NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

2 . kapitola - Nákupy


2.kapitola - Nákupy

Harry nutně potřeboval nové oblečení a tak se nejdříve přemístil do mudlovské části Londýna a okamžitě vyrazil do obchodů s oblečením jen pro opravdové boháče. Jestli ho měl Voldemort zabít tak ať si alespoň zbytek svého života užije. Měl dva trezory napnuté k prasknutí, takže jim tohle menší nakupování neuškodí.V krámu se na něj prodavačka mlsně dívala. No není se čemu divit. Harry byl kus a ona byla mladá a podle Harryho i celkem hezká a sexy.

" Co si budete přát mladý pane," zeptala se druhá prodavačka poněkud starší.

" No, rozhodl jsem se absolutně změnit svůj šatník, takže asi všechno," řekl Harry s úsměvem.

" Opravdu? To jste tak bohatý? Nerada to říkám, ale u nás to je jen pro boháče," řekla starší prodavačka.

" O tom vím, " přikývl Harry. " A proto jsem tady. Potřebuji abyste ze mě udělali absolutně jiného člověka."

" Tak to tu jste správně. Začneme u kalhot a košil. Záleží vám, aby bylo vše v černém nebo v bílém?" zeptala se.

" Ne, rád bych i hodně v rudých a zlatých barvách a pak něco ve smaragdově zelené," řekl Harry.

" Dobrá, tady máte košile v barvách, které jste chtěl, jsou z hedvábí s manžetovými knoflíky."

Harry si je tedy začal jednu po druhé oblékat a mladší prodavačka mu vždy poradila co se k němu hodí a co ne. Byl jí za to vděčný v tomhle se moc nevyznal. Nakonec v obchodě strávil celé dopoledne i část odpoledne.

Ve dvě se s nimi rozloučil. V obchodě utratil nehoráznou sumu, ale stálo to za to. Měl všechno oblečení nové. Takové, že by se za ně nestyděl ani Malfoy. Měl tolik tašek, že si musel zavolat taxíka a nechal se odvést k Děravému Kotli, tam si pronajal pokoj a dal všechny tašky do něj. Měl jich něco přes dvacet, takže mu ten pokoj pěkně zaplnily a to s tím nákupem teprve začal. Nechal tam věci a vydal se na Příčnou. Nyní, když měl mudlovské oblečení, potřeboval i kouzelnické. Vešel do jednoho krámu, který vypadal draze a galantně. Hned se k němu vrhla majitelka.

" Co bude mladý pán potřebovat?" ptala se hned.

" Potřeboval bych čtyři společenské hábity bez ničeho jen bílý, černý, tmavě zelený a rudý."

" Jistě pane, hned pro ně dojdu."

Za chvíli přinesla všechny hábity z té nejjemnější látky, co kdy Harry viděl.

" Dále bych potřeboval hábit, který jen tak něco nezničí z nějaké zajímavé látky," řekl Harry, přece nebude kazit Voldemortovy plány jen tak v obyčejném hábitu.

" Ano, jeden takový bych tu měla. Je s velkou kápí, do které nikdo nevidí, když nechcete a odráží lehčí kletby, je nezničitelný a velice jemný. Mám ho však už jen ve zlaté barvě," řekla prodavačka a přinesla ho.

" To mi nevadí, zlatá je dobrá barva alespoň si mě hned všimnou a to přeci chci."

" Vezmu si ho taky," řekl.

" Dále bych potřeboval košile k těm společenským hábitům a k tomu zlatému, dále rukavice z dračí kůže," vyjmenoval Harry.

Prodavačka mu to hned vše donesla.Tady byl hotový rychleji, věděl co chce a nemusel si to ani zkoušet.

Za hodinu měl oblečení hotové a mohl se vrhnout na další věci. Předtím si však odnesl tašky do pokoje v Děravém Kotli ,jelikož se mu zase pěkně nakupily. Chtěl se jít teď podívat na hůlku k Olivandrovi. Jednu už sice měl, ale potřeboval nějakou, kterou by mohl používat v boji a ministerstvo by ho neodhalilo. Nějakou silnou hůlku, která by dokázala vzdorovat té Voldemortově.

,, Dobrý den," pozdravil prodavač vesele.

,, Dobrý. Potřeboval bych novou hůlku, ta stará se mi ztratila a jak sám dobře víte není moc bezpečné se v téhle době potulovat bez ní."

" Ale jistě pane," řekl prodavač a hned se jal hledání hůlky pro pána před ním.

Harry byl rád, že ho nepoznal. Přece jen by musel hodně vysvětlovat.

" Co za substanci jste měl ve vaší staré hůlce?" zajímalo prodavače.

Harry chvíli zaváhal, protože věděl, jak mu sám Ollivander před lety řekl, že si pamatuje každou hůlku, kterou prodal a ta jeho rozhodně za zapamatování stála.

" Bylo v ní pero z fénixe," odpověděl po chvíli Harry.

Prodavač si ho chvíli zaraženě prohlížel, jako by se snažil zjistit, kde už ho viděl. Po chvíli toho však nechal a jen zakroutil hlavou.

" Ach tak to bude těžké," přiznal Ollivander.

" Je vidět, že jste mocný čaroděj, když vás takováhle hůlka přijala, ale také velice náročný."

" Mám tu spoustu hůlek, ale myslím, že by bylo úplně zbytečně zkoušet hůlky s pouze jedním jádrem. Ty by pro vás byly moc slabé," řekl Ollivander a běžel za roh pro hůlky mocnější, které tu měl již dlouhou dobu, protože nechtěly přijmout žádného čaroděje.

Ještě se nenašel nikdo, kdo by je zvládal. Některé tu byly tak staré, že si už nikdo ani nepamatoval kdo je vyrobil.Harry se překvapeně díval za panem Ollivanderem. Čekal, že to bude těžké nalézt pro něj vhodnou hůlku, ale že je tak moc silný, tak o tom neměl ani tušení. Za chvíli se Ollivander vrátil a nesl sebou pouze sedm hůlek.

" Tohle jsou nejstarší hůlky co jsem tu kdy měl, ale také jsou nejsilnější. Ten kdo umí ovládat alespoň jednu z nich musí být velice mocný. Jestli vám žádná z těchto hůlek nebude pasovat, tak vás budu nucen poslat ke svému kolegovi, který vám udělá hůlku na míru," řekl Ollivander a vzal si jednu z krabiček z které vytáhl hůlku černou jako eben.

" Tahle hůlka podle dohadů patřila Salazaru Zmijozelovi. Dokazují to malá háďata které jí celou obtáčí a také velice zdobená rukojeť. Ví se, že si Zmijozel potrpěl na zvláštnostech a také na kvalitě. Neví se z čeho je složená, ale podle vědců, kteří jí zkoumali by měla mít v sobě čtyři jádra. Plášť z mozkomora, blána z testrála, šupina z baziliška a čtvrtá substance, je neznámá."

Harry si jí vzal do ruky a jakmile to udělal začala celá místnost vibrovat.

" Myslím, že to nebude ta správná hůlka," vrátil ji Ollivanderovi.

" Zřejmě bych jí nedokázal dostatečně ovládat a já potřebuji spolehlivou hůlku," řekl Harry.

" Ale jistě naprosto s vámi souhlasím," řekl Ollivander a podal mu další hůlku, která měla být podle dohadů Roweny z Havraspáru.

Harry se překvapeně díval na hůlky, které mu prošli rukou. Byly to hůlky samých mocných a známých lidí. Nechápal, kde je mohl Ollivander vzít. Po hůlce Roweny následovala hůlka Helgy z Mrzimoru a Godrika Nebelvíra. Všechny hůlky reagovaly stejně.

Harry se už začínal bát, že si tu hůlku bude muset přece jen nechat vyrobit. Další byla hůlka, která jak říkal Ollivander podle dohadů patřila Archanděly, který jí dal darem nejmocnějšímu čaroději té doby. Ani ta mu však neseděla. Zbývaly poslední dvě hůlky. Další byla celá fialová.

" U téhle hůlky je zvláštní její barva," upozornil ho Ollivander.

" Strom takovéto barvy ještě nebyl nalezen, obarvená není, sám jsem jí zkoumal a mohu to stoprocentně potvrdit."

Harry si jí tedy vzal do ruky, ale za necelé dvě sekundy jí zas rychle vrátil na místo. Ta hůlka mu začala žhnout v ruce. Kdyby jí nepustil mohla ho i popálit.

" Poslední hůlka," ztěžoval si Ollivander.

" Jestli vám nebude sedět ani tahle tak už opravdu nevím."

Harry se jí tedy opatrně dotknul. Bál se, aby zase nežhnula jako ta před ní. Když se jí však dotkl, pocítil v sobě příjemné teplo, jako by v něm žil oheň, ale napálil ho, protože ho hned ochladila studená voda a vítr. Cítil energii, která jím celým prostupovala. Ollivander se na něj jen potěšeně díval.

" Já to věděl," radoval se.

" Věděl jsem, že jednou přijde někdo kdo si odtud odnese hůlku, která je mocnější než všechny dohromady."

Ollivander nemusel ani Harryho pobízet, aby s ní mávnul. Harry jí pevněji uchopil a lehce s ní mávnul. Kolem něj se seskupila zeď ohně, vody, větru energie a záře. Harry věděl, že je to ona. S touhle hůlkou se postaví Voldemortovi. To je hůlka, která je schopna čelit té jeho.

Po chvíli zeď kolem Harryho zmizela. Ollivander udiveně pozoroval Harryho, jakoby viděl ducha. Když viděl Harry jeho výraz málem se na plno rozesmál. Připomnělo mu to, jak jednou říkal Siriovi na Grimmauldově náměstí, jak v druháku zabil baziliška mečem Nebelvíra. Tehdy se na něj díval Sirius jako na blázna. Když si Harry vzpomněl na Siria, jeho radost rázem povadla, po chvíli však jeho smutek zase vystřídala odhodlanost a touha po pomstě. Harry věděl, že touha po pomstě není zrovna nejlepší, ale tahle touha byla skvělá motivace, která ho držela na nohou.

Harry čekal dokud se Ollivader nevzpamatuje, aby mu mohl zaplatit hůlku a jít, ale Ollivander stále hleděl před sebe a nevnímal okolí.

" Hmmmmm....Promiňte?" nevydržel to už Harry.

Ollivander leknutím nadskočil a otočil se na Harryho. " Jste v pořádku?" zeptal se Harry, když Ollivander pořád nic neříkal.

" Ooooo jistě, že sem. Moc se omlouvám. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. Musel jsem se zamyslet," řekl rychle Ollivander.

" Moc se omlouvám nechtěl jsem vás vylekat, ale už budu muset jít, mám toho ještě spoustu a času ubývá," omlouval se Harry.

" Ale jistě mladý muži. A nemáte se zač omlouvat," usmál se Ollivander.

" Klidně běžte, hůlku jsme nakonec k mému potěšení nalezli, takže vám v odchodu nic nebrání," souhlasil prodavač.

" A kolik vůbec ta hůlka stojí?" zeptal se Harry a čekal nechutně vysokou částku, přece jen na ní měl Ollivander právo.

Podle toho co viděl je ta hůlka velice mocná a tudíž velice cenná.

" Jen si jí klidně nechte pane Pottere. Čekal jsem kdy si pro ni přijdete," usmál se Ollivander.

" Vy jste mě poznal?" divil se Harry.

" Váš otec říkal, že jí budete určitě jednoho dne potřebovat," řekl Ollivander.

Harry tedy poděkoval a odešel na další nákupy. Ollivanderovi nelhal. Měl toho ještě skutečně mnoho a doufal, že to všechno stihne. Přece jen se mu nechtělo utíkat řádu i zítra. Třeba by se mu to už ani nepovedlo. Třeba už teďka celý řád ví, že je pryč a hledá ho všude možně. Úplně viděl Remuse, jak se chudák strachuje, aby nepřišel po Siriusovi ještě o něj. Ani se mu nedivil. On by o Remuse taky nechtěl přijít, i když si s ním nerozuměl tolik jako se Siriusem.

 

 

19.07.2008 14:01:50
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one