NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

1.kapitola - Útěk (Ztracená)

 1. kapitola  - Útěk

Bylo léto, srpen a zbývaly poslední dva týdny prázdnin. Bella seděla ve svém pokoji v Anglii a plánovala jak se odtud co nejrychleji dostat. To byl ale nesnadný úkol. Někdy si tu připadala jako ve vězení. Hlídali jí na každém kroku od té doby, co zemřela její máma Diana. Rozhodla se ale, že už toho má dost. Sbalila si bágl s věcmi, dost velký obnos peněz a radši ještě kreditní kartu. Věděla, že jí nebude moci použít, ale byla to její jistota.

 

Vyplížila se z pokoje a přes obrovskou zahradu se dostala za pozemky. Zatím jí její plán vycházel. Ulici odtud měla připravené auto, které ji odveze na letiště. Jeden její kamarád jí dokonce sehnal falešné papíry, aby jí nikdo nepoznal. Nyní se jmenovala Isabella Swanová. Jméno Isabella si nechala, jen potřebovala nové příjmení a Swanová docela ušlo.

 

„Jsi si jistá, že to chceš skutečně udělat?“zeptal se ještě jednou na letišti její kamarád Alex.

 

„Jo, Alexi. Už toho všeho mám dost. Hrozně na mě tady doléhá mámina smrt,“řekla Bella.

 

„Dávej na sebe pozor a volej hned jak to půjde. Kam vůbec letíš?“zajímalo ho.

 

„Do Washingtonu a potom do jednoho zapadlého městečka. Mají tam střední školu a já se na ní přihlásila do druhého ročníku,“řekla Bella.

 

„Nerad tě pouštím samotnou,“namítl Alex. „Vrátíš se někdy?“

 

„To ještě nevím. Nikdy se mi tenhle život moc nelíbil, to víš. Přemýšlela jsem, že bych v Americe zůstala,“přemýšlela Bella.

 

„Už budu muset jít,“řekla, když se podívala na hodinky.

 

„Bude se mi stýskat,“řekl Alex a naposledy jí objal.

 

„To mě taky,“řekla Bella se slzami na krajíčku.

 

„Tak už běž,“pousmál se Alex.

 

Bella se s ním tedy nerada rozloučila a za chvíli už seděla v letadle.

 

Forks:

 

„Slyšel jsem, že budete mít novou spolužačku,“řekl Carlisle.

 

Alice se tvářila nadšeně. Nějak tušila, že budou skvělé kamarádky.

Edwarda ta zpráva vůbec nezaujala a Rosalie dělala, že se jí to netýká.

 

„A jak se jmenuje, odkud je a…..,“vyzvídala Alice .

 

Esme se usmála.

 

„Je to Angličanka, původně z Londýna. Jmenuje se Isabella Swanová a bude bydlet u svého strýce Charlieho Swana,“řekl Carlisle.

 

„Myslíš místního náčelníka Swana?“zeptal se překvapeně Emmet. „Vždycky jsme si mysleli, že nemá příbuzné.“

 

„To my taky, ale očividně má,“řekla Esme.

 

Bella zrovna přistála v Seattlu. Sice to Alexovi neřekla, ale ona tu nebude sama. Příjmení Swanová si nevybrala jen tak. Poblíž Port Angeles v malém městečku Forks žil její strýc z matčiny strany, Charlie Swan. Volala mu jestli by u něj nemohla na pár dní zůstat. Byl překvapený, ale souhlasil. Žil sám, takže byl rád za nějakou společnost.

 

Charlie na ní čekal před letištěm. Bella se s ním nijak zvlášť nevítala. Byl to sice její příbuzný, ale prakticky se neznali.

 

Jeli autem do Forks, když se Charlie zeptal: „Přijela si sem kvůli své matce?“

 

„Možná,“přiznala Bella. „Stýská se mi po ní, ale taky už jsem potřebovala pryč.“řekla smutně.

 

„Někdy si říkám, že kdyby si tvá matka nikdy nevzala Charlese, tvého otce, možná by ještě žila,“řekl Charlie trochu nakřáplým hlasem.

 

„To nemůžeme vědět. Vím ale, že i kdyby to máma věděla, stejně by si ho vzala. Ty jsi je neviděl poslední léta spolu. Milovali se,“řekla Bella a z očí jí tekly slzy.

 

„Promiň. Nechtěl jsem tě zranit,“omlouval se Charlie.

 

„To je dobrý, jen jsem po její smrti ještě nějaká přecitlivělá,“usmála se Bella.

 

„Zařídil jsem ti přijetí na zdejší střední, jak jsi chtěla a sehnal ti učebnice,“snažil se zavést Charlie řeč na jiné téma.

 

„Jo, díky,“poděkovala Bella.

 

Zbytek cesty jeli mlčky. Poblíž Forks se nacházela velká prodejna aut. Když jí Bella uviěla, řekla Charliemu, aby zastavil.

 

„Ty si chceš koupit auto?“divil se Charlie.

 

„Ano chci, jak bych asi jinak jezdila ráno do školy?“zeptala se Bella s pozvednutým obočím.

 

„Klid, peněz na něj mám dost a opravdu ho potřebuju,“ujistila ho.

 

„No tak dobře,“vzdal to Charlie.

 

Vešli do prodejny a hned k nim přiběhl ochotný prodavač. Bella milovala styly aut jako byly Ferrari, Chevrolet, jelikož jí na ně naučili její bratranci, ale teď si nic tak okázalého koupit nemohla. Chtělo to nějaké méně okázalé, ale rychlé autíčko. Nakonec si vybrala černé Volvo. Z prodejny už vyjížděla ve svém novém autě a s úsměvem si zapnula rádio. Volvo jelo skvěle, i když by měla mnohem radši to Ferrari.

 

Charlie jí ukázal její pokoj. Nebyl nijak velký, ale jí to nevadilo. Zase tak moc si na přepych nepotrpěla. Otevřela si kufr a vyndala oblečení. Vzala si sebou jen to nejnutnější. Což znamenalo pár kusí kalhot, nějaká trička mikiny a dvoje boty. Zdejší chladné prostředí nebylo stejně vhodný na šaty a sukně. Alex jí slíbil, že jí co nejdříve nenápadně pošle další oblečení.

 

Druhý den ráno se rozhodla, že se trochu porozhlídne po okolí.

 

„Co kdyby sis zajela do La Push? Jakob by byl šťastný, že tě po tolika letech zase vidí,“navrhl jí Charlie.

 

Bella se zasmála: „Neříkej, že si mě ještě pamatuje.“

 

„Ale vlastně to není zase tak špatný nápad,“souhlasila nakonec.

 

Vlezla si do novýho autíčka a vyjela do La Push. Do přehrávače si dala své oblíbené CD. Debussy. To nikdo z její rodiny nechápal, jak může něco takového poslouchat. Zaposlouchala se do své oblíbené skladby a za chvíli už stavěla před domem Billyho Blacka, otce Jakoba. Trefila sem jen díky Charliemu, který jí dopodrobna musel popsat cestu. Bylo to už spoustu let co tu bylo naposled, ale přišlo jí, že to tu vypadá pořád stejně.

 

„Vítám tě znova u nás, Isabello,“zamával jí ze dveří Billy. „Volal mi Charlie, že k nám míříš.“

 

Bella se usmála a vešla do domu.

 

„Jakob tu bud za chvilku. Bude nadšený až tě uvidí,“řekl zvesela Billy.

 

„Je to dlouho co jsem tu nebyla,“řekla zamyšleně Bella.

 

„Ano to je,“usmál se Billy, ale pak řekl vážněji: „Je mi líto co se stalo tvé matce.“

 

„Díky Billy. Snažím se s tím vyrovnat, ale jde to těžko,“přiznala Bella.

 

Najednou se ode dveří ozval hluk. Bella vykulila oči, když ho spatřila.

 

„Jakobe?“zeptala se s neuvěřením.

 

Ve dveřích stál mladý kluk, který, ale vůbec nevypadal na svůj věk. Byl mladší než ona, ale ten kdo si tu mladší připadal, byla ona. Měl vypracovanou hruď, zářivé oči a krátké vlasy.

 

„Bello,“zavolal nadšeně a objal jí.

 

„Co ty tady děláš?“nemohl uvěřit vlastním očím.

 

„Prostě jsem se rozhodla, že si na chvíli odpočinu od Anglie,“usmála se Bella.

 

„Bezva, nepůjdeme se projít? Znám jedno skvělý místo, kde je úžasný výhled na moře,“lákal jí Jakob.

 

„Proč ne,“souhlasila Bella.

 

Procházeli se u skály, ze které byl skutečně nádherný výhled.

 

„Nečekal jsem, že tě tady ještě někdy uvidím,“pousmál se Jakob.

 

„Přece je, Forks není místo pro princeznu,“škádlil jí.

 

„Hej, nech si tu princeznu,“šťouchla ho do ramene Bella.

 

Hned na to vykřikla bolestí. „Sakra,“skuhrala. „Ty máš rameno snad z kamene.“

 

Jakob se zasmál: „ Nenaučili tě v Anglii pořádně mlátit otravný kluky?“

 

„Ne to jsem měla ochránce, ale stejně pochybuju, že by mě připravili na kluky s tělem z kamene,“nadávala Bella.

 

„Promiň, měl jsem tě varovat,“omlouval se Jakob.

 

„Jak dlouho tu zůstaneš?“zajímal se hned.

 

„Jak dlouho to jen půjde, jsem přihlášená na střední do Forks?“řekla Bella.

 

Jakob se úplně rozzářil.

 

„To je senzační. Budu u vás každý den,“začal Jakob, ale Bella ho zarazila: „Počkej a co ty? Copak nechodíš do školy?“

 

„No tak Bello, přece mi nebudeš kazit radost,“ušklíbl se Jakob.

 

„Můžeš k nám přijet kdykoliv budeš chtít, ale až po škole. Nechci, aby mě potom Billy obviňoval z toho, že kvůli mně propadáš,“namítala Bella.

 

„To říká ta pravá,“smál se Jakob. „Ty si chodíš do školy jak na návštěvu.“

 

„To je sice možný, ale pořád mám jedny z nejlepších výsledků,“řekla vítězoslavně Bella.

 

„No jo, furt. Tak já budu chodit až po škole,“vzdal se Jakob.

 

Bella dorazila domů až pozdě večer. Dnešek si s Jakobem skvěle užila. Byl jako její bratr. Jen kdyy konečně pochopil, že její city k němu se nezmění a že pro ní bude vždy bratr, ale jen bratr. Víc od ní čekat nemůže.

 

Dva týdny utekly jako voda. Když nebyla Bella v La Push, byl Jakob u nich. Tolik jako s Jakobem se nezasmála snad za celý život. Pravidelně psala domů Alexovi, který jí odepisoval co se u nich děje. Před chvílí jí od něj zrovna přišel email. Velice zneklidňující email.

 

Bello,

Všichni v Londýně a u vás nejvíce se zbláznili. Tvá babička po tobě nechala vyhlásit celostátní pátrání. Policie a vojáci tě hledají všude možně. Bojím se, že jim brzy dojde, že jsi odjela ze země a taky přijdou na to kam. Nechají si zjistit, kdo odjel ze země s tvým jménem a jakmile uvidí to příjmení, napadne je jediné místo, kde můžeš být.

Dávej si pozor na lidi kolem sebe a taky, aby nikdo nezjistil tvé pravé příjmení. Jinak doufám, že se aspoň bavíš, když už nás to stálo a i nadále stojí tolik práce. Pořád k vám chodí ten tvůj kamarád Jakob? Aby si na mě nezapomněla, když máš teď tak skvělýho kamaráda.

 

Alex

 

Bella mu na něj hned odpověděla. Nechtěla, aby se tu každou chvíli objevil nějaký anglický velvyslanec a chtěl jí dostat ze země.

 

Alexi,

Díky, že jsi mě varoval, ale to bohužel nestačí. Tady v Americe s tím nemůžu moc dělat. Vím, že už jsem otravná, ale musím tě o něco požádat. Mohl by si nějak zastavit, nebo narušit to pátrání? Co kdyby si jim dal nějaký tip, že jsem třeba v Austrálii? Nemůžou mě přece najít tak brzy. Ještě jsem si ani pořádně neužila svobody. Hrozně se mi po tobě stýská, Alexi. I když tu mám Jakoba, není to ono. Ty mě znáš nejlíp a aspoň se mě nesnažíš každý den sbalit.

 

U tohohle se usmála. Jakob to totiž po té vycházce přede dvěma týdny nevzdal a každý den za ní chodil.

 

Napiš, jak to vypadá. Jestli mi nejsou na stopě, abych mohla dyžtak včas utéct.

 

Bella

 

Email hned odeslal a doufala, že jí Alex nějak pomůže.

 

Druhý den e vzbudila dřív, nebo jí spíš vzbudil budík. S nadáváním vstala a šla se připravit do školy. Po rychlé snídani usedla do černého Volva a vyrazila ke škole.

 

27.02.2010 00:02:05
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one