NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

11. kapitola - Nečekané setkání NN

11. kapitola - Nečekané setkání

Albus si přečetl dopis a vzal obálku ze které nechal na svou dlaň spadnout zlatou minci.

"Chytré,"pousmál se a schoval si jí do kapsy u hábitu.

V sobotu dopoledne Laura jak zblázněná běhala po hradě a hledala něco co by mohla vylepšit před příjezdem jejího dědy. Ten tu měl být každou chvíli a ona se bála, aby se mu Harry líbil. I když , když nad tím tak uvažovala, komu by se Harry nelíbil.

Šla za Harrym do vstupní haly a čekala kdy se tu děda objeví.

"Seš si jistý, že se sem dostane?"zeptala se ještě Harryho.

"Klid lásko, určitě se sem dostane bez problémů, o to jsem se postaral,"ujistil jí Harry.

Laura si tedy trochu oddechla.

Za chvíli pišel John s tím, že pan Wulfrik dorazil

Když Harry Lauřina dědečka uviděl, myslel si, že má halucinace. To přece není možné. Stál před ním starý muž s dlouhým plnovousem a zářivým úsměvem. V jeho pomněnkových očích se zračilo velké překvapení. Harry se mu nedivil. Zřejmě nečekal, že Harry, přítel jeho vnučky, je ten Harry Potter, který má být hlídám jeho Fénixi v Zobí ulici.

"Vítám vás, pane profesore, vás bych tu opravdu nečekal,"usmál se Harry.

¨A co teprve já,"oplatil mu to s úsměvem Albus.

Skutečně to bylo tak, Stál před ním jeho ředitel Albus Brumbál.

"Mělo mi to dojít,"zasmál se Harry a šel se s ním přivítat.

"Moment,"nechápala Laura,

"Vy se znáte?"zeptala se nechápavě.

"Vůbec mě nenapadlo, že ten Wulfrik, jste vy. Albus Percival Wulfrik Braien Brumbál,"řekl pobaveně Harry.

"Co teprve já. Vůbec mě ne¨napadlo, že je můj svěřenec místo v Zobí pod mým dohledem na hradě s mou vnučkou,"usmál se Brumbál.

"Tak už mi konečně řeknete odkud se znáte?"vyjela netrpělivě Laura.

"Nejdříve se snad přivítáš se svým starým dědou, ne?"otevřel náruč.

Laura se usmála a vběhla mu do náruče.

"Stýskalo se mi dědo,"řekla.

"To mě taky holčičko. Kdybych věděl s kým tu trávíš své prázdniny, přijel bych už dávno,"řekl pobaveně.

Laura se na něj podívala už naštvaně.

"Mohli byste mi už sakra říct co spolu vy dva máte za kukle?"zeptala se.

"Profesor Brumbál je ředitel na mé škole,"řekl Harry.

"Moment, ty chodíš do Bradavic?"došlo Lauře.

"Jo, pudu do šestého ročníku,"řekl Harry a překvapeně se na ní podíval.

"Ty jsi o kouzlech celou dobu věděla, proč si mi to sakra neřekla? Víš jakou jsem měl práci s tím, aby si neviděla jak já, Will, nebo Thomas čarujeme? I tehdy, když jsme jeli do Londýna jsem musel sehnat auto místo toho, abych se přemístil,"nadával Harry.

"Já, a proč si mi to neřekl ty?"vrátila mu to Laura.

"Přece se nebudete hádat děti,"snažil se je uklidnit Albus.

"My nejsme děti,"obrátili se na něj o¨ba najednou.

"Pokud si nevzpomínáš, tak jsem se ti to pokoušel říct, ale řekla si mi, že na takový hovadiny jako kouzla  a čaroděje nemám věřit,"řekls  vítězným pohledem Harry.

"Panebože,"vyjekla Laura. "Ty ses mi to včera pokoušel říct  a já tě neposlouchala."

"Není to jenom tvoje vina,"přiznal Harry.

"Dala jsi mi tolik možností jak to uhádnout, měli mi to dojít. Třeba s popisem tvého dědy, už tehdy mě napadlo, že to neuvěřitelně sedí na Brumbála,"otočil se Harry na Albuse.

Ten se na něj usmál.

"Nebo o tom klukovi, který dostal moc těžký úkol na jeho věk, panebože, mluvila si o mě a mě to nedošlo,"zasmál se Harry.

"Ty jsi,"zarazila se Laura.

"Harry Potter Black, těší mě,"usmál se Harry.

Laura se zasmála. "Víš co je zvláštní?"zeptala se.

"Že je tě mnohem líp, když už o sobě všechno víme?"doplnil jí Harry.

"Jo, přesně tohle,"přikývla Laura.

"Jsem rád, že jste si to vyříkali,"vložil se do toho Albus,

"Omlouvám se profesore, úplně jsme na vás zapomněli,"omlouval se Harry.

"Nepůjdeme do obývacího salónu a dáme si něco k jídlu?"napadlo Lauru.

"Skvělej nápad,"souhlasil Harry.

Když už seděli v salónu, začal se Brumbál ptát.

"Jak si se dostal nepozorovaně ze Zobí?"zeptal se Harryho.

"To vám nemůžu říct,"zasmál se Harry. "Příště byste mi to zatrhli."

Albus se taky zasmál. "Víš moc dobře, že to děláme pro tvoje bezpečí,"řekl Albus.

"To vím, ale přece jen to trochu přeháníte. Přijdu si jak ve vězení,"neodpustil si Harry.

"Tenhle hrad mi nepřijde jako vězení,"mrkl na něj Albus.

"To ne,"souhlasil Harry s úsměvem. "Tenhle hrad mi hrozně připomíná Bradavice, je to můj domov a až bude celý zrekonstruovaný, bude dokonalý."

"To rozhodně, jenom zahrada je okouzlující,"pochvílil jí Albus,

"To Thomas rád uslyší, měl s ní docela dost práce,"řekl Harry.

"Kde si vůbec vzal tolik pěněz na hrad?"nechápal Albus.

"Byl jste někdy v mém trezoru, profesore?"zeptal se Harry.

"Vlastně ne,"přiznal Albus.

"Rodiče mi toho zanechali dost a kdybych byl v nouzi mám ještě trozor po Siriovi,"řekl smutně Harry.

"Rozhodl jsem se, že nechám Siriův trezor nedotčený, pokud to bude možné. Tenhle hrad a spoustu jiných věcí jsem koupil ze svého terzoru po rodičích,"řekl Harry.

"Chtěla jsme s tebou mluvit o škole dědo,"řekla Laura.

"Myslel jsem si, že ve škole problémy nemáš?"¨řekla Allbus.

"Ve známkách ne, ale ráda bych nastoupila do Bradavic,"řekla a čekala na jeho reakci.

"Jsem si jistá? Nikdy si v Bradavicích nebyla, bude to pro tebe změna,"varoval jí Albus.

"Mám změny ráda a jsem  si jistá, že mi Harry pomůže,"otočila se Laura na Harryho.

"Jistě, že ti pomůžu, Mia bude nadšená, že najde někoho kdo jí bude poslouchat, když vykládá o učení a bude s ní chodit do knihovny,"zasmál se Harry.

Laura se na něj¨zděšeně podívala.

"Tak zlý to zase není,"snažil se jí uklidnit Harry.

"Slečna Granherová je velice dobrá a chytrá čarodějka, možná by sis jí mohla vzít za vzor,"řekl Albus.

"Chceš tím něco naznačit dědo?"¨nadzvedla obočí Laura.

"Samozřejmě, že ne holčičko, jsem zdůraznil přednosti slečny Grangerové,"namítl Albus.

"Pokud chceš chodit do Bradavic, nebude ti v tom bránit, aspoň tě budu mít pod kontrolou,"usmál se.

„Spíš ze mě budeš mít nervy na dranc,“varovala ho Laura.

„Po dnešním šoku si myslím, že moje nervy přežijou všechno,“namítl Albus pobaveně.

Harry se na něj omluvně podíval pohledem který říkal, já za to nemůžu.

 

„Asi bych měl odvolat řád ze Zobí, přijde mi trochu zbytečný, aby hlídali prázdný dům,“řekl s úsměvem Albus.

 

„Já vám říkal, že je to zbytečně a navíc mě stejně nikdy neuhlídáte,“zasmál se Harry.

 

„Tomu bych docela i věřil,“pousmál se Albus.

 

18.11.2009 10:16:15
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one