NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

1. kapitola - Nový začátek


1. kapitola - Nový začátek

Povyk, křik, kletby všech barev létající místností z řad smrtijedů i Fénixova řádu. Tato neuvěřitelná bitva mezi bojovníky dobra a zla se odehrávala na samotném Ministerstvu kouzel na Odboru záhad. Mezi létajícími paprsky byly vidět i zelené kletby smrti z řad smrijedů . Fénixové se jim však úspěšně vyhýbali a zbylé kletby s lehkostí odráželi. Fénixové měli viditelně navrch.
Smrtijedi byli již spoutaní a poslední bojující dvojice byla uprostřed místnosti. U oblouku smrti bojovala Bella Lestrange se Siriusem a Harry s Luciusem. Harry právě Luciuse vyřadil hbitě z boje dobře mířenou kletbou a se zájmem pozoroval zbylou dvojici. Ti si to viditelně užívali. Bela se bláznivě chechtala a Sirius se jí vysmíval a metal na ní jednu kletbu za druhou. Harry se na ně díval s trochou strachu v očích, jelikož věděl, že stačí jeden chybný krok a ten druhý to odnese třeba i životem. Najednou vidí jak na Siriuse letí zelený paprsek a padá za oblouk smrti s překvapeným výrazem ve tváři.

Bella bláznivě křičí: " Zabila jsem ho, zabila, zabila jsem Blacka," vykřikuje do všech stran.

" Néééééééééééé," probudil se s křikem Harry.

Už se mu to zdálo zas. Zas a znova, pořád dokola vidí Siria padat za ten oblouk a Bellin mrazivý smích. Ví, že je to jeho vina. To jen díky němu šel Sirius na odbor záhad a zabili ho. Kdyby nebyl takový pitomec, tak by teď seděl s kmotrem na Grimmauldově náměstí a smáli by se spolu zážitkům Pobertů. Připadal si jakoby ztratil posledního blízkého člověka. Byl sám.

" Ne, to už stačí," okřikl se nahlas.

" Nejsem sám mám Rona a Hermionu a Remuse."

" Věří mi, tak je nemůžu zklamat. Nesmím se jen tak zhroutit, ale dál pevně stát na nohou a ukázat všem, že je ještě nějaká naděje, že tuhle válku vyhrají."

Nyní už mu a Brumbálovi všichni věřili a doufali, že je slavný Vyvolený, jak mu teď říkali, znovu zachrání.

" Musím začít něco dělat. Takhle to dál nejde. Vypadám jak troska a to i ta troska by proti mě vypadala dobře. Kdyby mě takhle viděl řád, tak by mě dali asi k Mungovi. "

Při té představě se musel začít smát. Už viděl ten výtisk Denního věštce s jeho fotkou na titulní straně a pod tím velký nápis: HARRY POTTER BYL HOSPITALIZOVÁN U SV MUNGA Z DŮVODŮ PSICHYCKÉHO ZHROUCENÍ.

Když se však uviděl v zrcadle, musel sám uznat, že vypadá hrozně. Jak moc se za ty tři týdny dokázal změnit? Ne takhle to nenechá. Pokud nezačne konečně něco dělat, zabije ho Voldemort již po minutě souboje.

Po třech týdnech konečně vylezl z pokoje a zamířil do koupelny, kde strávil skoro hodinu času tím, že se dával alespoň částečně do pořádku. Když už byl se sebou jakž takž spokojený a kruhy pod očima téměř zmizely, vylezl z koupelny a vrátil se do svého chaotického pokoje. Kriticky se podíval na podlahu, která pod nánosem starých výtisků novin, nerozevřených dopisů, starých učebnic a vytahaného oblečení po bratránkovi, nebyla vidět.

,, Pane jo tady to je jak po bitvě. Asi budu muset začít s velkým úklidem a změnou svého života.“

Konečně nadešel čas, kdy se přestane chovat jako chudák bez peněz.

" Já jim ukáže kdo je to Harry Potter. To budeš koukat Voldemorte," přísahal si Harry.

Řekl to však tak nahlas, že se ho lekla i Hedvika v kleci. Dal všechny noviny do koše, protože už nemohl číst ty neustálé nesmysly co tam psala Holoubková a Popletal, který se pořád vychloubal, že zatkli hromadu smrtijedů rovnou na Ministerstvu. No alespoň něco pozitivního se z novin dozvěděl. I když až po jeho smrti, byl Sirius zproštěn viny, protože se nalezl Petr.

Učebnice naházel do starého kufru, který již také potřeboval vyměnit, kdyby je ještě náhodou někdy potřeboval, ale o tom věrně pochyboval. Nerozevřené dopisy dal na postel s tím, že si je bude muset po úklidu přečíst a napsat, aby sem náhodou neposlali někoho z řádu. Ti co ho hlídali před oknem mu naprosto stačili.

Oblečení stejně jako noviny skončilo v koši. Teta Petunie by zuřila, kdyby věděla co s nimi Harry udělal. Po náročném úklidu se Harry konečně vrhnul na ty dopisy, aby to měl co nejrychleji za sebou. Přeci jen se mu za ty tři týdny docela nahromadily. Jejich přečtení mu zabralo zbytek dopoledne. Ve všech dopisem bylo pořád to samé.

" Jak se máš? Už je ti lépe? Neměl by sis dávat za vinu Siriovu smrt, on by si to určitě nepřál."

A Tak to šlo pořád dokola. Později se k tomu přidaly i výčitky, že nepíše a že o něj mají strach a že jestli se neozve, že tam nikoho Brumbál pošle.

" Hlavně to ne," řekl si Harry.

Rychle vzal pár pergamenů a brk s inkoustem. Musel napsat Ronovi, Hermioně, Hagridovi, Remusovi a v neposlední řádě Weasleyům, kteří to řeknou řádu a bude mít snad klid. Hermioně napsal, že se jen potřeboval uklidnit, že ho Siriova smrt dost vzala, ale že bude v pohodě a moc se těší až se uvidí. Ronovi s pár výjimkami napsal téměř to samé. Remusovi napsal ať se o něj nebojí, že bude v pořádku a poprosil ho, jestli by nějak nemohl zařídit , aby Brumbál odvolal ty stráže pod jeho oknem, kteří mu už opravdu lezli na nervy.

Teď už jen stačilo, aby nějak prošel kolem Moodyho, který mu zrovna dneska dělal hlídku pod oknem. Našel si staré rifle, které mu jako jediné pasovaly, protože je dostal od Remuse s kšiltovkou a černým trikem. Doufal, že díky kšiltovce, která mu zasahovala do obličeje ho nikdo nepozná. Šel ke kuchyni a otevřel si zadní dveře, kterými se opatrně propašoval ven kolem nic netušícího Moodyho. Ten se momentálně naštěstí věnoval chodcům na proti ulice, kteří mu přišli podezřelí. Harry se pro sebe usmál.

" Alespoň něco pořád zůstává stejné."

" Moody se nezmění ani kdyby kolem něj zuřila druhá světová," řekl si potichu a pokračoval v cestě.

Když byl v dostatečné vzdálenosti, aby ho Moody neviděl ani jeho kouzelným okem, vytáhl hůlku a odmáchnul si Záchranný autobus.

" Vítejte v Záchranném autobuse, prostředku pro kouzelníky v nez........,“najednou se zarazil, protože uviděl Harryho.

" Harry Potter, tebe jsem už dlouho neviděl," uvítal ho Stan Silnička vesele.

" Já vím Stane, to víš časy se mění," řekl Harry s úsměvem.

" Tak kam to bude Harry?" zeptal se.

" K Děravému Kotli, potřebuju si něco sehnat na Příčný, ale byl bych ti zavázán, kdybys to nikomu neříkal," poprosil ho Harry.

" Ale Harry ty snad myslíš, že bychom tě vyzradili smrtijedům?" divil se Stan.

" To bychom nikdy neudělali, jsi naše poslední záchrana."

" O tom nepochybuji Stane, ale spíš se bojím abyste mě nevyzradili Brumbálovi a jeho lidem. Hlídají mě na každém kroku a já bych si chtěl konečně něco zařídit aniž bych je měl pořád za zadkem," řekl Harry poněkud nakvašeně.

" Tak to jo, jasně nikomu nic neřekneme," slíbil Stan.

" Tak už jsme tady, Děravý Kotel," řekl Stan.

" Díky Stane a nezapomeň," připomněl mu jeho slib Harry.

 

19.07.2008 14:00:54
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one