkání smrtijedů, já jsem musel dokázat utéct Moodymu, vyčaroval klona, aby se nepřišlo na to, že jsem zmizel. Musel jsem podstoupit šestiletý výcvik  na APAS, přežít  na Sibiři a najít tajnou základnu zdejšího gangu a spoustu jiných věcí. Ve srovnání s tím co jste dělal vy se to samozřejmě nemůže srovnávat,“řekl Sargon ironicky. „A ještě jedna věc. Možná, že jste mistr lektvarů, ale v souboji bych vás rozmetal na kusy,“dodal ještě s radostným zadostiučiněním.

 

„Proč to nezkusit, profesore. Na co jiného jsou tady hodiny soubojů,“řekl Snape s ironickým důrazem na slovo profesore.

 

„Jestli to má být výzva, proč ne,“přijal Sargon.

 

Snape jen přikývl a vyšel z komnaty s prásknutím dveří.

 

Poté co odešel vypukla Deren v neuvěřitelný smích a Sargon nemohl dělat nic jiného než se k ní přidat.

 

„On si myslí, že tě porazí,“namáhavě mezi záchvaty smíchu řekla Deren.

 

„Tak ho přitom necháme. Aspoň bude větší zábava,“zasmál se Sargon.

 

Sirius se na něj pobaveně díval. „Hodně si se změnil,“řekl po chvíli.

 

„Jestli považuješ za změnu, že už se nenechám nikým, nebo něčím manipulovat, stojím si za svým názorem a nečekám až si na mě Brumbál vzpomene, tak ano, změnil jsem se,“souhlasil Sargon. „Vadí ti to?“zeptal se.

 

„Ne jen si na to ještě nemůžu zvyknout. Víš, že teď mi připomínáš Jamese více než kdy jindy? Takhle se se Srabusem vždycky hádal on,“usmíval se Sirius.

 

„Nemůžu si pomoct, hrozně mě rozčiluje,“přiznal Sargon s úsměvem a sednul si na polštář vedle Siria.

 

„Já vás tu teď nechám. Jistě si máte co říct,“řekla Deren.

 

„Díky zlato,“usmál se Sargon.

 

„Nemáš zač,“usmála se Deren a odešla z komnaty.

 

„Zlato?“zeptal se Ron. „Vy spolu něco máte?“

 

Sargon se zasmál. „Ne. To my si jen tak provokujeme. Když jsme se před lety poznali, říkali nám všichni, že se k sobě hrozně hodíme. Chad, Flamel, Riksa, Grates a dokonce i mistr se sázeli kdy spolu skončíme a když už by jsme spolu nechodili, tak kdy to nevydržíme a skončíme spolu aspoň v posteli. My jsme spolu ale nikdy nezačali chodit ani jsme spolu nikdy nic neměli. Stali se z nás nerozluční přátelé a to nám oběma stačí,“řekl Sargon.

 

„Nikdy tě nenapadlo, že by to mohlo být něco víc?“zeptal se Hermiona.

 

„Samozřejmě, že napadlo, ale kdyby nám to nevyšlo, nabouralo by to celý tým. My všichni musíme stát při sobě. Nikdy se nehádáme doopravdy jen se provokujeme a podobně, ale opravdová hádka u nás nikdy nebyla. Každý z nás musí mít jistotu, že mu ten druhý kryje záda a vědět, že je natolik dobrý, aby se ubránil. Kdyby náš vztah vnesl nesváry mezi nás všechny, nikdy bychom už nebyli tak dobrý jako jsme teď,“vysvětloval jí Sargon.

 

„A mrzí tě to?“zeptal se ještě.

 

„Ne,“usmál se. „Teď už ne. Znám jí tak dlouho, že jsem si už zvykl jí brát jako sestru.“

 

„Nechtěl jsem s váma ale probírat svůj milostný život,“řekl s úsměvem. „Zřejmě teď nevíte co si o mě máte myslet,“začal, když se nikdo neměl k tomu něco říct.

 

„Zezačátku jsem opravdu nevěděla jestli si se změnil, nebo to je jen tím, že tě takového neznám,“řekla Hermiona.

 

„A teď?“zeptal se Sargon a trochu unaveně si povzdechl.

 

„Teď vím, že jsi stejný jako dřív a pořád jsi můj nejlepší kamarád,“usmála se.

 

Sargon jí úsměv opětoval. „Teď byste měli jít, abyste nepřišli pozdě na oběd,“řekl jim.

 

„Co budeš dělat se Snapem?“zeptal se ještě Ron.

 

„To je přece jasný, ne?“usmál se trochu zlověstně Sargon.

 

„Jseš si jistý, že s ním chceš bojovat?“zeptal se Sirius. „Nerad to říkám, ale Snape je dobrej. Viděl jsem ho bojovat a dokáže bojovat třeba i se třemi smrtijedy najednou a to už je co říct,“varoval ho.

 

„Neříkej Sire, že z něj máš strach,“řekl Sargon pobaveně.

 

„To ne, ale nechci, aby se ti něco stalo. Pěkně si Srabuse naštval. I tvůj otec věděl, kde je jeho mez a navíc v té době nebyl ještě Srabus tak dobrej čaroděj,“řekl Sirius.

 

„I kdyby byl Snape stejně dobrej jako Brumbál, stejně mi nic nedokáže udělat. Věř mi Sirie. A víš co? Myslím, že je zbytečné to odkládat, po obědě ho vyzvu na souboj. Aspoň konečně něco pochopíte. A můžu vám na tom ukázat spoustu technik jak porazit svého nepřítele,“řekl Sargon.

 

Zněl tak sebejistě, že se Sirius přestal bát a Ron s Hermionou se docela těšili až to uvidí.

Bylo za pět minut dvanáct a studenti se začali hrnout do Velké síně. Všichni měli na sobě nové oblečení. Sargonova skupina byla celá v černém, Chadova a Flamelova byla v hnědé a Grates s Riksou byli v bílém. Všichni na sobě měli znak své skupiny(To kdyby byl někdo barvoslepej). Bylo to zvláštní když tak vypadali i profesoři a studenti se ještě nezvykli na ten pocit nemít na sobě hábit. V hábitech si aspoň trochu připadali jako čarodějové. Teď si připadali spíše jako na nějaké vojenské akademii.

02.03.2009 16:34:17
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one