NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.


3.kapitola - Sídlo


Cestou jeho zrak upoutal obchod zabývající se činidly černé magie a jinými artefakty, které měly před černou magií chránit vás a váš dům. Harry se na ně moc spoléhat nechtěl. Přece jen věděl, že některé jsou jen bezcenné frašky, které vám moc nepomůžou. Vešel do obchodu.

" Přejete si?" zeptal se malý obchodník nepříjemným hlasem.

Jiný by se bál jeho vzhledu a chování, ale Harry se rozhodl hrát jeho hru.

" Jistě, jinak bych sem asi nelez," odpověděl Harry hlasem za který by se nestyděl ani Lord Voldemort.

" Chci pouzdro na hůlku těch nejlepších kvalit. Nesmí na něj fungovat kletby 1. a 2. kategorie magie a musí vypadat elegantně a měnit barvy podle oblečení," řekl Harry tímtéž hlasem.

" A to si pište, že jestli nebudu spokojený, tak si mě nepřejte," obchodník se otřásl.

" Jistě pane, mám pouzdro přesně to které chcete. Je velmi drahé, ale stojí za to."

" Cena nehraje roli," zastavil ho Harry rukou.

" Dále chci dva opasky, jeden na meč a druhý na dýku stejných kvalit jako pouzdro. Dále mapu světa a podrobnou mapu Anglie a všechny detektory černé magie, které máte."

Obchodník lítal a všechno poslušně nosil na stůl. Harry se tomu jen v duchu usmál. Když chtěl tak dokázal nahnat strach a to se mu bude do budoucna hodit.

" Doufejte, že se už nesetkáme, pane," řekl mrazivě Harry.

Vzal věci a hodil na stůl váček s penězi. Svou novou hůlkou vše zmenšil a dal do kapsy. Líbilo se mu, když mohl dělat kouzla aniž by o tom ministerstvo vědělo. Hůlka poslouchala jak její pán pískal. Harry si až myslel, že dokáže kouzlit jenom myšlenkami.Harry se podíval do seznamu, který si udělal, aby měl přehled a zjistil, že mu ještě zbývají knihy, věci na lektvary, nějaké zbraně a ještě si chtěl pořídit nějakého domácího mazlíčka. Měl sice Hedviku, ale byla moc nápadná potřeboval nějakého mazlíčka, který nebude hned spojován s jeho jménem.

Vydal se tedy do knihkupectví. Na Příčné ulici byly dvě velká knihkupectví. Nejdříve se vydal do toho, kterého znal ze svých studentských výprav. Krucánky a Kaňoury bylo obrovské knihkupectví na rohu ve kterém se dalo najít spoustu zajímavých knih, ale Harry se chtěl ještě podívat do toho druhého ve kterém ještě nikdy nebyl. V Krucáncích se vydal rovnou dozadu a vybral si od každého trochu. Bílou magii, černou magii, myslovou magii (nitrozpyt, nitrobrana, telepatie, empatie, myslozpyt, myslobrana), dále zvěromagii, přeměňování, překvapivě i lektvary, ve kterých chtěl začít od začátku, aby je už konečně pochopil. Dále ho zaujala kniha o runové magii, neverbální kouzlení a kouzlení bez hůlky, metamorfologie (nevím jak se to přesně píše).Knih měl tedy nespočet, když všechny dal k pultu, protože na pult se mu už nevešly, nemohl prodavač věřit vlastním očím.

" K čemu proboha potřebujete tolik knih?" divil se.

" To víte zařizuji nový dům a chtěl bych mít pořádnou knihovnu."

" Tohle je jen začátek, možná si ještě přijdu pro další," řekl Harry s úsměvem.

Prodavač mu stále překvapeně řekl cenu a Harry zaplatil. Poté vše zmenšil a dal si to do druhé kapsy. Knihy musel zmenšit mnohem víc, než vše ostatní, protože jich měl skutečně hodně. Tak kolem stovky a to se rozhodl , že ještě půjde do toho druhého knihkupectví.

Harry se tedy rozloučil a šel do druhého knihkupectví. Jakmile tam vešel poznal, v čem se tyto dvě knihkupectví liší. V tomhle byly velmi staré knihy, které musely být i velmi vzácné. I tady si Harry několik knih vybral. Našel například spoustu knih o nebezpečných tvorech a zplozencích černé magie, které ho zaujaly a dále velice starou knihu lektvarů, která podle majitele měla pouze tři kopie, dále několik knih o živlech a také velkou knihu rodů, ve které si chtěl Harry najít ten svůj. Vadilo mu, že ani neví s kým vším byl, nebo je příbuzný.

I odsud si odnesl hromadu knih, kterou přidal k těm předešlým. Poslední co mu chybělo byly potřeby pro lektvary . Potřeboval celou novou výbavu, ale ne jen tak obyčejnou, ale pro ty největší mistry. Rozhodl se, že se je pořádně naučí a vytře Snapeovi zrak. Zašel si do krámku, kde koupil kotlíky všech velikostí, lahviček od každé sto a surovin nejméně na rok, ale on věděl, že je brzy spotřebuje, jelikož si chtěl udělat pořádnou zásobu všech lektvarů, které najde a mohly by se mu hodit.

Některé suroviny, ale nenašel a tak musel jít do Obrtné. Zašel za roh, kde na sebe hodil nově koupený černý plášť s hlubokou kápí, aby mu nikdo neviděl do obličeje. To by tak hrálo, aby se ještě Fénixův řád dozvěděl, že jim jejich zlatý chlapec běhá po Obrtné zatímco oni hlídají prázdný dům v Zobí. Na Obrtné se moc zdržovat nechtěl a tak se rovnou vydal do krámku Borgina a Burgese. Věděl, že tam budou mít vše potřebné. Na majitele vytasil se svým chladným a odměřeným hlasem a ten mu dal vše na co si jen vzpomněl. Spokojen se svým nákupem se hned vydal na další.

Dále potřeboval nějaké zbraně. Věděl, že by mu střelnou zbraň neprodali, protože nemá zbrojní průkaz, ale meč, dýky, hvězdice luky a šípy, ano. Na Příčné se nacházel jen jeden takový obchod, ve které se dalo takovéto zboží sehnat. Harry tedy do něj vešel a začal se rozhlížet. Měli tam vystavěné nádherné meče a Harry si je udiveně prohlížel.

" Dobrý den pane, potřebujete něco," zeptala se překvapivě žena, která zde prodávala.

Harry na ní chvíli civěl. " Ooo... Moc se omlouvám."

" Jistě, chtěl bych pár hvězdic a dvě dýky."

Žena se jen usmála hned mu nějaké hvězdice a dýky přinesla.

" Používal jste je někdy?" zeptala se.

" Bohužel, ale hodlám to napravit," usmál se Harry.

" Dobrá," řekla žena.

" Hvězdice se vyrábí jenom jeden druh a dělají se po sadách. Kolik chcete sad?" zeptala se.

" Dvě sady by měly stačit," řekl Harry.

Prodavačka dala tedy dvě sady na stranu a vytáhla na pult tři dýky.

" U dýk je to složitější. Tyhle tři druhy jsou nejčastější a také nejlépe padnou do rukou. Chtěl byste trpasličí výrobu, čarodějnou, nebo elfskou?" zeptala se ho.

" No já nevím. S elfskou má už nějakou zkušenost. Používal jsem kdysi elfský meč," řekl Harry.

" Opravdu? To jste měl velké štěstí, protože elfské meče již téměř vymizely," řekla obdivně prodavačka.

" Tenhle byl velice starý okolo několika tisíc let," řekl Harry.

" Nemyslíte Godrikův meč?" zeptala se.

Harry se na ní překvapeně podíval. " Ano, myslím, ale jak jste to poznala?" divil se Harry.

" No jediný takhle starý meč, který je elfský a ještě ke všemu dochovaný je Nebelvírův meč," řekla prodavačka.

" Jestli máte tedy dobré zkušenosti s elfskými zbraněmi doporučovala bych tedy elfskou a magickou dýku"

" Zbraně, které dělají trpaslíci jsou sice velmi dobré, ale také těžké a za chvíli vás z nich bolí celý tělo."

" Elfské a magické můžete nosit neustále u sebe a vůbec je neucítíte, jsou lehké jako pírko," doporučovala mu prodavačka.

" Sice tomu, jako vy nerozumím, ale mile rád si od vás nechám poradit a vezmu si tedy tu elfskou a magickou dýku," usmál se na ní Harry.

" Výborně," řekla prodavačka a dala ty dvě dýky k hvězdicím.

" Dále jste říkal něco o meči."

" Nemám pravdu?" zeptala se prodavačka.

" Ano, máte," ujistil jí Harry.

" Chtěl bych nějaký lehký, ale spolehlivý meč se kterým se dobře zachází a nejde zničit," řekl Harry své požadavky.

" Vidím, že víte co je nejlepší. Takovéto meče mám pouze tři. Jeden byl kdysi vyroben na zakázku, ale jeho budoucí majitel zemřel a tak nám tu zůstal, je velice dobrý z elfského stříbra a je nádherně zdobený," řekla prodavačka.

" A ty další dva?" zajímalo Harryho.

" Ty jsou z magického zlata, to není tak dobré jako elfské, ale je také nezničitelné. Hlavní rozdíl je, že těch elfských mečů je již méně a tak někteří čarodějové chtějí mít alespoň jeden v rodině. Výhoda elfského meče spočívá v tom, že dokáže odrazit i pár menších kleteb a vrátit je."

" Prakticky s ním můžete kouzlit, když nemáte po ruce hůlku, ale přece jen se hůlce nevyrovná a vypadá samozřejmě mocněji než magický meč," dala Harrymu vyčerpávající výklad žena.

" Rád bych si zkusil, jestli ke mně ten elfský meč bude pasovat," řekl Harry.

" Ale jistě hned vám ho přinesu," zaběhla pro něj prodavačka.

Po chvíli se vrátila s mečem v pouzdře. I v pouzdře cítil Harry z meče moc a magii. Opatrně si meč převzal a vytáhl ho z rukojeti. Meč byl opravdu lehký jak pírko. Trochu mu připomínal Nebelvírův meč, s tím rozdílem, že tento meč byl ozdoben smaragdy. Vypadal úžasně a když ho měl Harry v ruce cítil, jako by mezi nimi bylo nějaké propojení.

" Vezmu si ho," řekl Harry rozhodně.

Prodavačka se na něj usmála. Harry zaplatil a dal si elfskou dýku a meč za opasky stejně jako svou novou hůlku do krásného pouzdra. Když odcházel uvědomil si jednu věc, že nebude přece pořád chodit s kápí jako nějaký smrtijed. Potřebuje nějakou menší změnu vzhledu. Aby ho hned každý poznal se mu zrovna nehodilo.

Zaskočil si tedy do kadeřnictví. Řekl, že je mu poměrně jedno jak bude vypadat, jenom, aby to byla změna. Kadeřnice si zřejmě domyslela, že se chce někomu líbit a vypadat sexy a tak mu vlasy vzadu zkrátila hodně stejně jako předek jen pár vlasů nechala delších a ty mu elegantně padaly do obličeje. Po skončení musel uznat, že vypadá dobře. Další změna byly čočky do očí, které se rozhodl používat, jelikož by mu brýle v boji docela překážely.

Šel tedy do optiky, kde si pořídil čočky a hned je vyměnil za staré brýle, které hodil do koše. Jeho smaragdově zelené oči, dříve schované za obroučky brýlí, konečně vynikly v celé své kráse. Teď už zbývala dořešit jen jedna věc a to dům. Rozhodl se, že dá dohromady dům v Godrikově dole, ale bydlet tam nechtěl. Mohl ho buď nechat zbořit nebo opravit a on se rozhodl pro to druhé. V tom domě bylo jeho dětství, nechtěl ho zničit.

Potřeboval nějaké sídlo jako má Voldemort, ale jeho, Harryho. Šel tedy do Gringottovic banky.

" Promiňte, kde bych tady mohl koupit dům?" zeptal se prvního skřeta.

Ten ukázal na konec místnosti. Harry se tam tedy vydal a našel dveře s nápisem NEMOVITOSTI. Zaklepal a vešel.

" Dobrý den, co byste potřeboval mladý muži?" zeptal se skřet a pokynul ke křeslu proti němu.

" Chtěl bych koupit dům," řekl Harry.

" Ale jistě a jaký by měl být?" zeptal se.

" No musí být v Anglii, nebo v Irsku, dále musí být dobře zabezpečený proti mudlům a někde v ústraní."

" Měl by být větší s kuchyní, jídelnou, pokojem, pracovnou atd. Dále by tam měl být velký sklep s mnoha místnostmi," vyjmenoval Harry své požadavky.

" A cena?" ptal se skřet.

" Na ceně nezáleží. Peněz mám dost," usmál se Harry.

" Dobrá tedy.."

" V úvahu připadá Magic castle v Irsku, dále Vila at London v Anglii poblíž Londýna a Griffin castle též v Anglii poblíž Londýna."

" Rád bych se podíval na ty dva hrady," řekl Harry.

" Samozřejmě."

A než se nadál stál před Magic castle. Byl to nádherný hrad, luxusní, ale velmi starý a zchátralý. Ani se nenadál a byl před Griffin castle. Harry se nemohl ubránit. Ten hrad měl některé prvky stejné s Bradavicemi. Vypadal kouzelně a přitom mocně a nedobytně. Kolem hradu se rozprostíral les a z jedné strany byla obří skála. Hrad měl několik věží a velikostí by se vyrovnal Bradavicím.

" Můžeme dovnitř?" zeptal se Harry.

" Kvůli tomu tady jsme," řekl skřet a vedl ho k velkým vstupním dveřím.

" Co všechno se ví o historii toho hradu?" zeptal se Harry skřeta.

" Je jedním z nejstarších hradů Anglie. Podle pověsti ho nechali postavit zakladatelé Bradavic, Godrik, Helga a Rowena, pro své dědice. Prý jenom jejich dědic objeví v hradě místa ostatním skrytá," řekl mu skřet.

" Hrad, jak sám vidíte, je poměrně nedotknutelný. Čas jakoby se zde zastavil. Nábytek a jiné věci, jako stáje a velká ozdobná vrata jsou v původním stavu. Nikdo tu již přes tisíc let nežil," řekl skřet.

" Říkal jste stáje?" ujišťoval se Harry.

" Ano, ale koně si budete muset koupit sám. Můžeme vám je sehnat, ale to je vše."

Harry věděl hned jak sem přišel, že tohle je pro něho to pravé.

" Rozhodl jste se, nebo ještě chcete vidět tu vilu?" zeptal se skřet.

" Ne už jsem se rozhodl," řekl pevně Harry.

" Chci tenhle hrad, Griffin castle."

" Dobrá tak se tedy vrátíme a podepíšeme smlouvu," rozhodl skřet a přemístil je zpět do banky.

Před Harryho dal smlouvu, kterou Harry v rychlosti přečetl a podepsal.

" Peníze vezměte z účtu 623," řekl Harry.

" Výborně. Blahopřeji ke Griffin castle," poblahopřál mu skřet.

" Jakou chcete mít adresu kvůli letaxu?" zeptal se.

" Potter manor," řekl Harry bez rozmýšlení.

" Dobrá, vaše nová adresa je tedy Potter-manor."

" Váš hrad je chráněný proti přemístění, tedy kromě vašeho," ujistil ho skřet.

" Dále jsou u vrat strážci, kteří nepustí nikoho se zlým úmyslem, proti zanesení do mapy, proti vyhledávacím kouzlům a samozřejmě ho nevidí mudlové," řekl skřet.

" Jak jsem již řekl, byla na něj použita kouzla proti stárnutí a tak je tam vše upravené a k ubytování."

" Můžete se nastěhovat," řekl skřet a podal mu papíry k hradu a klíč k hlavní bráně, který znázorňoval vlastnictví.

Harry si vše převzal a šel do Děravého Kotle, kde si vyzvedl své věci a pomocí letaxu se dostal do hradu.

Přemisťovat se ještě neuměl, ale hodlá to co nejdříve napravit. Vypadnul ve velké hale, větší než vstupní hala v Bradavicích. Nechal věci v hale a šel prozkoumat hrad. Byl velký jako Bradavice, takže pochyboval, že to za dnešek stihne. Naštěstí dostal od skřeta plánek, na kterém byly popsány nejdůležitější místnosti. Podle plánku viděl, že v přízemí je hala, velká síň na slavnosti, přijímací hala, kuchyně a jídelna. V prvním poschodí byla knihovna, podle plánku musela být obrovská, dále pracovna, pokoje pro hosty. Ve druhém poschodí byly další velké pokoje, koupelny, pracovny menších rozměrů, Harrymu připomínaly společenské místnosti v Bradavicích. Úplně nahoře byly Harryho soukromé pokoje, pracovna, koupelna, posilovna a jiné.Tyhle místnosti byly zaheslovány proti vniknutí.

Harry se rozhodl, že bude přebývat nahoře a v případě návštěvy použije pokoje v prvním patře a svou oválnou pracovnu se samostatnou knihovnou. Jako první se vydal do své pracovny, kde chtěl uložit všechny své koupené knihy a poté se vydá prozkoumat knihovnu a své pokoje v prvním i hořejším patře. Horší bylo, že tahle část hradu bylo jen malinkatá část celého. Tudíž tu bylo ještě spoustu dalších místností k prozkoumání.

Otevřel dveře a ocitl se zřejmě ve velké přijímací hale, protože tam vedly velké dubové dveře, které byly zdobené a vypadaly velice pevné. Dále zde byly veliké schody, nebyly jako v Bradavicích pohyblivé, ale vypadaly více reprezentativně. Hned jak se po nich vyšlo, byla proti nim Harryho velká oválná pracovna. Harry se po nich vydal do své nové pracovny, otevřel krásné dveře a vešel. Ohromeně stál na místě a pozoroval tu nejkrásnější pracovnu co kdy viděl. Takovou neměl ani Brumbál. Na stěnách visely obrazy a Harry už neměl pochyb, že tento hrad postavili zakladatelé Bradavic. Na obrazech se skvěla jejich pýcha Bradavický hrad, dále Černé jezero, Prasinky a Zapovězený les. Uprostřed stál velký oválný stůl z křeslem jako pro krále.

" Tak to je něco," užasl Harry.

 

19.07.2008 14:02:42
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one