NENECHTE SE ZABÍT, NEBO HŮŘ, VYLOUČIT.

2. kapitola – Neexistující Bella (Ztracená)

2. kapitola – Neexistující Bella

 

Bella tedy nasedla do svého černého Volva a vydala se ke škole. Nevěděla, co jí na zdejší střední škole čeká. Byla zvyklá na domácí učitele, kteří s ní jednali jako s princeznou. Bylo už na čase, aby konečně vyběhla z té zlaté klícky a začala žít svůj vlastní život. Aby byla konečně nezávislá na bohatství svého otce, své babičky a aby jí konečně vnímali lidé okolo jako Bellu a ne zhýčkanou princeznu.

 

Cullenovi byli zvědavý, jak bude vypadat neteř náčelníka Swana a tak, když přijeli na parkoviště střední školy ve Forks Edwardovým stříbrným Volvem, stoupli si vedle auta a čekali, kdy přijede, pro ně neznámá Isabella Swanová.

 

Bella se na parkoviště vřítila rychlostí 150 kilometrů za hodinu, udělala rychlou otočku a zaparkovala hned vedle stříbrného Volva.

Vůbec jí nezajímalo, že porušuje předpisy. Kdyby jí Charlie viděl, zřejmě by dostala pokutu. Určitě by jí řekl, že ho nezajímá, že je to jeho neteř, protože je to pořád náčelník policie a musí dělat svou práci.

 

Bella se předtím, než vyšla, zhluboka nadechla a s čistou hlavou se rozhodla vyrazit do školy. Otevřela dveře a vyšla z auta.

Její pohled zabloudil k vedlejšímu Volvu. Bylo naprosto stejné, jako to její, akorát stříbrné.

Hned se podívala na jeho majitele. Nejdříve její pohled sklouzl k malé černovlásce s rozčepýřenými vlasy. Ta se na ní zářivě usmívala, jakoby věděla, že si budou rozumět a budou skvělé kamarádky. Netušila nic o jejích schopnostech předvídat budoucnost. Ona totiž viděl její budoucnost spjatou s nimi tak jasně. Její vize byly ale hodně subjektivní a tak záleželo na tom, jak se Bella rozhodne.

Dále jí pohled sklouzl na blonďáka, který měl tak trochu roztržitý pohled a obezřetně jí pozoroval. Byl hezký, to musela uznat, ale zrovna její typ. Trochu jí připomínal Alexe.

Vedle něj stála krásná vysoká blondýna a vypadala jako modelka vystřižená z časopisu. Byla opravdu krásná. Hubený, vysoká postavy, krásné vlasy rámující její obličej.

Další člen této podivné rodiny byl takový vysoký svalovec  s trochou poťouchlým srandovním výrazem. Jestli se s touhle rodinou bude někdy bavit, bude to s ním. Byl to přesně ten typ lidí se smyslem pro zábavu, kteří tvořili většinu jejich přátel.

Poslední byl zřejmě majitel Volva, jelikož držel v ruce klíčky. Byl z nich nejspíš nejkrásnější. Bronzové neposedné vlasy, zamyšlený výraz, propalující oči. Prostě bůh. Chvíli si je prohlížela, ale přišlo jí to jako věčnost. Doopravdy to ale byla pouhá minuta.

Poté se s nezájmem otočila a vydala se do školy. Věci už měla vyřízené, takže ani nepotřebovala do kanceláře. Vytáhla si svůj rozvrh a když viděla, že má první hodinu trigonometrii b budově šest, hned se tam vydala.

 

Poslední volné místo bylo vedle jedné holky, která vypadala poměrně spokojeně, že si zrovna k ní musí sednout.

 

„Ahoj, ty jsi tu nová, že? Bella?“usmála se na ní Jessika.

„Ano a ty jsi?“zeptala se Bella.

 

„Jessika, určitě budeme skvělé kamarádky. Můžu ti radit s kým se bavit. Tahle škola je skvělá, když víš, s kým stojí za to mluvit a které radši nechat být,“otočila se na jednoho z Cullenů.

 

„Tím myslíš je?“odvětila Bella.

 

„Neříkej, že sis jich ještě nevšimla. Jsou takovou elitou naší školy. Tenhle se jmenuje Jasper, nikdy nikam nejde bez té své Alice. Je to trochu zvláštní, nemyslíš, když jsou to sourozenci? No a co, že adoptivní, stejně mi to přijde trochu nechutný,“odvětila Jess.

 

Škoda, že neviděla rodokmen mé rodiny. Svatby mezi příbuznými byli na denním pořádku. Ušklíbla se v duchu Bella.

 

„Adoptivní, to nechápu,“řekla Bella.

 

„Mají adoptivní rodiče. Doktora ve zdejší nemocnici. Carlislea Cullena a Esme Cullenovou. Nemůžou mít děti, tak adoptovali pět dětí. Nejstarší z nich jsou Rosalie a Emmet. Jasper Je Rosaliin biologický bratr. Poté tu jsou Alice s Edwardem. Nejmladší členové, ale taky nejkrásnější, nemyslíš?“otočila se k ní Jess.

 

„Ani jsem si nevšimla,“ušklíbla se Bella.

 

„Ale neříkej. Tady na škole není žádná, které by se Edward nelíbil. Sladký, božský Edward. No jo no, kdyby tak aspoň měl o někoho ze školy zájem,“povzdechla si Jess.

 

„To je tak nafoukaný?“zeptala se Bella.

 

„Těžko říct, pořád se drží jen své rodiny. Všimla sis, jak jsou Cullenovi zvláštní? Takový bílý a ty jejich oči. Jakoby je měli úplně stejné,“otočila se k ní Jess.

 

Musela se ale otočit na učitele, protože ten po ní házel naštvané pohledy, když si všiml, že ho vůbec nevnímá.

 

„Slečno Swanová. To, že jste tu dnes první den, rozhodně neznamená, že nemusíte dávat pozor. Slyšel jsem, že jste měla domácí učitele. To je trochu zvláštní na neteř pouhého náčelníka policie,“divil se učitel.

 

To sice jo, ale ne na dceru anglického korunního prince. Řekla si v duchu Bella, ale nahlas jen řekla: „To je možné, ale můj otec je bohatý obchodník. Hodně jsem cestovali a abych pořád nemusela měnit školu, zařídil mi vlastní učitele,“řekla stejným tónem Bella.

 

A taky aby mě celou dobu neotravovali novináři.

 

Jasper si pobaveně uchychtl. Tak potichu, že by to možná nikdo jiný neslyšel, ale Bella ho pozorovala. Ti Cullenovi jí totiž velice zajímali. Hodina proběhla poměrně v klidu. Další hodinu měla mít španělštinu a hned se na ní vydala.

 

Na španělštině potkala také jednoho z Cullenů. Jakoby by jí pronásledovali, i když to byla hloupost. Tentokrát bylo ale poslední volné místo vedle jedné z Cullenů. Vedle té s rozčepýřenýma černýma vlasama.

 

Přišla k ní a zeptala se: „Můžu si sednout? Nikde jinde není volné místo?“

 

„Ale jistě, já jsem Alice a ty musíš být Bella,“usmála se Alice.

 

„Ano a jak tak koukám, informace tudy letí docela rychle,“usmála se Bella.

 

„To víš, jsme malé městečko, ne žádný Londýn,“pousmála se Alice.

„Moment, Londýn? Jak víš, kde jsem dříve bydlela?“zarazila se Bella.

 

„No víš,“nemohla se z toho vysoukat Alice.

 

Nemohla samozřejmě říct, že si večer s rodinou udělala výlet do zdejší kanceláře jen aby o ní něco zjistili, jestli pro ně nemůže být něčím nebezpečná a odhalit jejich tajemství.

 

„Slyšela jsem, jak to někdo říká,“vymlouvala se Alice.

 

Bella jí podezřívavě sjela pohledem. Nikomu přece neříkala, že je z Londýna. Dál se tím, ale nezabývala, protože jí zavibroval mobil.

 

Přišla jí SMS. Jak jinak než od Alexe:

Čauky Bello, jen jsem ti chtěl popřát dobou noc a hlavně se v tom zapadákově moc nenuď.

K tomu jí poslal usmívajícího se smajlíka.

 

Bella se potichu uchechtla. Já mu dám dobrou noc. Já se musím nudit ve škole a on si jde lehnout. Tohle mu nedaruju. Řekla si a zbytek hodina strávila tím, že ho pořád prozváněla, jenom aby nemohl usnout.

 

Alex se v Londýně vztekal.

 

„Já tu holku snad uškrtim. Nejen, že se schovává a ještě mě nutí, abych lhal, ale ani mě nenechá vyspat. To je hrůza,“nadával Alex a potichu se smál.  

 

Byli to skvělí kamarádi, i když si dělali takové poťouchlé rošťárny. Nikdy by se navzájem nezradili. Byli jako bratr se sestrou.

 

Alice byla trochu naštvaná, že jí už zbytek hodiny Bella nevěnovala pozornost. Když se ale Belly učitelka na něco zeptala, odpověděla jí velice plynně španělsky.

 

Španělština byla jeden z jazyků, který do ní šrotili od tří let. Jak říkala její babička: Je to princezna a musí se tedy umět dorozumět s různými delegáty a pouze angličtina jí stačit nebude. Tehdy byla docela naštvaná, ale dnes byla ráda, protože umět tolik jazyků jako ona, bylo docela výhoda. Ovládala perfektně němčinu, ruštinu, francouzštinu, španělštinu a poslední dobou jí i docela šla portugalština.

 

„Kde jsi se takhle naučila španělsky?“divila se Alice. „Já se jí učím už deset let a pořád to nemá takovou dokonalost jako ta tvoje.“

 

Nechápala to. Byla přece upírka a jako upírka měla skvělou paměť, ale Bella jí docela udivila.

 

„Řekněme, že můj učitel byl extrémně přísný a dělat chyby se mi moc nevyplácelo, protože by to znamenalo další útrpné hodiny španělštiny s učitelem jménem Santiago,“ušklíbla se Bella.

 

Když skočila hodina, Alice jí ještě zastavila: „Bello, počkej. Chtěla jsem ti představit sourozence.“

 

„Promiň Alice, teď na to nemám náladu. Třeba někdy jindy,“pousmála se Bella.

 

Alice se za ní smutně dívala, ale nemohla na to nic říct. Pak ale dostala vizi, která jí zlepšila náladu. Zítra bude středa a to znamená, že bude mít Edward biologii. Chudák neměl ani zdání co ho čeká.

04.08.2010 23:08:12
magie-v-obraze

Líbí se vám mé Twilight povídky?

Jasně, jsou skvělý. (4102 | 25%)
Moc ne (3992 | 25%)
Nečtu je (4037 | 25%)

Vaše nejoblíbenější povídka

HP a Láska je slepá (4588 | 6%)
HP a Nová naděje (5893 | 8%)
HP a Dětská Armáda (5328 | 7%)
HP a Změněný (5148 | 7%)
HP a Temnota se vrací (4504 | 6%)
HP a Bláznivá rodina (4557 | 6%)
HP a Boj za lásku (4513 | 6%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (6227 | 36%)
Ne (5593 | 32%)
Všechny postavy jsou vlastnictvím J. K. Rowlingové. Nedělám si na ně žádná práva jen na ty, které jsem vymyslela.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one