NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

9. kapitola – Zbytečná žárlivost NN

9. kapitola – Zbytečná žárlivost

 

Harrymu přišel dopis od Alex. Úplně na ní zapomněl. Psala mu, že by se ráda stavila. Vzpomněl si, že jí slíbil, že jí vezme do svých stájí a tak začal psát odpověď.

 

Alex,

Jsem rád, že jste na mě úplně nezapomněla, samozřejmě moje nabídka stále platí a rád vás uvidím na svém sídle. Pokud by vám to vyhovovalo, pošlu pro vás v jedenáct někoho z mých lidí, který vás sem zavede. Doufám, že neodmítnete pozvání na oběd. Moji skřítkové vaří excelentně.

 

Zrovna, když chtěl ukončit dopis, vešla dovnitř Laura.

 

„Komu píšeš?“zeptala se zvědavě.

 

„Alex, té prodavačce potřeb pro jízdu na koni. Slíbil jsem jí, že jí ukážu mé stáje. Koně přímo zbožňuje. Zřejmě si na to vzpomněla a napsala mi jestli by se nemohla stavit,“řekl Harry a dopsal konec dopisu.

 

Brzy na viděnou

 

                                           Harry Black

 

 

„Tak z ničeho nic?“zeptala se dál Laura.

 

„Ano, z ničeho nic,“řekl Harry.

 

„Proč se tak ptáš?“zajímalo ho.

 

„Protože to nevypadá, že by si jí byl lhostejný,“ukázala mu dopis od Alex a začala ho nahlas číst.

 

Pane Blacku,

Už je to nějako dobu co jste byl v mém obchodě a já jsem si vzpomněla na vaše milé pozvání, když jsem vybírala zrovna jednomu krásnému hřebci nové sedlo. Doufám, že vás neurazím tím, že když bych vás požádala o setkání. Vím, že je to narychlo, ale velice by mě to potěšilo. Mohli bychom si spolu vyjet na koních. Budu doufat ve vaši kladnou odpověď.

 

Se srdečným pozdravem

  

                                                 Alex Whitová

 

„Nemusíš mi to číst, už jsme to četl,“upozornil jí Harry.

 

„Copak to nevidíš?“vyletěla Laura.

 

„Co nevidím lásko?“zeptal se Harry, když pečetil dopis.

 

„Ta ženská tě chce dostat. Podbízí se ti jako nějaká děvka,“řekla Laura znechuceně.

 

Harry se zasmál. „Neříkej, že žárlíš.“

 

„Já? Vůbec ne. Jen mě štve,“řekla nasupeně Laura.

 

Harry k ní přišel a objal jí.

 

 „Uklidni se. Alex je fajn, jistě si budete rozumět. Miluje koně a navíc mě určitě nechce sbalit. Proč by to proboha dělala?“smál se Harry.

 

„Chceš, abych ti vyjmenovala všechny důvody?“zeptala se ironicky Laura. „Jsi bohatý, sexy, mladý, vtipný. Mám pokračovat?“

 

„To si opravdu myslíš? Že po mě jede kvůli penězům?“zeptal se Harry.

 

„Já nevím kvůli čemu, ale vím, že tě chce jen aby tě dostala do postele,“odfrkla si Laura.

 

„A proč mě chceš ty?“zeptal se jí Harry vážněji. „Kvůli nakupování se zlatými kartami, životě na hradě, služebnictvu?“

 

„Ne, jak si tohle vůbec můžeš myslet?“ujistila ho Laura.

 

„Milovala bych tě i bez všeho toho kolem. Je mis tebou dobře, hrozně mě přitahuješ. Prostě tě chci,“řekla mu.

 

Harry se usmál. „Jsem rád, že jsme si v tom udělali jasno. V jedenáct přijde Alex a poobědvá s námi. Nechci, aby si myslela, že jsou mezi námi rozepře. Budeme se chovat jako správní hostitelé. Jde přece jen o pár hodina  já budu mít důvod sednout konečně na Escalibra.“

 

„Nevím jestli to půjde,“zkazila mu radost Laura. „Will si ztěžuje, že ho nechce vůbec poslouchat ať dělá co chce.“

 

„Neboj, věřím, že to Will zvládne. ¨Tak nějak věřím, že si budu s Escalibrem rozumět,“usmál se na ní.

 

Laura se taky usmála a políbila ho.

Harry poslal pro Alex domácího skřítka, který jí měl dostat do sídla. Samozřejmě tak, aby si toho Laura nevšimla.

Přesně v jedenáct se Alex objevila. Přesná jako hodinky.

 

„Vítám vás na Manor, Alex,“usmál se Harry a přivítal jí na hradě.

 

„Ráda vás znovu vidím pane Blacku a myslím, že bychom si mohli tykat, když už spolu trávíme ten čas,“usmála se.

 

„Moc rád, jsem Harry,“řekl a podal jí ruku.

 

„Alex,“oplatila mu gesto.

 

„Tohle je Laura, moje přítelkyně,“představil jí Lauru.

 

„Moc mě těší, pro vás jsme samozřejmě taky Alex,“nabídla jí.

 

„Laura,“podala jí ruku Laura.

 

„Máš opravdové štěstí na muže, Lauru,“řekla Alex.

 

„Já vím, proto si Harryho hlídám,“hodila po ní varovný pohled.

 

„Neboj, já to ho vzít nechci. I když musím uznat, že na mě Harry zapůsobil,“přiznala Alex.

 

„Vím, že to zni asi hrozně neomaleně, ale já jsme hrozně zvědavá na koně. Mohli bychom se na ně jít podívat?“poprosila Harryho.

 

„Jistě,“usmál se Harry a šel s ní a Laurou do stájí.

 

Jakmile tam vešli, Alex užasle obcházela každého koně a dotýkala se jich jakoby téměř s posvátnou úctou.

 

„Jsou nádherný, ani nevíš jaký máš poklad,“řekla Alex Harrymu.

 

„Neboj, už jsme byl poučen,“zasmál se Harry.

 

„Pane,“objevil se tam Will.

 

„Koukám, že jste přivedli opravdovou znalkyni,“podíval se na Alex.

 

„To ne, jen mě koně vždy zajímali a fascinovali,“usmála se Alex.

 

„Myslíte si, že bychom si mohli vyjet?“zeptala se Willa  a Harryho.

 

„Jak to vypadá s Escalibrem, Wille?“zeptal se Harry cvičitele.

 

„Nic moc, dělá si co chce, mé rozkazy ignoruje. Považuji za velký pokrok, že mi vůbec dovoluje se k němu přiblížit aniž by mě zabil,“přiznal Will.

 

„To nezní zrovna dobře,“povzdechl si Harry.

 

„Ale můžete si zkusit zatím jiného koně,“navrhl mu Will.

 

„To by šlo a místo oběda bychom si mohli udělat piknik,“navrhl Harry.

 

„Bezva nápad,“usmála se Laura.

 

„Zatím si vyberte nějakého koně a já si osedlám svoji klisnu,“řekla Laura a zmizela venku kde se probíhala její nádherná klisna.

 

„Vyber si jaký se ti líbí,“ukázal Harry Alex.

 

„Děkuju,“usmála se a procházela kolem koní až se zastavila u jednoho hřebce tmavě šedé barvy s modrýma očima.

 

„Co tenhle,“ukázala na něj.

 

„To je Metrix. Je poměrně rychlý a poslouchá na všechny rozkazy,“řekl Will.

 

„Skvělej výběr,“přikývl Harry.

 

„Já zkusím toho bílého hřebce,“ukázal Harry na jednoho koně poblíž.

 

„Dobrý výběr. Dertex je poměrně klidný. Nebude vám dělat problémy, jelikož jste předtím ještě na koni nejezdil, bude to pro vás nejlepší začátek,“souhlasil Will.

 

Všechny tři koně osedlali a vzali si sebou ještě košík s jídlem od skřítků. Alex bez problémů nasedla na svého hřebce a i Laura s trochou pomoci se držela celkem obstojně.

 

 Harry se podíval trochu nedůvěřivě na Dertexe a pak si řekl. Odvahu, je to přece jen kůň. Žádný smrtijed, nebo Voldemort a pokud to neuděláš, bude si Alex myslet, že si slaboch a Laura se ti bude smát, protože se naprosto zesměšníš.

 

V duchu Dertexe prosil, aby se moc nehýbal  a pak na něj vyskočil a pořádně se chytil uzdy. Nebylo to zas až tak moc hrozný. Teď, když už byl nahoře, se mu to docela i líbilo. Rozhodně to bylo míň nebezpečný než famfrpál.

 

Mrzelo ho, že už si tak moc dlouho nezalítal. Další důvod proč říct Lauře pravdu. Plánoval za hradem famfrpálové hřiště, jenže ho museli kvůli utajení ještě na chvíli odložit.

 

„Páni, hned napoprvé si se vyšvihl sám,“řekla uznale Laura.

 

„Asi Dertex cítí, že by mě naštval, kdyby se něco pokazilo,“zavtipkoval Harry.

 

Alex se zasmála.

 

„Hlavně buď v klidu,“poradila mu Alex.

 

„Kůň ze svého pána vycítí co si může dovolit. Když budeš v klidu, bude tě poslouchat, pokud z tebe ale ucítí nejistotu, mohl by tě i shodit,“varovala ho Alex.

 

„Díky, budu si to pamatovat,“poděkoval jí Harry a řekl Willovi, aby koně pustil.

 

Poté ho pomalu a v klidu donutil ke klusu. Alex a Laura ho následovali.

 

„Na začátku lesa je takové pěkná louka, tam bychom si mohli udělat ten piknik,“navrhla Laura.

 

„Jak to víš?“zajímalo Harryho.

 

„Byla jsem tam s Willem na projížďce,“řekla Laura.

 

Za chvilku dojeli k lesu. Nebyl nijak extra temný, ale Harry věděl, že kdyby si troufli hlouběji do jeho nitra, nebezpečí by sílilo. Tenhle hrad, ač se to nezdálo byl velice dobře chráněn. Z jedné strany skálou, z druhé lesem, z další řekou a tou poslední bránou se stejně dobře účinnými kouzly, které byly i v Bradavicích. Prakticky to tady bylo bezpečné dost, ale přesto si Harry zvykl být v pozoru.

 

„Jak to, že tě Will donutil jet do lesa?“uvědomil si Harry. „Vždyť z něj máš panickou hrůzu.“

 

„Jednoduše, vedl mého koně a já ho nemohla zastavit a navíc na začátku ten les není tak hluboký, takže i mezi stromy je vidět stejně dobře jako mimo les,“vysvětila Laura.

 

Za chvíli se skutečně dostali na malou louku, kterou osvětlovalo světlo.

 

„Je to tu moc hezké,“řekla Alex.

 

„Takové romantické, doufám, že tu nepřekážím,“mrkla na ně spiklenecky.

 

„Samozřejmě, že ne. To já jsem tě pozval,“řekl hned Harry.

 

Sedli si na zem a sundali oběd ve velké krosně.

 

Skřítkové jim připravili jako dezert jahodové palačinky a poté smažené kuře se salátem. Vypadalo to skvěle.

 

„Palačinky, tak ty jsem snad neměla už roky,“řekla nadšeně Alex.

 

„Nám je dělají ve škole a musím říct, že excelentně,“usmál se Harry.

 

„Jo, taky mi chybí ty jejich jídla,“posteskla si Alex.

 

„Moment,“zarazila se Laura.

 

„Vy jste chodili na tu samou školu?“zeptala se podezíravě.

 

„Ano, ale do jiného ročníku, takže jsme se jaksi minuli,“řekl Harry.

 

„Co dělal někdo jako ty na policejní akademii?“ptala se dál Laura.

 

„Musela jsem, bylo to přání rodičů,“vymyslela rychle Alex.

 

Došlo jí, že Harry nechce, aby jeho přítelkyně věděla kdo je.

 

„Tak to chápu,“uklidnila se Laura.

 

„Já jsem to měla podobně. Rodiče ze mě chtěli mít doktorku(léčitelku), takže jsem šla na medicínu, ale pak jsem si uvědomila, že to není nic pro mě a vrátila jsme se k dědovi do Anglie,“řekla Laura.

 

Strávili poměrně příjemné dopoledne. Poté co Laura víc poznala Alex přestala tolik žárlit a začal bát i docela přátelská. Poté co se vrátili na hrad, což bylo kolem třetí odpoledne, vyprovodili Alex k vratům.

 

„Ráda jsem tě poznala,“řekla Laura.

 

„Já tebe taky. Snad se ještě někdy uvidíme. Bylo to s vámi moc pěkné,“usmála se Alex.

 

„Jo to bylo,“souhlasil Harry.

 

„Někdy napiš  a můžeme se zase sejít,“nabídl jí Harry.

 

„Napíšu,“slíbila Alex.

 

„Nebylo to zase tak hrozné co?“usmál se Harry na Lauru poté co se rozloučili a vrátili do hradu.

 

„Ne to nebylo, ale stejně si stojím za tím, že se jí líbíš,“odporovala Laura.

 

Na to se Harry zasmál a políbil jí.

 

„Chtěl jsem s tebou o něčem mluvit,“začal Harry. „Věříš na nadpřirozenou sílu?“

 

„Cože? Myslíš jako superman, ufo a tak?“zeptal se pobaveně.

 

„Ne myslím na kouzla,“řekl Harry.

 

„Nechceš mi doufám tvrdit, že si expert na karetní triky,“zarazila ho Laura.

 

„Ne, to ne, ale co si o kouzlech myslíš?“zeptal se znova.

 

„Věřím na kozla, jestli to chceš vědět,“řekla Laura. „Proč?“

 

„Víš, tenhle hrad kdysi patřil jednomu čaroději, který ho postavil. Proto je takový zvláštní, magický,“přiznal Harry.

 

„A ty tomu věříš?“zasmála se Laura.

 

„To je určitě jen nějaký reklamní trik,“uklidňovala ho.

 

Harry si v duchu povzdechl. Tak takhle to nepůjde.

 

14.11.2009 23:34:28
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one