NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

19. kapitola - Profesoři pozor! ZvA

19. kapitola – Profesoři pozor!

I když se Fénixův řád se Solomy dohodl na vzájemné pomoci. Jejich vztahy na tom pořád nebyly nejlépe. Jediný článek, který je spojoval, byl Harry. Brumbál mu věřil, stejně jako Adžin, takže se díky tomu respektovali.

 

Harrymu a ostatním ze sedmého ročníku se rapidně blížily OVCE a to znamenalo učení. Spoustu učení. Mia se rozhodla, že dá pozor na to, aby se nikdo z nich neulejval. Naštěstí jí Harry a ostatní umluvili k poslednímu volnému týdnu před tou hrůzou, kdy budou muset zapalovat své mozkové buňky.

Rozhodli se, že tento týden vezmou ve stylu Pobertů. Takže vyhlásili soutěž, kdo naštve více profesorů za jeden týden. Chudáci učitelé ani nevěděli, co je čeká.

 

První kdo to schytal, byla profesorka McGonagallová. Zrovna vysvětlovala složitou přeměnu, otočila se k tabuli a toho využila Sofie, která zakouzlila menší iluzní kouzlo.

 

„Doufám, že chápete,“otočila se profesorka, ale zarazila se uprostřed pohybu.

 

Koukala se totiž do naprosto prázdné učebny, kde nebyl ani jeden z jejích studentů.

 

„Co se to stalo,“zeptala se udiveně.

 

Netušila, že studenti jsou ve třídě i nadále a jen ona je nemůže vidět. Sofiino iluzní kouzlo fungovalo tak, jak mělo. Všichni studenti se při pohledu na profesorku svíjeli smíchy.

Profesorce McGonagallové, ale nedošlo, že je to jen iluze a bála se, že byli její studenti nějakým trikem uneseni. Vystrašeně běžela do ředitelny za profesorem Brumbálem.

 

Vletěla do ředitelny jak velká voda: „Albusi, ani netušíš, co se stalo. Otočila jsem se k tabuli, mohlo to být jen pár vteřin, když jsem se ale otočila zpět, studenti zmizeli,“řekla Minerva.

 

„Počkej, Minervo, to není možné,“řekl na to Albus.

 

„Nedělej ze mě blázna, Albusi. Vím, co jsem viděla, nebo spíše neviděla. Pojď se mnou do třídy a přesvědč se sám,“vyzvala ho Minerva.

 

Albus tedy šel, a když uviděla naprosto prázdnou třídu, vytáhl hůlku a zakouzlil pír kouzel.

 

Sofie tušila, že je konec s jejím trikem.

 

Měla pravdu. Albus našel velice šikovně vytvořené iluzní kouzlo. To kouzlo mu na tváři vyvolalo úsměv.

 

„Co tě tak pobavilo, Albusi. Vždyť mohou být ti studenti v nebezpečí,“nechápala Minerva.

 

„Mýlíš se, Minervo. Tví studenti byli celou dobu ve třídě. Jen nikdo z nich vytvořil iluzní kouzlo a oni z nás teď musí mít obrovskou legraci,“pousmál se Albus.

 

„COŽE?“vyletěla Minerva.

 

„Okamžitě to zrušte,“křičela do prázdné třídy a vypadala chvilku jako pacient psychiatrické léčebny, který mluví sám se sebou.

 

Sofie si ale řekla, že už toho bylo docela dost a že přece jen nechce být vyloučena z Bradavic a kouzlo zrušila. Najednou byla třída zase plná studentů.

 

„Kdo to udělal?“zeptala se Minerva.

 

Nemělo cenu zapírat. Stejně by to poznali.

 

„Já, paní profesorko,“přihlásila se.

 

„Doufám, že jste spokojena, slečno Blacková,“řekla ostře Minerva a pro sebe si dodala. A to jsem si myslela, že Poberti už vystudovali.

 

„Měla jste k tomu nějaký důvod, slečno?“zeptal se Albus s jiskřičkami v očích.

 

„Ano, tedy ne pane. Jen…..,“zamotala se do toho Sofie. „Jen jsem si myslela, že nám brzy začnou přípravy na OVCE, tak by nebylo špatné si ještě užít trochu zábavy.“

 

„No, to se vám teda povedlo,“neodpustila si Minerva ironickou poznámku.

 

Další nešťastník byl Snape. Toho si vybral za svůj cíl Ron. Byl výbušný, takže by to neměl být zas až tak velký problém.

Měli dělat lektvar proti spánku. Byl to lektvar, který se hodil bystrozorům během nočních hlídek, zajišťoval, že neusnou.

Ron ho s pomocí Mii, což Snapeovi samozřejmě neušlo, vytvořil. Od Freda a George se dozvěděl že, když tam hodí hadí šupinu, změní jeho vlastnosti a místo, aby zabraňoval spánku, začne se dotyčnému chtít tak spát, že není možné tomu odolat. Účinky navíc pominou až po třech dnech.

Snape se zvedl, že zkontroluje, jak jsou na tom. Poté, co se Harry zlepšil v lektvarech, byl ten, na koho měl nejvíce spadeno právě Ron. Došel k němu a nahnul se nad kotlík, který místo, aby měl zářivě oranžovou barvu, byl červený jako růže.

 

„Vypadá to, pane Weasley, že jste zase pokazil vše, na co jste sáhl,“řekl sarkastiky Snape.

 

„Deset bodů za vaši tupost. Jen vy dokážete zkazit lektvar, který za vás udělala prakticky celý Grangerová.“

 

Celý Zmijozel dostal záchvat smíchu. S Ronem to ale nic neudělalo. Čekal na svojí pomstu. Možná, že má Snape oči všude, ale nějak mu ušlo jak do lektvaru Ron před jeho příchodem hodil hadí šupinu. Snape se nadejchal páry z lektvaru, které měl účinky jako samotný lektvar, takže Ron jen čekal, kdy se dostaví.

On sám se proti tomu vyzbrojil protilátkou a ostatní byli moc daleko, aby to na ně působilo.

Sotva si Snape sedl za katedru, začaly se mu zavírat oči.

Co to s ním sakra je? Vždyť ještě před chvílí se mu spát nechtělo. Neměl ale čas to zkoumat, protože lektvar vyhrál a on zavřel oči a lehl si na ruce na katedře. Za chvíli už bylo slyšet jen jeho chrápání.

 

Všichni se začali potichu smát, když ale zjistili, že ho to neprobudí, vypukl smích naplno. Dokonce i Zmijozelové to nevydrželi.

 

„Tohle si odneseš Weasleyi,“řekl Malfoy nenávistně.

 

„To bys mi to nějak musel dokázat, Dráčku,“řekl pobaveně Ron.

 

Malfoy se vydal za Poppy na ošetřovnu, aby se na Snapea podívala. Ten Weasley ho mohl klidně otrávit.

 

„Uklidněte se, pane Malfoy. Můžu vám zaručit, že to profesor Snape přežije. Nic mu není, jen spí.“

 

Když to řekla, třída zase propukla v hysterický smích.

 

Po obědě měli mít souboje. Harry se ale schoval před vchodem a čekal, až dorazí táta se Siriem. Jakmile se za nimi zavřely dveře, hodil do sebe mnoholičný lektvar a do minuty vypadal jako jeho kmotr. Se suverénním výrazem vešel do třídy. Bylo ticho a jak třída, tak profesoři se na ně obrátili.

 

Harry nasadil co nejpřekvapenější výraz: „Mohl byte mi vysvětlit, kdo ksakru jste?“otočil se na Siria.

 

Ten na něj koukal s otevřenou pusou. James házel pohled z jednoho na druhého.

 

„Já jsem Sirius Black,“řekl Sirius.

 

Tomu se Harry zasmál Siriovým štěkavým smíchem.

 

„Někdo asi jste, ale rozhodně ne Sirius Black. Já jsem Sirius Black. Člověk se zdrží na záchodě s krásnou brunetou a mezitím mu někdo přebere třídu,“tvářil se opravdu pobaveně Harry.

 

„Tichošlápku?“zeptal se pátravě James.

 

„Copak Jimmy, neříkej, že tě taky obalamutil. Ale no tak, Dvanácteráku, přece se známe tolik let,“řekl ublíženě Harry.

 

Studenti to nevěřícně pozorovali.

 

„Vážený pane,“otočil se Harry k Siriovi a choval se k němu jako k nemocnému dítěti. „Věřte mi, že naprosto chápu vaší touhu vypadat jako já, nebo dokonce být mnou, ale to nejde. Vy jste nemocný a musíte se léčit.“

 

Harry měl co dělat, aby se nerozesmál, když na něj Sirius vykulil oči.

 

„To je blbost. Já jsem…..“

 

Harry ho zadržel: „Vy nejste Sirius Black. Pamatujete si, kde jste sehnal ten mnoholičný lektvar?“zeptal se ho laskavě Harry. „Věřte mi, já vám chci pomoct. A taky nechce, aby z vás měla má dcera šok.“

 

„Já jsem si žádný lektvar nevzal,“stál si za svým Sirius.

 

„Myslím, že je to zbytečné, Dvanácteráku,“otočil se na něj Harry. „Měli bychom zavolat Poppy, aby ho mohli odvést k Mungovi. Očividně potřebuje profesionální pomoc.“

 

James vážně přikývl.

 

„Teda, to by mě nenapadlo, že mě někdo dokáže takhle oblafnout. Promiň Tichošlápku,“omlouval se Harrymu. „Měl jsem hned poznat, že to nejsi ty.“

 

„V pohodě,“kývl hlavou Harry. „Zavoláš Poppy? Já ho zatím pohlídám.“

 

„Jo, jo jasně,“přikývl James a zmizel.

 

Za chvíli se tam objevila Poppy s nějakou další lékouzelnicí.

 

„Tak kde ho máte?“ptala se hned.

 

„Tady,“ukázal Harry na Siria. „Hlídal jsem ho, aby neutekl. Vypadá to, že na tom není psychicky v pořádku, tak aby si ještě neublížil.“

 

„To od vás bylo velice moudré, profesore,“řekla Poppy a pravého Siria svázala a začarovala, aby nemohl křičet. Zahořely plameny a už byli u Munga.

 

„Třído, končím dnešní hodinu. Nahradíme si jí jindy,“řekl James a propustil je.

 

„Páni, to byla síla,“obrátil se na Harryho, když už tu zůstali samy.

 

„To mi povídej,“přikývl vážně Harry.

 

„Budu muset jít. Mám ještě schůzku s tou brunetou. Uvidíme se večer,“řekl Harry.

 

„Jasně Tichošlápku. Užil si to,“mrkl na něj James.

 

Harry radši rychle zmizel, protože věděl, že u Munga nebude dlouho trvat, než zjistí, že je to skutečný Sirius Black.

Sotva došel do společenky, rozchechtal se. Mezitím přestal fungovat mnoholičný lektvar. Když ho zbytek party viděl, hned jim to došlo.

 

„Neříkej, že jsi to byl celou dobu ty,“řekla Mia.

 

Harry přikývl.

 

„Počkej, takže mého tátu vyšetřujou u Munga na psychiatrii?“řekla Sofie pobaveně a následně se taky rozchechtala.

 

„Pánové a dámy, myslím, že tohle skvělí herecké číslo asi netrumfneme, i když Rone, s tím Snapeem jsi fakt zabodoval,“sklonila mu poklonu Sofie.

 

„Kdy ho pustí?“zeptala se ještě Harryho.

 

„Hádám, že hned potom, co na něj vyzkouší veritasérum,“ušklíbl se Harry.

 

„Počkejte ještě a co ostatní učitelé? To z toho jen tak vyváznou?“nedal se Ron.

 

„Bojím se, že teď už si na nás dají pozor,“řekla smutně Sofie.

 

Siria pustili, jak Harry předpověděl. Vletěl jak velká voda do Bradavic. Jako první to schytal James. Jak jen mohl dovolit, aby ho odvedli? Tomu to ale přišlo hrozně vtipné.

Ve sborovně to řešili, když na to Remus kápnul: „Copak vám to ještě nedošlo?“zeptal se jich, jakoby to bylo hned jasný. „Snape, Minerva, Sirius. Nepřipomíná vám to něco? Navíc k Minerv se Sofie sama přiznala a slyšel jsem Zmijozelské jak tvrdí, že má Snapea na svědomí Ron.“

 

„Jenže když se to stalo mně, všichni tam seděli,“namítal Sirius.

 

„Všichni kromě Harryho,“řekl Remus pobaveně.

 

„Ó můj bože, já toho kluka zabiju,“rozčiloval se James.

 

„Co ty!“vyletěl Sirius. „Tebe tvůj kmotřenec nenechal zavřít do blázince.“

 

„Mohli byste se laskavě všichni uklidnit?“vložila se do toho Lily. „Pokud vím, zrovna vy jim nemáte co vyčítat. Nebyli jste jiní.“

 

To byl fakt a museli to uznat i James a Sirius.

 

„Už aby se oženili. Harry i Ron. Potřebují, aby je manželky trochu zpacifikovaly,“neodpustil si James.

 

Tomu se Sirius zasmál.

 

„Co jsi tím chtěl naznačit Jamesi Pottere?“zeptala se výhružně Lily.

 

„Samozřejmě, že nic, lásko. Jen chci, aby měl náš syn stejně šťastné manželství jako my dva.“

 

 

„Takže to končí? Končí pohoda?“zeptala se smutně Sofie.

 

„Jo a jak znám Miu, tak začíná teror,“nedopustil si Ron, ale to netušil, že jeho milovaná mu stojí za zády, takže hned schytal pěkný pohlavek.

 

01.08.2010 00:44:50
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one